Park Budoucnost by měl sloužit hlavně pro lidi. Měli by dostat řadu míst, kde...

Park Budoucnost by měl sloužit hlavně pro lidi. Měli by dostat řadu míst, kde si mohou odpočinout, zasportovat i kam by chodili třeba za kulturou. | foto: Okrašlovací spolek Budoucnost, Petr Lemberk,  MAFRA

Piknikové louky, mola, altánky, tak by mohl vypadat park Budoucnost

  • 1
V Havlíčkově Brodě přemýšlí, jak co nejlépe upravit park Budoucnost. Budován byl před 110 lety tehdejšími nadšenci živelně bez koncepce. Novou podobu mu dá architekt i veřejnost na plánovaných besedách. Cíl má město jediný, aby park nabídl více možností vyžití obyvatelům.

Kavárny, altánky, louky pro pikniky, hřiště, kamenné cesty. A také méně stromů a keřů, více prostoru a řada průhledů do zajímavých lokalit. Tak by za pár let mohl vypadat brodský park Budoucnost.

Park Budoucnost

Spolek pro okrašlování Německého Brodu začal roku 1889 budovat park ve východní části města. Začalo to koupí Štěpánčiných sadů na východní stráni nad rybníkem Rantejch, jež byly založeny na počest sňatku Rakousko-Uherské princezny Stéphanie de Belqique a prince Rudolfa Rakouského. Parkem teče Cihlářský potok, na němž je několik rybníků. Základem parku byl obecní les na stráni mezi sv. Trojicí a Kalvárií. Postupně se pomocí nákupů a úpravy pozemků rozšiřoval.

Pomalu končí revitalizace toku Cihlářského potoka. A čím dál víc se začíná mluvit o pokračování přeměny parku. "Chtěli bychom na tyto práce navázat a už třeba příští rok se do první minietapy pustit," prohlásil Tomáš Hermann.

Je brodským radním a také předsedou výboru pro životní prostředí. Právě ten se budoucností parku detailně zabývá. Přizval i architekta Zdeňka Sendlera, který už před třemi roky vytvořil první studii, jak by mohl nový park vypadat. "Z jeho modelu bychom chtěli vycházet," konstatoval Hermann.

Městský park v Brodě je velmi cenným a využívaným. Táhne se od centra města až k jeho severnímu okraji, kde navazuje na rekreační zónu Vlkovsko. Leží v údolí podél Cihlářského potoka, obsahuje kaskádu několika rybníků a celou řadu cest.

Budován byl na přelomu 19. a 20. století živelně, bez koncepce. "Tvorba parků v té době probíhala s nadšením, ale obvykle bez účasti zahradních architektů. Území bylo osázeno a upraveno, ale už se nedělala další údržba," prohlásil na jednání výboru Sendler.

Za sto let park zarostl, zmizely tehdejší průhledy. Například na sochu Karla Havlíčka Borovského nad rybníkem Hastrman bylo před sto lety vidět od kostela. Dnes jsou všude mohutné stromy.

Přeměna se neobejde bez masivního kácení stromů

Chystané úpravy mají tyto chyby napravit. Ale mají jít i mnohem dál. Už dříve se navrhovalo park rozčlenit do několika zón. Do čistě parkové úpravy poblíž centra města a postupně směrem k Vlkovsku jeho charakter měnit v lesopark s důrazem na přírodu.

Taková koncepce by se líbila i pokračovatelům zakladatelů parku, Okrašlovacímu spolku Budoucnost, který před dvěma roky obnovil činnost. "Park musí dostat novou tvář a jednotný rukopis," souhlasí jeho předseda Jan Schneider.

Jak konkrétně by měl vypadat, se teprve bude řešit. Každopádně je jasné, že od řeky až k Chotěbořské ulici by měl mnohem více zohledňovat potřeby obyvatel. "Chybí otevřené plochy k radosti a odpočinku," naznačuje Zdeněk Sendler.

Vzniknout by zde mohly louky pro pikniky i altánky a kavárny. Ustoupit bude muset mnoho stromů. "Bez toho se to neobejde," je jasné i Schneiderovi. Na rybníku Hastrmanu se plánuje zřízení mola, třeba ke koncertům.

Mezi Žižkovem a Kotlinou by mohlo vzniknout sportovní hřiště, u rybníka Rantejch zase hřiště pro děti, podél potoka písčitá pláž. Vše by měl doplnit nový mobiliář a nové cesty. Některé asfaltové, jiné hliněné, další třeba kamenné.

Od rybníka Cihláře by pak na sever mohla vést naučná stezka mokřadem s vyhlídkovými moly. I zde by měly být nové altánky. Kvůli stezce kolem Cihláře by se přesunula část zahrádkářské kolonie.

Kdy a v jakém rozsahu k přestavbě parku Budoucnost dojde, je ale ve hvězdách. Vše chce město nejprve na besedách projednat s obyvateli. Tu první pořádá okrašlovací spolek 3. listopadu. Pozván byl Zdeněk Sendler i odborníci z výzkumného ústavu krajinářského.