Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do Brodu se po válce nevrátilo 112 Židů. Připomínají je pamětní desky

  18:53aktualizováno  18:53
Na pomníku padlým v druhé světové válce v havlíčkobrodském parku Budoucnost přibylo sto dvanáct nových jmen. Jde o seznam židovských občanů, kteří válku nepřežili a většinou zahynuli v koncentračních a vyhlazovacích táborech. Ačkoliv Brod nemá židovskou historii, má už druhou památku na tuto komunitu.

V chodnících několika měst židovské oběti války připomínají takzvané Stolpersteine - Kameny zmizelých. od září jsou i v Havlíčkově Brodě. Nově k nim přibyly pamětní desky se jmény 112 židovských obětí druhé světové války. Ilustrační snímek. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Jména obětí jsou vyřezaná na sedmi nerezových deskách. Odborná firma je minulý týden připevnila na pomník pod sochou Karla Havlíčka Borovského. Slavnostně odhaleny a představeny veřejnosti budou během oslav 70 let od konce války 8. května. Město na doplnění pomníku vydalo přibližně 75 tisíc korun.

Seznam židovských obětí zkompletovala badatelka brodského Muzea Vysočiny Alena Jindrová. Pátrala v databázích Terezínského institutu i Židovského muzea, vycházela přitom ze seznamu učitele Aloise Pokorného, který se o podobný soupis pokoušel hned po válce.

„Došla jsem k číslu 112. Ale nemusí to být počet definitivní. Je velmi těžké najít hranici, kdo byl obyvatelem Brodu a kdo ne, protože v tehdejší době se často stěhovalo a někteří lidé tu žili velmi krátkou dobu. Také není úplně jednoduché rozlišit, kdo byl obětí válečných událostí. Někdo třeba zemřel za jiných okolností,“ podotkla historička.

Jak ovšem dodala, počet obětí zhruba odpovídá velikosti židovské komunity ve městě a podílu zemřelých i v porovnání s jinými městy. „Druhou světovou válku v průměru nepřežilo 70 až 90 procent populace židovských komunit měst a obcí,“ pravila.

V Havlíčkově Brodě má židovská kultura a tradice pramalou historii. Židé sice na území Brodu žili do počátku 14. století, od poloviny 15. století jim však byl pobyt ve městě zakázán. Znovu se v něm mohli usazovat až v polovině 19. století. Náboženský spolek s modlitebnou je doložen roku 1872, na samostatnou židovskou náboženskou obec se změnil roku 1884.

V roce 1900 žilo v tehdejším Německém Brodě 170 osob židovského vyznání, což byla asi dvě procenta obyvatel. Jejich počet však klesal, roku 1936 jich bylo už jen 146. Rabín v Brodě sídlil do roku 1925. Po druhé světové válce nebyla židovská náboženská obec obnovena už vůbec.

Poslední modlitebna bývala v Dolní ulici, v čísle popisném 157. Je to dům hned pod náměstím, pod bývalým hotelem Černý orel naproti Komerční bance. „Bohoslužby se v ní konaly do druhé světové války. Od roku 1945 byla využívána jako modlitebna Českobratrské církve evangelické,“ zmiňuje autor publikace o židovských památkách v Čechách a na Moravě Jiří Fiedler.

Válka si vybrala krutou daň i v nejvýznamnějších rodinách. Mezi válečnými oběťmi byli často členové významných brodských rodin. Pachnerovi, Mahlerovi, Šťastní, to jsou jména, která promlouvala do historie města. Často to byli podnikatelé, obchodníci, továrníci. Pachnerovi měli drogistický obchod v Dolní ulici, Mahlerovi zakládali předchůdce dnešního Pleasu, Šťastní vlastnili továrnu na sukna na místě pozdějšího Plastimatu.

I přes minimální židovskou historii vytvořil Brod instalací desek na pomník obětem války už druhou velkou připomínku této komunity. Od loňského září mají Pavel Pachner a jeho žena Ida mosazné destičky v chodníku před svým někdejším domem v Dolní ulici, takzvané stolpersteine.

S nápadem umístit je v Brodě přišel pravnuk Pavla Pachnera Pavel Dymeš. Radnice se myšlenky chytila a pokud povolila umístění upomínky na jednu rodinu, nechtěla opomenout ani další. S myšlenkou na doplnění památníku v parku přišel tehdejší místostarosta Ivan Kuželka.



Nejčtenější

Úředníci nejspíš neoprávněně rozdávali pokuty. Používali nezákonný důkaz

Jedna z křižovatek, kde případný průjezd na červenou hlídá kamerový systém, je...

Kamery na křižovatkách fungují v Jihlavě jako bič na řidiče, kteří ignorují na semaforech červenou, už dvanáct let....

Oprava D1 mezi Jihlavou a Velkým Beranovem je po dvou letech hotová

Oprava dálnice D1 u Velkého Meziříčí. (březen 2014)

Na Vysočině se po dálnici D1 mezi Jihlavou a Velkým Beranovem začne od pondělí opět jezdit bez omezení. Oprava...



Jihlava, Budějovice a Ústí ve druhé lize dál jen vítězí. Brno vrávorá

Pavel Pilík z Táborska (vpravo) a jihlavský Ondřej Machuča bojují o míč.

Fotbalisté Jihlavy dál mašírují druhou ligou bez ztráty bodu, tým z Vysočiny si ve čtvrtém kole poradil s Táborskem...

Kdybych neuměl anglicky, byl bych za blba, říká hokejový talent Kaut

Martin Kaut se podepisuje během autogramiády k osmdesátinám žďárského hokeje.

Neustále se s ním chtěl někdo fotit, podepsal mraky kartiček a fotek. Všechno však zvládal v pohodě a s úsměvem. Talent...

Policie hledá svědky tragické nehody, při níž zemřel dělník na D1

Havarované auto srazilo dělníka na D1

Pelhřimovští kriminalisté hledají řidiče, kteří minulý týden viděli tragickou nehodu na dálnici D1 na Vysočině. Zemřel...

Další z rubriky

Průtoky v řekách klesly na desetinu normálu. Všichni vyhlíží déšť

Sucho se podepsalo i na hladině řeky Jihlavy v Třebíči. Z vody místy vystupují...

Dříve zde voda tekla proudem. Dnes však z plechového koryta, které přivádí na povrch pramen Moravské Dyje, voda spíš...

Bránit se proti starým pokutám nemá smysl, lhůta na přezkoumání vypršela

Jedna z křižovatek, kde provoz hlídá kamerový systém, je v Jihlavě u...

Jihlavou v těchto dnech hýbe kauza řidiče, který nesouhlasil s pokutou za jízdu na červenou a následný soudní spor...

Spojilo je divadlo. Kabaret Smějte se s námi hrál v terezínském ghettu

Fotografie je z obálky americké knihy o divadle v Terezíně. Tanečnice...

Před domem v Mahlerově ulici v Jihlavě stál hlouček postav. Všechny hleděly k zemi na chodník před schody u vchodu. Na...

Najdete na iDNES.cz