Zmizelá pamětní deska z jihlavské základní školy.

Zmizelá pamětní deska z jihlavské základní školy. | foto: Archiv magistrátu města Jihlava

Rekonstrukce nesvědčí pamětním deskám. V Jihlavě jich pár zmizelo

  • 0
Učitele Josefa Chmelu umučili za války v Osvětimi. Jemu věnovaná pamětní deska po desítkách let zmizela ze Základní školy Křížova. Dodnes se nenašla. Ani o výrobu její kopie se dosud nikdo na radnici nezajímal. A není to jediný případ zmizelé pamětní desky ve městě.

Pro pamětní desky jsou nebezpečné rekonstrukce budov. Dělníci je při opravách sundají, pak se desky ztratí a výrazné osobnosti už nic ve městě nepřipomíná.

Martin Herzán v nové knize Utajené dějiny Jihlavy 20. století připomíná jedno takové zmizení pamětní desky před dvaceti lety. Tehdy se opravovala Základní škola Křížová v centru Jihlavy.

Kdysi tam učil Josef Chmela, který byl umučen v pouhých šestařiceti letech za války v Osvětimi. Jeho učitelským kolegou byl tehdy na stejné škole Jan Pastyřík. Ten zemřel v roce 1944 v německém vězení v Brandenburgu. Bylo mu jen dvaatřicet let.

Nikdy nezapomeneme! A zapomněli za pár desítek let

Bílá mramorová deska se zlatým nápisem jim byla slavnostně odhalena ve vstupní chodbě školy v roce 1946. Jejím autorem byl sochař Jaroslav Šlezinger. Výrobu financovalo ministerstvo školství. Na desce stálo: „Věčná jim buď paměť! Památce za vlast zemřelým.“

„Přítomní tam tehdy na slavnostním odhalení vzdávali čest a řečníci slibovali uchování věčné památky. Prý že nikdy nezapomeneme. A co bylo po desítkách let? Pamětní deska se tam po rekonstrukci školy už nikdy nevrátila. Byla s největší pravděpodobností vyhozena se stavebním odpadem na skládku. Taková ostuda,“ popsal Martin Herzán.

Ředitelka školy v Křížové ulici Marie Habrová odpověděla na dotaz MF DNES, že je pro, aby se vyrobila kopie původní pamětní desky. Obnovu by podle náměstka primátora Vratislava Výborného (ČSSD) mohl financovat magistrát. O zmizelé desce však slyšel poprvé.

Deska z náměstí zmizela i slavnému rodáku Tandlerovi

Návrat na čestné místo by se mohl týkat nejen této desky. Před lety už totiž kamsi zmizela z náměstí i deska věnovaná významnému lékaři a politikovi, který se proslavil v Rakousku. Jmenoval se Julius Tandler a byl jihlavský rodák.

Deska byla na domě, kde je dnes knihkupectví Orbis Pictus. Při rekonstrukci domu dělníci desku sundali a předali na radnici. Tam následně zmizela.

Tandler do roku 1933 přebudoval sociální systém v rakouské metropoli na jeden z nejmodernějších v kapitalistickém světě. Navíc býval sociálním demokratem a tato strana dnes má v Jihlavě primátora.

„Budu zásadně pro, aby se pamětní desky obnovily. Nemůžeme likvidovat vzpomínky,“ uvedl náměstek primátora Vratislav Výborný.

Další desku umučenému odbojáři ukradli, zmizel i pomník

Smutný osud měla i pamětní deska Jindřicha Kartůska, který byl za první republiky pilotem. Ve druhé světové válce ho zatklo gestapo kvůli odbojové činnosti. Po krutém mučení zemřel v roce 1943.

O čtyři roky později mu byla odhalena pamětní deska na domě v Havlíčkově ulici. Slavnosti přihlížely tisíce lidí. Jenže dům později srovnaly bagry se zemí. 

Deska se sice uchovala, ale v roce 1999 skončila v rukou zlodějů. Dodnes není vyrobena její kopie.

Nejen pamětní desky se ztrácejí v Jihlavě. Ze Smetanových sadů zmizel před pětasedmdesáti lety dokonce celý pomník věnovaný hudebnímu skladateli Bedřichu Smetanovi.

„Byl odstraněn v dubnu roku 1939. V Okresním archivu se dochovala situační zpráva, kde okresní hejtman popisuje aktuální dění a nepokoje v Jihlavě za posledních několik dní,“ popisuje v nové knize Martin Herzán.

Tak významný pomník. A nikdo ho nezdokumentoval

Hejtman tehdy napsal, že skladatelův pomník ve Smetanových sadech v Jihlavě byl stržen a z místa odnesen. A dodal: „Dodnes nikdo neví, kde se nachází.“

A neví se to ani dnes. Slavného skladatele dnes připomíná v Jihlavě pamětní deska ve Smetanově ulici. A to na domě, ve kterém Bedřich Smetana v letech 1835 až 1836 bydlel jako mladý u krejčího Svobody. Tehdy krátce studoval na zdejším gymnáziu.

„Je tvrdou realitou typickou pro Jihlavu, že o pomníku dnes již nikdo nic neví. Nezachovala se ani jediná jeho fotografie či určení přesného místa, kde stál. Nic o něm nevědí ani tam, kde by o něm vědět měli - v jihlavském muzeu. Takový významný pomník v tak velkém městě a nikdo nebyl schopen jej zdokumentovat?“ podivuje se autor knihy.