Loni mířili pěstitelé do pálenic až v polovině září, letos ovšem mají pálenice práci už od konce června. Nyní tam začínají pálit meruňky.
Pálenice na VysočiněPěstitelská pálenice Dobešov |
Podle majitelů a provozovatelů pálenic se letos třešní urodilo neobvyklé množství. "Takhle brzy a tolik třešní jako letos jsme ještě nikdy nepálili," zmínil Pavel Vaněk, majitel pálenice v Pacově na Pelhřimovsku.
Pálení letos zahájil 1. srpna, což je v Pacově hodně neobvyklé. "Ovoce je u nás vždy později. Teď se dopalují zbytky letního ovoce, jako jsou třešně nebo meruňky. Vypalovali jsme dokonce i broskve. Ta hlavní sezona ale teprve přijde, nejvíce pálení máme každoročně od poloviny října přes listopad do prosince," dodal Vaněk.
"V pálenici jsem za posledních deset let nevypálil tolik třešní jako letos," potvrdil i Antonín Hloušek z pálenice v Novém Mlýně u Náměště nad Oslavou.
Úroda je dobrá
S nadúrodou třešní se letos setkali také v pálenici v Kozlově na Žďársku. "Letos jsme začali pálit 1. července. Bylo hodně třešní, pak jsme přešli na blumy, mirabelky a ringle. Proti loňsku je u nás určitě dobrá úroda," zmínil Karel Eliáš, majitel pálenice v Kozlově.
V pálenici v Brtnici na Jihlavsku čekají na příval švestek. Naopak třešněmi se třeba vůbec nezabývali, kvůli příliš velkému objemu kotle v pálenici.
V Brtnici doufají v lepší úrodu, než jaká byla minulý rok. "Vloni bylo málo všeho, letos to vypadá lépe, ale také to asi letos nebude nic moc úroda," přemítala majitelka brtnické pálenice Ilona Slavíková.
Nával čekají až v zimě
Největší nával ve všech pálenicích je jako každý rok očekáván až v zimních měsících - s dozráním a vykvašením švestek.
Zatímco v některých pálenicích od zákazníků přijímají pouze hotový kvas, jinam je možné dovézt i sesbírané ovoce bez jakékoliv další úpravy. O jeho zkapalnění se už beze zbytku postarají odborníci, tak jako třeba v pálenici na Hospodářském dvoře v Bohuslavicích na Jihlavsku.
"Stačí přivézt pouze sesbírané ovoce, o zbytek se již postaráme. Samotného pálení po vykvašení se pak každý zákazník může i sám zúčastnit," řekla Daniela Šeneklová.
Byl zájem i o pálenku z kompotu
Zájem o pálení ovocného kvasu je i důkazem, že alternativa zpracování úrody v podobě zavařování ovoce v posledních letech už tolik "nefrčí".
Hlad po páleném ovoci je tak obrovský, že zákazníci na Vysočině žádali vypálit kořalku i z ovoce v zavařeném kompotu. "To se ale nesmí, protože v kompotu je přídavek cukru," upozornil Martin Čech z pálenice Stařeč na Třebíčsku.
Základem kvalitní pálenky je dobře vyzrálé ovoce. "S dozráváním ovoce je tento rok trochu problém, červenec byl teplotně slabý a základem každého kvasu je dobré ovoce. Čím je kvas řidší, tím lépe prokvasí," podotkl Čech.
"Pánové si nechávají vypálit v osmdesáti procentech slivovičku, dámy žádají obvykle hruškovici, snad pro jemnější chuť. Třešňovice se pálí méně. Drsnou chuť má jablečný kalvádos, ale mě třeba chutná nejvíc," pravil Jan Vogl pracovník havlíčkobrodské pálenice Lika.
Královská je hruškovice
I na soutěžích, kde se hodnotí kvalita vypáleného ovoce, je královskou disciplínou hruškovice. Teď je hruška hlavním druhem ovoce, které pálenice na Vysočině zpracovávají.
Na pálení švestek zatím nepřišel ten správný čas. "Luxusní kořalka je i z rynglí, někdy se jim říká špendlíky, a to se také pálí právě teď," dodal Martin Čech.
Jak kvalitní nakonec kořalka bude, záleží v první řadě na kvalitě zkvašeného ovoce. Třeba v pálenici Nový Mlýn u Náměště nad Oslavou může majitel ovoce sledovat pálení na vlastní oči. Uvidí, jak z varného kotle teče hotová kořalka.