Evžen Plocek se pokusil upálit na Velký pátek 4. dubna 1969 před sídlem jihlavského OV KSČ. Vážně popálený pak 9. dubna zemřel ve věku nedožitých čtyřiceti let v tamní nemocnici.
Ve středu, v den 43. výročí události, uctilo jeho památku vedení Jihlavy. "Vedení města v čele s primátorem Jaroslavem Vymazalem před polednem položilo květiny k pamětní desce Evžena Plocka," uvedl mluvčí jihlavské radnice Radek Tulis.
"Tu událost stojí za to připomenout pro mladou generaci. Jde také o to poučit se z historie," komentoval již dříve jihlavský primátor Jaroslav Vymazal.
Sebeobětováním navázal Evžen Plocek na odkaz Jana Palacha a Jana Zajíce, na rozdíl od nich ale o jihlavské zápalné oběti veřejnost dlouho nevěděla. Ač se rozloučení s ním účastnilo asi pět tisíc lidí, komunistickému režimu se podařilo zabránit rozšíření informace o jeho činu.
Reformní komunista, který nesnášel necit
Plocek se narodil 29. října 1929, vyučil se nástrojařem a po válce pracoval v jihlavském Motorpalu. Angažoval se jako reformní komunista pro změny, které přineslo pražské jaro.
Na Velký pátek, což bylo 4. dubna 1969, navštívil nejprve cestou z práce své rodiče. Pak odešel na jihlavské náměstí, kde se okolo 18. hodiny polil ředidlem.
Cestou k budově okresního výboru KSČ odhodil Plocek dva složené papíry s texty: "Pravda je revoluční - napsal Antonio Gramsci" a "Jsem pro lidskou tvář - nesnáším necit - Evžen". Před sídlem strany škrtl sirkou.
Na náměstí tehdy stály houpačky a kolotoče. "Lidé se nejdříve domnívali, že jde o nějakou pouťovou atrakci. Až po chvíli přispěchali na pomoc a Plocek byl odvezen do jihlavské nemocnice," uvádí na internetových stránkách Totalita.cz Pavel Zvěřina.
Evžen Plocek leží na jihlavském hřbitově. Kromě pamětní desky jej v krajském městě nic jiného nepřipomíná. Pojmenovat po něm například ulici si jeho rodina nepřála.