Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Nové Cerekvi se otevřela synagoga. Je jedinečná ve střední Evropě

  17:08aktualizováno  17:08
Čtyři roky trvala rekonstrukce synagogy v Nové Cerekvi na Pelhřimovsku. Stavba vystavěná v maurském stylu je jediná svého druhu ve střední Evropě. Jejího slavnostního otevření se zúčastnily desítky lidí včetně izraelského velvyslance Garyho Korena. Obnova památky byla součástí projektu Deset hvězd.

V Nové Cerekvi na Pelhřimovsku se ve středu veřejnosti po několikaleté rekonstrukci otevřela synagoga. Postavená je v maurském stylu jako jediná svého druhu ve střední Evropě. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

"Já si to tady pamatuji jako malý klouček před nějakými čtyřiceti lety. Byl to zchátralý objekt, který využívaly místní kartáčovny jako sklad. Tehdy tu nebylo vůbec nic, jen opadané omítky. Šlo o stavbu v dezolátním stavu. Na druhou stranu možná i díky tomuhle využití budova vůbec zůstala zachovaná a nikdo ji nezbořil," popsal starosta Nové Cerekve Zdeněk Rajdlík.

Věří, že synagoga do městyse přiláká turisty. "Už jsem si prošel í expozici malíře Alfréda Justice, která nesmí v galerii nahoře v synagoze chybět," podotkl starosta.

Na slavnost dorazil také izraelský velvyslanec Gary Koren. Přijela i předsedkyně Historické skupiny Osvětim a česká přeživší holokaustu Marta Kottová.

"Když jsem poprvé přijela do Nové Cerekve, viděla jsem, jak to bylo zničené. Nyní vidím, co za práci tu udělali. A je málo říci, že smekám klobouk. Celé je to nádherné," řekla při pohledu na zrekonstruovaný skvost pětaosmdesátiletá rodačka z Černovic u Tábora.

Unikátní je vůbec to, že stavba přežila komunismus

Dodnes nemůže zapomenout, jak byla kvůli svému židovskému původu v roce 1942 poslána s rodinou z Prahy do Terezína a pak do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. O této strastiplné etapě života mluví v současnosti i s žáky na školách a předává tím své zkušenosti z dob druhé světové války. "Někdy jim s nadsázkou říkám, že jsem od mládí ráda cestovala a první mi to splnil Hitler."

Deset hvězd

V projektu revitalizace židovských památek se opravovalo patnáct výstavních historických budov po celém Česku. Vše dohromady vyšlo na 280 milionů korun, z toho 85 procent hradila dotace z Evropské unie. "Výběr těchto památek byl složitý. Museli jsme si určit, aby si ty památky vzájemně nekonkurovaly a zároveň, aby lákaly turisty," pravil koordinátor projektu Jan Kindermann.

"Nejsilnější vzpomínku z té doby mám na Osvětim, kde šli můj tatínek a maminka do plynu," dodává se slzami na krajíčku. "Pozornost, která se věnuje židovským památkám, a to, že se obnovují, beru jako úctu k našim předkům," dodává.

Synagogy jim sloužily jako modlitebny, místo k bohoslužebným nebo i společenským setkáním.

"Unikátní je mimo jiné také tím, že přetrvala do dnešní doby. Řada těchto památek byla vypálená za Křišťálové noci nebo zbourána za komunistického režimu. V České republice nenajdeme dvě totožné synagogy," vysvětlil koordinátor projektu Deset hvězd Jan Kindermann.

"Každá synagoga byla stavěná v jiném stylu. To proto, že se architektura proměňovala. Památka v Nové Cerekvi vznikla ve druhé polovině devatenáctého století. Tehdy emancipovaní Židé chtěli ukázat, že jejich komunita je silná," pravil Kindermann. Synagoga v Nové Cerekvi je podle něj zajímavá i svou velikostí v poměru k obci.  

Stavebníci museli neobvyklou opuku uměle "ošlapat"

Rekonstrukce vyšla na 22,5 milionu korun. A podle restaurátora Tomáše Franty to bylo velice náročné.

"Přišli jsme ke stavbě, která na sobě neměla moc omítky a pokud nějakou měla, tak byla pokrytá mechem a holubím trusem. První dojem byl takový, že to byla zanedbaná omšelá stavba, která utrpěla špatným zacházením," uvedl Franta, který se specializuje na historické fasády a gotické památky.

Fotogalerie

Vzhled interiéru i exteriéru zpracovával podle původního vzhledu doloženého na dobových fotografiích. "Dělali jsme také rozbory barevnosti v laboratoři a došli jsme k odstínům žluté a červené barvy," vysvětlil Franta.

"Byla tady trošku potíž s tím, že dlažba je ze zvláštní opuky. A nevěděli jsme, kde byla ta původní vytěžená a zpracovaná. Takže jsme ji horko těžko sháněli a nakonec se podařilo objevit u Hlinska místo, kde ji těží," vypráví peripetie při rekonstrukci Franta. "Další úskalí bylo materiál opracovat tak, aby se blížil staré ochozené dlažbě," dodal

Nejsložitější však bylo doplnění mobiliáře, protože se nedochovaly původní lavice, "Stejně tak veškerá svítidla, která tady vidíte, jsou dnes z pryskyřice. Původně to byly soustružené dřevěné prvky. My tu našli pouze pár ramínek lustrů a pár mističek na svíčky," nastínil restaurátor.

Na vystavě v synagoze v Nové Cerekvi je k vidění průřez historií českých synagog. Mimo jiné je zde k vidění několik panelů s obrázky a povídáním o architektech Jakobu Gartnerovi, Wilhelmu Stiassnym, Maxi Fleischerovi a dalších. Nechybí ani čtyři modely.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Společnost Optokon, v jejímž čele stojí už od roku 1991 Jiří Štefl, vyvinula i...
Jihlavská firma vytvořila neviditelný plot, mohl by třeba hlídat hranice

Jiří Štefl stál před více než čtvrt stoletím u vzniku Optokonu. Firma nyní dává v Jihlavě práci více než stovce lidí. Ačkoliv společnost, jejíž výrobky využívá...  celý článek

Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, nestraník kandidující za ČSSD, sice...
Lékař Běhounek měl dosud patent na vítězství, teď prohrál s Piráty i SPD

Vysočinský hejtman Jiří Běhounek měl dosud v kraji patent na vítězství ve „velkých“ volbách. Jako lídr ČSSD vyhrál tento nestraník troje krajské volby v řadě a...  celý článek

Svůj hlas odevzdala ve Žďáru nad Sázavou také poslankyně za ODS Miroslava...
Nebyla lídrem, přesto Němcová uspěla už ve svých šestých volbách

V poslanecké sněmovně zasedá nepřetržitě od roku 1998. Příští rok už v ní oslaví kulatých 20 let. Miroslava Němcová z ODS je politickým nestorem, který...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.