Hlavní myšlenka projektu Eden je podle bystřického místostarosty Josefa Vojty jít z minulosti do budoucnosti. Minulost je reprezentována horáckou vesnicí a někdejším životem na venkově. A budoucnost představuje futuristická stavba pyramidy, kde hraje techno a kde se nachází nové technologie a enviromentální expozice.
„Týkají se životního prostředí, jsou tam čtyři patra. Každé reprezentuje jeden živel, oheň, vítr, voda, země. Je to celé koncipováno tak, aby si na vystavené předměty dalo sáhnout. Proto to není za páskou, ale interaktivní k vyzkoušení. Návštěvník si případně odveze i nějaký suvenýr,“ vysvětlil Vojta.
Do budoucna se v centru plánují tvořivé dílny. „Každý si tu bude moci vytvořit svůj mošt, protože je tu i moštárna. Budou tady kurzy pečení chleba. Lidé si budou moci upéct perníky, v lékárně vytvořit mýdla, udělat hrnčířské věci,“ nastínil místostarosta.
Centrum bylo oficiálně otevřeno pro veřejnost přestřihnutím pásky po půl dvanácté dopoledne, čehož se ujmul místostarosta Vojta společně s ředitelem centra Michalem Burianem a šéfem Střední odborné školy a Vyšší odborné školy zemědělské Miroslavem Novákem.
Otevření se účastnil i premiér Bohuslav Sobotka. Ten se netajil svým dobrým vztahem k Bystřicku. „Do tohoto regionu rád jezdím. Je tady krásná příroda. Ideální pro rodiny s dětmi na procházky a výlety. Najdou se tu krásné památky, například Pernštejn je taková perla. A teď tady přibyla pěkná nová atrakce. Věřím, že přinese Bystřici nové návštěvníky a spokojené turisty,“ uvedl pro MF DNES.
Lelkování, vynášení Smrtky a cimbálovka
Návštěvníci si poslechli smyčcové kvarteto Cappela Allegra, Cimbálovku Majerán, nebo zhlédli repliky starobylých obydlí, v nichž kdysi bydleli nejchudší lidé. Vystoupil i folklorní soubor Groš z Dolní Rožínky, který předvedl tanec v krojích a vynášení Smrtky jako rozloučení se zimou a přivítání jara.
„Ukrutná kyselica nechutná. Kyselicu sníme a smrt utopíme,“ odříkaly děti v krojích poté, co za zpěvu prošly částí vesničky a zastavily u malé vodní „nádrže“. Tam hodily slámovou postavu v bílém obleku symbolizující smrtku. Nechyběl ani jarmark a předvádění lidových řemesel, například kování, spřádání vlny, pletení, háčkování, pečení perníků a další.
Místostarosta Vojta si v budově Pazderna vyzkoušel lelkování. „Je zde pryčna a na tom seno. Každý si může vyzkoušet ležení na seně, a poté na základě toho chystáme vyhlášení bystřického lelka,“ popsal s úsměvem.
„Mně připomíná horácká vesnice skanzen Veselý kopec na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů. Ale je to pěkné a aspoň to máme s dětmi blíž,“ podotkla jedna z návštěvnic Tereza Sedláčková z Bystřice nad Pernštejnem.
Podle šéfa Edenu si centrum nekladlo za cíl se již fungujícímu skanzenu připodobnit. „Jde o repliky domů, byť moderní technologií vystavěné. Nechtěli jsme si hrát, že je to věrná nápodoba. Spíš nám šlo o to, aby si to tady lidé mohli užít, mohli si třeba lehnout do postele a podobně,“ říká Burian.
Centrum přinese dvanáct stálých a třicet sezónních pracovních míst. „Jedenáct let trvalo, než to vzniklo. Pro mě se tímto uzavírá jedna životní etapa,“ podotkl. Celkem Eden vyšel na 170 milionů korun, z toho přibližně 116 milionů bylo z dotací
