Kapuce a deštníky vyřešily problém nejen turistů, ale taky hudebníků pod širým nebem. Program se kvůli dešti rušit nemusel.
Pro většinu z příchozích to byla teprve druhá možnost nahlédnout do velkého zámeckého parku v anglickém stylu, do upraveného Rajského dvora a vidět i květinovou zahradu u šlechtického domu, ve kterém v letních měsících přebývá vdova po zdejším majiteli hraběti Radslavu Kinském, Tamara Amilakvari Kinská.
Právě ona se loni rozhodla vytvořit na žďárském zámku novou tradici po vzoru anglických a francouzských zvyků.
Hraběnka Kinská
Otevřené zahrady Kinských ve Žďáru nad Sázavou
Otevřené zahrady Kinských ve Žďáru nad Sázavou
Kromě běžných návštěvníků přijeli i letos hosté s modrou krví. Asi nejvzácnější návštěvou mezi nimi byla Genilde Kinská, starší sestra zesnulého Radslava Kinského a nejstarší žijící členka tohoto šlechtického rodu.
Dřív to byla džungle, říká hraběnka
Dívat se bylo na co. Záhony hýřily barvami, kolem nich se klikatily úhledné chodníčky, které o kus dál rozdělovaly upravený trávník s vzácnými dřevinami a košatými stromy včetně jinanu dvojlaločného.
"Když jsme se sem v devadesátých letech vrátili, byla to hotová džungle," zavzpomínala Tamara Kinská. Zatímco její muž se věnoval hlavně zpustlým lesům a rybníkům, ona si vzala na starost zvelebení kdysi udržovaného zámeckého parku. "Mám tady dva zahradníky, ale to víte, že to nestačí," postěžovala si se smíchem hraběnka, která dodnes na žďárském sídle své zahradnické nápady sama s rýčem nebo motykou v ruce také realizuje.
Otevřené zahrady Kinských ve Žďáru nad Sázavou
Hraběnka Kinská
Otevřené zahrady Kinských ve Žďáru nad Sázavou
Příchozí ale mohli vstoupit do zámecké základní školy, ve které se vzdělával i Radslav Kinský a o jejíž historii i současnosti poreferovaly místní učitelky. Podívat se mohli také do konventní baziliky, do galerie Kinských nebo na výstavu Barokní umění ze sbírek Národní galerie. Minimálně na třech stanovištích je přitom čekalo nějaké hudební vystoupení.
V areálu se konají i kongresy
"Moc se nám to líbí. Ten opravený kostel, rybník a vůbec celý areál. Je to hezčí, než jsem čekala. Jsme tady poprvé a jsme rádi, že jsme sem vyrazili i v dešti," svěřila se Anna Křesťanová.
"Nádhera," shrnul své dojmy pražský lékař Karel Nouza, jeden z desítek reprodukčních imunologů, kteří právě v zámeckém areálu absolvovali třídenní kongres.
"Po třech dnech v místnosti jsem zase venku, navíc v krásném prostředí, koukám na bonsaje a kaktusy, poslouchám příjemnou muziku - nejdřív sbor Fons v konventu a potom venku jazz. Co víc si přát?," zhodnotil program muž, který byl třicet let nejen profesním kolegou bývalého zámeckého pána, ale byl taky podle svých slov jeho dobrým přítelem.
"Ty kongresy tu začal organizovat právě kníže Radslav, který byl sám významný reprodukční imunolog. Pracovali jsme spolu na výzkumu neplodnosti a potratů v Ústavu péče o matku a dítě. A protože v poslední vůli si hrabě přál, aby tu kongresy pokračovaly, budeme se tu doufám sjíždět ještě dlouho. A kdyby se pokaždé sešel termín i s otevřenými zahradami, bylo by to ideální," řekl Nouza.
