Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hrobka u Kvasetic bývala plná bolesti. Smutná zůstává i dnes

  14:59aktualizováno  14:59
Krypta jinak takřka prázdné kvasetické kaple svatého Kříže, dříve krytá kovovou mříží, byla už dávno zazděna. Je to smutné místo. Nejen proto, že jde vlastně o hrobku. Těžko přístupná a opuštěná stavba chátrá, několikrát byla vykradena. Její vlastník neurčitě uvažuje o její opravě.

Osvícená plamínky přinesených svíček vypadá kaple u Kvasetic téměř romanticky. Realita je horší, i když místním lidem ani majitelům není kaple lhostejná. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Zesnulí by si stěží mohli najít klidnější místo k odpočinku. Malá kaple svatého Kříže stojí v zarostlém lesíku na okraji osady Kvasetice u Havlíčkova Brodu. Kdo ji cíleně nehledá, nenajde ji - nevede k ní žádná cesta a zvláště v létě se místo podobá zelené džungli.

Proč byla v úvodu zmínka o zesnulých? Zchátralá kaple totiž není zapomenutým kostelíkem, ale hrobkou rodu Schmidt s ostatky řady nikoli bezvýznamných osobností.

V letech 1888 a 1889 ji nechala postavit baronka Marie rozená Fučikovská z Grünhofu, vdova po zdejším velkostatkáři a zemském poslanci Zdenko Schmidtovi. Ten v Kvaseticích 19. března 1888 večer zemřel na záškrt, když tam pouhých šest dnů předtím stejnému onemocnění podlehla i jeho dcerka Valérie.

Nejprve byl Zdenko Schmidt 21. března pohřben ve tři kilometry vzdálené Krásné Hoře, kde byla pochována i Valérie.

Oplakáváním zesnulých budila nelibost místních lidí

Ovdovělá baronka tam pak prý i dvakrát denně na hřbitov zajížděla oplakávat zesnulé. Když tím začala budit nelibost místních, napadlo ji zbudovat hrobku přímo u Kvasetic a ostatky drahých tam přemístit.

Zednický mistr Josef Ehrlich z Rozkoše u Humpolce načrtnul, jak by hrobka v podobě kaple mohla vypadat, německobrodský stavitel Josef Šupich narýsoval plány.

Fotogalerie

Prosadit takový záměr však nebylo ani tehdy jednoduché. Od časů josefinských reforem totiž nebylo povoleno pohřbívat mrtvé v chrámech tak jako předtím. Baronka tedy začala stavět bez povolení.

Církevní úřady stavbu pokládají za chrám a její užívání coby hrobky nechtějí povolit. Nakonec se zoufalé kvasetické vdově podaří získat povolení až v Praze u královského místodržícího barona Alfreda Krause.

V kapli pak byla pohřbena i sama baronka Fučikovská z Grünhofu, syn Zdenka Jaroslav Schmidt, jeho bratranec, královéhradecký stavitel Robert Schmidt a jeho sestra Berta Schmidtová, která byla malířkou.

Není bez zajímavosti, že Berta byla provdána za továrníka Vojtěcha Bártu z Františkodolu a jejich synem byl sklář Zdenko Hynek Bárta: vynikající šermíř a historicky první olympionik z nynější Vysočiny.

V kapli se odehrávaly nejen pohřby, ale i křtiny a svatby. Kaplan zde sloužil pravidelné mše svaté. Nyní je kaple uzavřená a skoro nepřístupná, obrostlá křovinami. Už dlouho je prakticky prázdná, byla několikrát vykradena. Před lety dokonce zmizel z její věžičky i zvon.

Opravit ano, pohřby ne

Spolumajitel kaple Thomas Hrubý - vnuk posledního držitele kvasetického panství Jaroslava Schmidta - nedokáže říct, zda a kdy začne její rekonstrukce. Jasno má, že kaple se majitelé nevzdají.

„Rozhodně ji neprodáme, chceme ji opravit, aby byla důstojným místem odpočinku našich předků,“ říká šedesátiletý pražský právník Hrubý, který se narodil v Montrealu. Pozůstatky někdejšího kvasetickokvětinovského velkostatku Thomas Hrubý vlastní spolu s bratrem Michaelem, trvale žijícím v Kanadě, a bratrancem Václavem Hrubým. Ten je nyní po rozdělení majetku spoluvlastníkem jeho květinovské části.

Vlastníci se podle Thomase Hrubého chtějí pokusit získat dotace na opravy památek. „Skupina lidí z Jihlavska nezávisle na nás požádala o prohlášení kaple za chráněnou památku. To podporujeme. Kapli se asi nepodaří uvést do původního stavu - nikdy se tam nebude pohřbívat a nikdy nebude sloužit jako kaple. Ale chceme opravit alespoň její okna a střechu,“ řekl Hrubý.

Lidé v Kvaseticích i v sousedním Květinově, pod který Kvasetice patří, by opravu kaple uvítali. Stejně jako zlepšení stavu ruin novogotického kvasetického zámku, který shodně s kaplí i dnes patří potomkům rodu Schmidtů. Ve změnu stavu je však skoro těžké uvěřit.

Uvést stavby do původního stavu je prý nereálné

Potomkům Schmidtů byl majetek vrácen v restitucích v roce 2000, přičemž polovinu zámku museli dědici odkoupit jako odúmrť od státu. Z inventáře zámku nedostali zpátky nic. Od té doby se na vzhledu zchátralých staveb mnoho nezměnilo.

„Bylo by ideální, kdyby se podařilo zámek, zámecký park i kapli uvést do původního stavu, ale to není reálné. Kapli opravit půjde, ale rekonstrukce zámku za současného stavu už asi nepřipadá v úvahu. Je ale jasné, že vzhledu obce by to prospělo,“ míní květinovský starosta Ondřej Smolík.

Zámek z roku 1864 se vlastníci dlouhodobě pokoušejí prodat. „Byli a jsou zájemci o koupi, ale zatím k prodeji nedošlo,“ řekl Thomas Hrubý.

„Po restitucích jsme na zámku za půl milionu korun udělali statické zabezpečení. Je do něj ale třeba vložit zhruba ještě dalších čtyřicet milionů,“ řekl jeho bratranec Václav Hrubý.

Zatímco kaple stála v lesíku u Kvasetic dlouhodobě víceméně stranou zájmu a zub času na ní pracoval méně, zámecký areál měl smůlu už od nacistické okupace. V roce 1940 byl Jaroslav Schmidt až do konce války z politických důvodů uvězněn, majetek mu byl z nucené správy vydán až 26. února 1948. Už o dva dny později ale stát rozhodnutí zrušil a zámek předal státnímu statku.

V zámku se střídali učni a inseminátoři

Část areálu pak měla v pronájmu inseminační stanice, byla zde i učňovská škola a byty, na pozemcích hospodařila Oseva Havlíčkův Brod. Stavby přežívaly bez údržby a investic.

V roce 1989 byl na zámek vydán demoliční výměr a za symbolickou cenu ho koupil havlíčkobrodský Pleas, který tady chtěl zřídit rehabilitační středisko pro své zaměstnance. Ze záměru sešlo. Od té doby se sice zámek i kaple vrátily potomkům původních majitelů, ale dál se mění ve zříceniny.

Obojí láká zloděje. „Kaple byla vykradená, už když jsme ji prvně navštívili s mou matkou v sedmdesátých letech. Do pádu komunismu tam zůstal jen kříž nad oltářem. I ten někdo pak ukradl. Měl totiž pozlacený korpus a někdo si myslel, že je to cenný kov. Když se jim pak kříž rozpadl hned za kaplí, tak ho odhodili. Kamarádi ho našli a dnes ten kříž po restauraci visí u mě doma,“ řekl Thomas Hrubý.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Takto vypadá budova jihlavského kulturního domu v současnosti. Původním...
Co chybí jihlavskému kulturáku? Plánované náměstíčko s fontánou

Jihlavský dům kultury si architekti Věra a Vladimír Machoninovi „střihli“ před více než 60 lety na rozjezd své kariéry. Pak přišly na řadu i pražský obchodní...  celý článek

Na hlavním tahu mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem havarovala tři auta. Zraněno...
Při nehodě tří aut se mezi Jihlavou a Brodem zranilo deset lidí

Hlavní tah z Jihlavy na Havlíčkův Brod uzavřela dopoledne nehoda tří vozidel. Na místě kromě záchranářských sanitek zasahoval i vrtulník. Příčina střetu zatím...  celý článek

Hmyz určený ke konzumaci je podle kuchaře Milana Václavíka speciálně...
Pojídání cvrčků a pavouků brání jen mentální bariéra, říká hmyzí kuchař

Tepelně upravený hmyz má být časem běžnou součástí našeho jídelníčku. Myslí si to celá řada odborníků. Jeden z nich, hmyzí kuchař Milan Václavík, vařil v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.