„Revoluce si pěkné počasí nevybírá,“ podivuje se nápadu zahájit kulaté oslavy vzniku republiky už v září historik havlíčkobrodského Muzea Vysočiny Michal Kamp. „Vůbec bych si nebral servítky, zda lidé v chladnějším počasí přijdou, nebo nepřijdou. Klíčový den je 28. října,“ vzkázal.
Reagoval tím na jednání kulturního výboru při havlíčkobrodském zastupitelstvu. V zápisu z jeho jednání, který je volně přístupný na městských webových stránkách, se objevilo několik vět, které mohly navodit dojem, že oficiální připomenutí výročí v příštím roce by se mohlo částečně odehrát už o měsíc a půl dřív.
Druhý zářijový víkend se totiž v Havlíčkově Brodě jedna velká sláva odehraje. Ve městě se uskuteční celorepublikové zahájení Dnů evropského historického dědictví. Účastnit se ho má řada známých a význačných osobností, koná se řada oficialit. Podle členů výboru by tak bylo logické, kdyby se část oslav k výročí založení Československa přidala.
„Od 7. do 9. září budeme zahajovat Evropské historické dny. Tématem bude pravděpodobně i výročí založení republiky,“ zmínila podle zápisu z jednání vedoucí městského úseku kultury Petra Schwarzová s tím, že by se mohl uskutečnit třeba videomapping k výročí republiky.
„Částečně by naše oslavy mohly probíhat už v září. Mohli bychom to směřovat spíše k lepšímu počasí, říjen už bude nejspíš studenější,“ uvedl do zápisu předseda výboru pro cestovní ruch a kulturu Jan Schwarz.
Přesuňte rovnou i Velikonoce a Vánoce, smějí se lidé
Proti takovému postupu se však ozvalo množství hlasů. Zejména lidem diskutujícím na sociálních sítích se přesun části oslav na září nelíbí. Argumentují tím, že druhý zářijový víkend nemá se vznikem republiky nic společného. Jiní se smějí, že při podobném uvažování by se na léto, kdy bývá teplo a pěkně, mohly přesunout i Vánoce nebo Velikonoce.
Jan Schwarz tak nyní slova o zářijové oslavě mírní. Zápis z jednání výboru byl podle něho vyhotoven ne zcela přesně. „Přesouvat část oslav vzniku republiky na září je nesmysl, tak nikdo neuvažuje,“ tvrdí nyní.
„Ale těžko můžeme v září 2018 tvrdit, že ten rok republika žádné výročí nemá. Ty akce se spíš budou prolínat, o vzniku republiky určitě padne zmínka při Dnech evropského historického dědictví. Ty hlavní oslavy výročí Československa se ale každopádně uskuteční na konci října,“ vysvětluje Schwarz.
„Nebude to tak, že půl oslav bude v září a půl v říjnu, jak už jsem slyšela,“ dušuje se i místostarostka Ivana Mojžyšková. „Ale některé akce můžeme udělat nadvakrát. Například videomapping by mohl být v září i v říjnu,“ dodala.
Zda bude i nový pomník, rozhodnout zastupitelé v prosinci
Jak bude připomínka stého výročí vzniku republiky v příštím roce vypadat, dosud není jisté. Na jeho přípravu je ještě téměř rok času. Na část oslav přispěje Kraj Vysočina, část jich uspořádá město. „Odbor vnějších a vnitřních vztahů program chystá, ale má být překvapením,“ poznamenala Mojžyšková.
Po své linii program připravuje i brodské Muzeum Vysočiny. „Budeme dělat dvě výstavy, mimo jiné o Otakaru Štáflovi jako velkém příkladu čechoslováctví,“ zmínil ředitel muzea Jiří Jedlička. Mezi zvažovanými akcemi je i happening muzea, případně i dobové scénky s hudbou, přednášky a koncerty.
Součástí oslav by se mohlo stát i odhalení nového pomníku padlým ve světových válkách na hřbitově. Radnice chce na místě betonového bloku s rudou hvězdou budovat pomník nový. V létě zastupitelé schválili výsledky soutěže na jeho podobu. V prosinci by měli rozhodnout, zda na vítězné dílo místního umělce Jana Exnara uvolní zhruba jeden a čtvrt milionu.
