Zchátralá vesnická synagoga v Polici na Třebíčsku. | foto: Archiv obce Police

Vesnickou synagogu čeká oprava. Zato majestátní stavba zůstane tržnicí

  • 0
Malá vesnická synagoga v Polici na Třebíčsku se dostala mezi šest vybraných židovských památek, na jejichž opravu připutují milionové dotace. Mnohem větší a cennější stavba ve Velkém Meziříčí, ve které je dnes asijská tržnice, zatím musí počkat. V Polici vznikne expozice o životě židů na venkově.

Je to domek v jedné z bočních ulic v Polici na Jemnicku. Je na něm dobře patrné, že se tady zedníci za socialismu rozhodně činili. Přizpůsobovali stavení potřebám cvičenců Sokola, přidali i trojdílná okna.

Židovské památky na Vysočině a jejich opravy

Židovské město v Třebíči

Ve městě mají Zadní synagogu, židovský hřbitov i soukromé domy. Do oprav byly od roku 1990 investovány desítky milionů korun.

Synagoga v Nové Cerekvi

Je jediná svého druhu ve střední Evropě, vybudovali ji v exotickém maurském stylu. Rekonstrukce stála 20 milionů korun.

Synagoga a rabínský dům v Polné

Také do této památky přiteklo zhruba 20 milionů. Jinak v menším měřítku se dělají opravy židovských památek i jinde, takových míst je na Vysočině okolo 60.

Přitom o sto let dřív sálem zněly naléhavé modlitby polických židovských obyvatel. Bývala to totiž synagoga vpravdě venkovská, barokního střihu. Lidové baroko má z dnešního pohledu svou hodnotu.

I proto Federace židovských obcí České republiky (FŽO) a ministerstvo pro místní rozvoj rozhodly, že v tomto roce zamíří deset až patnáct milionů korun z dotací na generální rekonstrukci malé polické synagogy, ze které se má stát společenské centrum tohoto odlehlého, přitom malebného koutu republiky. Objevuje ho čím dál víc turistů. Však je to blízko do populárních Slavonic.

„Jde o druhou fázi opravy židovských památek v republice, ve které se dočká obnovy celkem šest objektů. V první fázi jich bylo deset napříč zemí. Uvidíme, jak to dopadne s penězi v další, tedy třetí fázi. Není vyloučeno, že do ní bude zařazena oprava synagogy ve Velkém Meziříčí, počkejme si,“ odpověděl předseda FŽO Petr Papoušek na dotaz, kdy se uskuteční rekonstrukce jedné z výrazných dominant dalšího města na Vysočině.

Z cenné stavby je ostuda, v synagoze sídlí tržnice

Velkomeziříčská Nová synagoga z červených cihel je totiž spíše ostudou. Budí negativní pozornost o to víc, že je na frekventované trase, která kopíruje dálnici D1. Návštěvníky města udivuje, že se uvnitř prodávají barevné tretky a laciné oblečení.

Tržnice u Matesa v synagoze ve Velkém Meziříčí.

Přitom je už na první pohled jasné, že jde o hodnotnou stavbu. Majitel, brněnská židovská obec, však díky pronájmu může průběžně platit nejnutnější provizorní opravy. Bez nich a pravidelného vytápění by se dům asi už rozpadl.

Na co má lákat malá synagoga v Polici, až ji letos na konci roku opustí dělníci? „Bude tam kromě pěkně opraveného interiéru k vidění expozice o dřívějším životě židů na venkově a o historii židovského obyvatelstva v Polici a okolí. Život židů ve vesnicích se lišil od toho městského. A myslím, že to bude dost zajímavé,“ uvedl architekt Jaroslav Klenovský, který se rekonstrukcí zabývá.

Z Police by mohli pocházet předci slavného novináře Pulitzera

Na dotaz, zda z Police pocházel někdo, kdo se později proslavil, odpověděl, že je možné, že měl díky dávnějším předkům na Polici vazbu Joseph Pulitzer, po němž se dnes jmenuje nejprestižnější novinářská cena.

„To poangličtěné jméno Pulitzer je z německého Politz, čili jeho předkové museli pocházet z nějaké Police. Nevím tedy, jak hluboko do minulosti. Ale ta úvaha o spojitosti jeho jména je logická,“ vyslovil svou domněnku Klenovský.

U nejmocnějšího novináře ve Spojených státech amerických přelomu 19. a 20. století životopisci uvádějí místo rodiště Makó v Maďarsku. Pocházel z rodiny bohatého židovského obchodníka s obilím. V Americe se stal průkopníkem nového typu žurnalistiky, založené na příbězích, akci, na aktivním sledování a potírání nepravostí ve společnosti.

Taky přinesl bulvárnější tón článků i jejich nové řazení v novinách. Byl zastáncem palcových titulků a podobně. Zda některý z jeho prapředků skutečně vzešel z ulice chudých židovských obchodníků a řemeslníků právě z Police u Jemnice, by podle Klenovského stálo za bližší prozkoumání.

Turisty lákají i zámek a věž s výhledem do kraje

Polická synagoga vznikla v letech 1758 až 1759. Postavil ji zednický mistr Matyáš Kirchmayer z Kdousova. Venkovští židé té doby nesměli mít polnosti. Často byli nájemci vrchnostenského majetku, jako byly palírny a podobně.

„Měnilo se to v čase. V 18. a 19. století převažoval takzvaný hauzírník, podomní obchodník, který chodil od vesnice k vesnici. Nabízel zboží a drobné služby. A taky skupoval kůže, kosti či peří,“ přiblížil architekt Jaroslav Klenovský.

V polické synagoze, která patří Židovské obci Brno, se už v posledních třech letech uskutečnily dílčí opravy, na které přispěl krajský rozpočet. Za vesnicí je ještě malý udržovaný židovský hřbitov. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1681.

Turisty může v Polici zaujmout taky renesanční zámek, který patří obci. Bývá přístupný v létě o prázdninách. Z jeho věže je pěkný výhled do kraje.

Federace židovských obcí, která je garantem projektu opravy této série památek v České republice, uvádí, že - navzdory době nacismu a komunismu, kdy mnoho těchto cenných upomínek na minulost zaniklo - tuzemský celek čítající více než 60 synagog, 350 hřbitovů a dalších objektů představuje historický poklad, který zřejmě nemá v Evropě obdoby. Spolu s polickou synagogou budou ve zmíněné druhé fázi opraveny za celkem 150 milionů korun ještě objekty v Plzni, Čáslavi, Písku, Rychnově nad Kněžnou a v Neveklově na Benešovsku.