Po více než dvaceti letech se jihlavská radnice rozhodla skromnou tabulku renovovat. „Hradební zdi - a tedy i desku - spravuje město. A jelikož jeho majetek neustále opravujeme, bylo jen otázkou času, kdy přijde na řadu také tento památník,“ konstatoval mluvčí jihlavského magistrátu Radek Tulis.
K opravě tabulky navíc vedení města přiměla i skutečnost, že už od jejího osazení v roce 1992 obsahovala faktickou chybu.
Synagogu nacisté vypálili 30. března 1939, ale na desce bylo uvedeno dřívější datum, 16. března stejného roku. „V době, kdy byla zhotovena, se stále řešilo, které datum je to správné, a nakonec došlo k nechtěné záměně,“ popsal Tulis, jak se tehdejší omyl zrodil.
Tabulku před třiadvaceti lety Jihlavě věnovala Ester Poratová, přímá příbuzná jihlavských obětí holocaustu, která žije v Izraeli. Je jednou z posledních židovských obyvatel, kterým se podařilo před vypuknutím druhé světové války vycestovat za hranice a zachránit si život. Zbytek její rodiny takové štěstí neměl.
Badatel na chybu upozorňoval dlouhé roky. Marně
Podle badatele Ladislava Vilímka, jenž se podrobně zabývá historií jihlavského židovského obyvatelstva, se na opravu čekalo dlouhé roky, přestože se o přehmatu vědělo.
„Několikrát jsem na tuto nesrovnalost upozorňoval a několikrát jsem o ní také psal. Proto je pro mne velkou záhadou, proč se tento krok odkládal a realizuje se až nyní,“ podotkl.
Vilímek by nyní přivítal, kdyby se původní deska i s mylným datem zachovala. „Její likvidací nic nezískáme, naopak. Měla by být uložena v muzeu a uchována pro další generace jako součást Jihlavy. Jako něco, co tu bylo po dlouhá léta, i když to bylo faktograficky mylné,“ doplnil badatel.
Město však tabulku „jen“ opraví. „Celkové náklady - včetně obnovy už špatně čitelného písma - se budou pohybovat kolem pěti tisíc korun. A vzhledem k nízké náročnosti renovace by se deska měla vrátit na své původní místo nejpozději do poloviny srpna,“ upřesnil Tulis.
Zkázu přinesli synagoze nacisté v roce 1939Více než šestasedmdesát let už existuje jihlavská synagoga jen na dobových fotografiích. Nepřehlédnutelnou stavbu, která stála v místech dnešního parku Gustava Mahlera, vypálili na jaře roku 1939 nacisté. Podle bádání jihlavského historika a archiváře Ladislava Vilímka vyrostla synagoga v dnešní Benešově ulici, tehdy Schillerově třídě, v roce 1863. Předtím se Židé scházeli v místnosti domu vedle hotelu Jihlavský dvůr. Prostory však byly určeny jen pro několik věřících. „Vzhledem k velkému přílivu Židů do Jihlavy bylo v dalších letech přikročeno k výstavbě nové velkolepé synagogy, a to podle plánů stavitelů E. Rathauského a A. Theuerera. Za pomoci sbírek a finančních darů ze všech židovských náboženských obcí monarchie byl opatřen nutný kapitál a dne 9. 9. 1863 se uskutečnilo slavnostní svěcení. Věčné světlo zapálil rabín Dr. Unger a slavnostní řeč přednesl vídeňský zástupce Dr. A. Jellinek,“ píše ve své práci Vilímek. Synagoga, jež byla postavena v románskomaurském stylu, sloužila svému účelu až do zmíněného roku 1939. Během více než šedesáti let prošla několika opravami a úpravami. Například v roce 1896 do ní bylo zavedeno plynové osvětlení či byly pořízeny nové varhany. O čtvrt století později pak svítila věřícím už elektrická světla. Den zkázy přišel patnáct dní po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava - 30. března 1939. „Stalo se tak v noci ve dvě hodiny. Shořelý krov a uvolněná táhla způsobila vážné narušení obvodových zdí a hrozilo zřícení objektu,“ uvádí Ladislav Vilímek. Po válce se už nepodařilo synagogu obnovit. Poslední předválečný rabín Arnold Grünfeld se již do Jihlavy nevrátil. Byl zavražděn 19. července 1941 v Pirně u Drážďan. |
