Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dům, který zastavil paneláky v „židech“, se vrací k původní podobě

  18:11aktualizováno  18:11
Nemovitost na rohu ulic Pokorného a Stinná v Třebíči je unikátní. Má velmi vzácnou fasádu, bydlel tu hrdina, podle nějž se ulice jmenuje. A na pavlači je záchod, jaký se dnes nevidí. Tento ceněný dům nyní dostává novou podobu. Takovou, jako měl před mnoha desítkami let.

Unikátní dům s pavlačí v třebíčské židovské čtvrti. Postupně získává podobu, jakou měl před dávnými roky. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Jen opravdu málokdo celé desítky let tušil, jakou vzácností rohový dům v třebíčské ulici Leopolda Pokorného číslo 25 je. Památkáři a několik zasvěcených ale dobře věděli, že tato nemovitost jednou musí pookřát pod šikovnýma rukama restaurátorů. To se teď díky výrazné finanční injekci z dotací daří.

Židovská čtvrť v Třebíči

* První doklad o židovském osídlení Třebíče pochází z roku 1338, dá se ale předpokládat, že zde Židé žili už o sto let dříve.

* Čtvrť s více než 120 domy vznikla na území mezi řekou Jihlavou a návrším Hrádek. Patří k ní židovský hřbitov s 11 000 hroby a 3 000 kamennými náhrobky.

* Ghetto bylo v 80. letech minulého století určeno k sanaci. Památkou UNESCO se stalo roku 2003. Jde o jedinou židovskou památku mimo stát Izrael, která na prestižním seznamu figuruje.

Už v roce 1958 se dům stal jako první v "židech" kulturní památkou.

"Když se uvažovalo o tom, že se židovské město zplanýruje a postaví se tam sídliště, právě kolem tohoto domu byly poměrně velké boje z hlediska památkové péče," uvedla památkářka Lenka Matoušková. Je to jediný zdejší židovský barák, u něhož bylo zachováno dispoziční řešení i vnější vzhled.

V létě se dva měsíce čelní fasádě věnoval restaurátor Martin Kovařík. Trpělivě seškrábal bezpočet vápenných nátěrů, které se za víc než dvě stě let navrstvily. Vápno naštěstí zakonzervovalo vzácný originál vespod - zdobnou klasicistní, pro tu dobu typickou fasádu.

Restaurátor si pohrál s každým titěrným detailem, s každou původní kytičkou na štucích. Objevil i originální barvu. Kolemjdoucí léta znali červenooranžovou kombinaci. Tehdejší majitel ale řemeslníkům zadal zelenou a bílou.

Lenka Matoušková zapátrala v archivech a zjistila, že dům na konci 18. století patřil lazebníkovi. "To trochu nekoresponduje s figurami hudebníků na štucích," podotkla.

Dnes už nevíděné - pavlač se suchým záchodem

Na boční straně domu, vedoucí do uličky Stinná, zdobená fasáda nebyla. Dochovala se tam ale jiná zajímavost - pavlač se suchým záchodem. Majitelé ho už dávno nepoužívají. Dům byl, stejně jako všechny ostatní v ghettu, rozčleněný na několik jednotek. Zachovalo se jeho barokní jádro. Příští rok ještě bude potřeba dokončit opravy spodní části, na níž původní fasádu úplně zničila vlhkost.

Fotogalerie

V historicky cenné nemovitosti už šedesát let bydlí Františka Vaverková, dnes se svou dcerou a její rodinou.

"Strávila jsem tu moc hezké dětství. Tehdy nás byla plná ulice děcek. Elektrické vedení nebylo v zemi, ale na sloupech, my ho přehazovali míčem a občas jsme vyhodili pojistky," vzpomíná po letech s úsměvem. Svou čtvrť má ráda.

"Tento dům koupil můj dědeček Beneš po válce. Dědeček byl zedník a střelmistr. Barák byl tehdy prázdný. Po odchodu Židů - babička nám vyprávěla, že tu před válkou bydleli jistí Adlerovi - to zůstalo volné a nastěhovaly se sem za války do pronájmu nějaké Polky, co kolaborovaly s Němci. V roce 1945 odešly a koupil to právě dědeček," zalovila v paměti paní Vaverková, co se doma povídalo.

V domě žili před válkou i Pokorní, kteří spravovali boty a jejichž syn Leopold hrdinně padl ve Španělsku při obraně Madridu v roce 1937. Dnes se po něm původně Dolní ulice jmenuje.

Robert, Herta a Edita?

Zdejší rodačka Susana Urbanová, jejíž tatínek byl Žid a zemřel v Osvětimi, si na Adlerovy pamatuje. "Nevybavím si přesně, co dělali, ale slečinka Adlerová, jejich dcera, byla mimořádně krásná. Odjeli transportem z Třebíče do Terezína v roce 1942 a už se nikdy nevrátili," zavzpomínala.

Na webových stránkách holocaust.cz je seznam lidí, kteří jeli z Třebíče transportem označeným písmeny Aw dne 22. května 1942 do Terezína. Je tam trojice Třebíčanů se jménem Adler. Mohli by to být oni - padesátiletý Robert, o deset let mladší Herta a dvacetiletá Edita. Stejná trojice odjela o tři dny později 25. května 1942 z Terezína dalším transportem označeným písmeny Az do Lublinu. Všichni tři zemřeli.

"Před druhou světovou válkou v Třebíči žilo necelých tři sta Židů. Zpět z vyhlazovacích táborů se vrátilo pouhých deset osob," uvádějí stránky města Třebíče.

Obnova fasády vyjde na 600 tisíc korun, dvě třetiny částky spolykaly už provedené práce. "Přispěla Nadace ČEZ, Ministerstvo kultury a město," řekl starosta Pavel Heřman.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výlovy rybníků patří i na Vysočině mezi oblíbené a hojně navštěvované podzimní...
Rybáři na Vysočině kapra příliš zdražovat nemohou, klesl by jim prodej

Rybáři na Vysočině už zahájili tradiční podzimní výlovy. Největší rybníky však své bohatství teprve vydají. Zatímco velká jihočeská rybářství kvůli velké...  celý článek

Na hlavním tahu mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem havarovala tři auta. Zraněno...
Při nehodě tří aut se mezi Jihlavou a Brodem zranilo deset lidí

Hlavní tah z Jihlavy na Havlíčkův Brod uzavřela dopoledne nehoda tří vozidel. Na místě kromě záchranářských sanitek zasahoval i vrtulník. Příčina střetu zatím...  celý článek

Ruční granát F1
Muž našel v lese na Havlíčkobrodsku granát. Odnesl si ho domů

Hodně neopatrně si počínal třiapadesátiletý muž z Květnova, který našel při vycházce v lese ruční granát a vzal si ho s sebou domů. Teprve ze svého bydliště...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.