Malíř Dominik Oesterreicher na svém vlastním autoportrétu. | foto: Archiv Zdeňka Geista

Maloval krále, Polsko ho uctívá. Ale rodná Jihlava o něm vůbec neví

  • 0
Dominik Oesterreicher mimo jiné zdobil královský palác ve Varšavě. Badatel Zdeněk Geist se zajímá o život tohoto významného rodáka z Jihlavy, jehož jméno na Vysočině zavál čas. Geist chce prosadit, aby město úspěšného umělce po dlouhé době uctilo a ve spolupráci s Polskem oprášilo jeho činy.

Byl dvorním malířem polského krále, od něhož dostal zlatou medaili za své dílo. Navíc se podílel na výrobě luxusního nábytku pro královský palác ve Varšavě. Přesto dnes na Vysočině tohoto významného rodáka skoro nikdo nezná.

Dominik Oesterreicher, jihlavský umělec a zakladatel polské dynastie vzdělanců, zemřel před 205 lety v Krakově. "Prožil velmi zajímavý život. Jihlava by si mohla a měla časem tuto mimořádnou osobnost nějak připomenout," uvedl badatel Zdeněk Geist, který se o život tohoto jihlavského rodáka zajímá.

Oesterreicher se narodil v roce 1750 v jihlavské rodině měšťana a majitele domu. "Rodina byla majetná, Dominikův otec provozoval lékařskou praxi. Příjmy měl také z provozu pivovaru a palírny," popsal Geist.

Podpora zámožné rodiny umožnila Oesterreicherovi studia v Itálii. Pobyt v Římě se stal určujícím pro jeho budoucí život. Seznámil se zde s polským vzdělancem, politikem a duchovním Hugo Kollatajem, na jehož pozvání odcestoval do Polska.

Svatba s jihlavskou rodačkou a pak cesta na sever

Ještě před odjezdem na sever se stihl Oesterreicher oženit s jihlavskou rodačkou Rosalií Prakesch. "Nicméně v dalším setrvání v rodném městě patrně neviděl pro sebe perspektivu," soudí Zdeněk Geist.

Od roku 1778 jihlavský rodák působil na dvoře polského krále Stanislava Augusta Poniatovského jako dvorní malíř. Vedle maleb fresek a portrétování krále zvěčňoval i členy jeho rodiny. Třeba králova bratra, knížete Michala Jiřího Poniatovského, pozdějšího primase polského.

Stolek s mozaikou pro královský palác ve Varšavě, který rodák z Jihlavy zdobil.

"Věnoval se také tvorbě mozaikou vykládaného nábytku pro výzdobu královského paláce Lazienki ve Varšavě. Zajímavé je, že ještě v sedmdesátých letech osmnáctého století se podepisoval s důrazem na místní jihlavský původ," všiml si badatel.

Oesterreicher stále udržoval se svými příbuznými v Jihlavě úzký kontakt. A čerpal i nadále příjmy ze svého podílu na jihlavském rodinném majetku. Právě díky své materiální základně v rodném městě se mohl věnovat umění.

Vedle toho mu náležel roční plat ve výši jednoho tisíce tolarů za jeho práci profesora kresby na Krakovské akademii, jedné z nejstarších evropských univerzit, dnes známé jako Jagellonská univerzita v Krakově.

Za své bohatství nakupoval zlaté plátky a perleť

Svá díla prodával jen zřídka. Přesto mohl kvalitně zajistit svoji početnou rodinu. Měl dokonce možnost si pořídit zlaté plátky a perleť pro tvorbu mozaikového uměleckého nábytku.

I na univerzitě se dál věnoval malbě s historickými náměty.

Kupříkladu jeho obrazy Král Leonidas nebo Alexandr Veliký v Delfách jsou dodnes vystaveny v muzeu krakovské Jagellonské univerzity. "Podílel se i na malbách v Mariánském kostele v Krakově. Zdobil i domy a paláce v tomto městě," poznamenal Geist.

Kupříkladu Oesterreicherův obraz Alexandr Veliký v Delfách je dodnes vystaven v muzeu krakovské Jagellonské univerzity.

Oesterreicher zemřel v Krakově roku 1809. Jeho památku dnes připomíná mimo jiné epitaf na známém krakovském hřbitově Rakowicki, kde spočívají mnozí významní obyvatelé města.

Jihlavský rodák založil významný polský rod. Jeho syn se stal rektorem krakovské univerzity a změnil si příjmení na jednodušší variantu Estreicher. Ta se v Polsku lépe vyslovuje. Toto příjmení pak v příštích téměř dvou stech letech nesla řada osobností, úspěšných například v botanice, filologii, literární či divadelní historii.

Třeba vnuk Dominika Oesterreichera Karol se stal autorem monumentálního díla Bibliografia Polska. Byl navíc povýšen v roce 1881 císařem Františkem Josefem do šlechtického stavu.

V Krakově má rodina své vlastní muzeum, v Jihlavě nic

A Karolův syn, právník a politik, byl v době útlaku Polska nacistickým Německem zatčen spolu s dalšími polskými profesory. Koncem roku 1939 zahynul v koncentračním táboře Sachsenhausen.

"Další z rodu Estreicherů, kunsthistorik a profesor Karol Estreicher, byl dlouholetým ředitelem muzea Jagellonské univerzity v Krakově. V jeho vile, kterou odkázal Krakovské společnosti přátel krásného umění, je v současné době umístěno muzeum rodiny Estreicherů," uzavřel Zdeněk Geist.

Letos na konci dubna v muzeu odhalili pamětní desku u příležitosti třicátého výročí úmrtí Karola Estreichera. V Krakově je vedle muzea i ulice Estreicherů. V Jihlavě dosud zakladatele tohoto rodu nic nepřipomíná.