Na první pohled je ronovský most stále bílý. Při slunečném počasí až září do očí. Pod ním se ale začínají kupit malé bílé hromádky.
"Opadává omítka. Zatím nikterak výrazně, je to vidět jen z bezprostřední blízkosti. Ale kupičky pod mostem nás zneklidnily a budeme dílo reklamovat," uvedl přibyslavský starosta Jan Štefáček.
"Čekali jsme, že omítka nevydrží věčně a po pár letech stejně opadá. Ale že to bude tak rychle, nás překvapilo," dodal. Most od opravy nepostihly žádné přívalové deště ani ho nesmáčela velká voda.
Stavební firma na požadavek památkářů musela při opravě zvolit historickou techniku. I omítnutí muselo být dle původních postupů bez použití cementu.
"Zatím nevíme, jak se k tomu postaví a zda reklamaci uzná. Odpověď jsme ještě nedostali," konstatoval Štefáček.
Kolem omítky, stejně jako kolem celkové rekonstrukce mostu ze 16. století, přitom v minulosti plály vášně. Dlouhou dobu se na podobě prací nemohla přibyslavská radnice dohodnout s památkáři.
Že nakonec bude most omítnut, radnici přesvědčil až obraz ronovského malíře Antonína Chittussiho z 19. století z drážďanského muzea.
"Jeho malba zachytila most omítnutý bílou fasádou," vysvětlil starosta Štefáček, proč nakonec město otočilo. Původně chtělo nechat most kamenný, jak vypadal v posledním století.
Most v Ronově nad Sázavou se loni na podzim otevřel po roce a půl. Před tím dostával jednu ránu za druhou. Nejprve ho v únoru 2012 poškodily ledové kry, pak se probořil pod těžkým traktorem, uškodily mu i letní přívalové deště. Záchrana včetně kompletní opravy přišla na dva a tři čtvrtě milionu korun.
