Brněnská spalovna společnosti Sako zpracovává obsah z tisíců brněnských popelnic, ale i odpadky z Vysočiny nebo Olomouckého kraje. | foto: Filip Fojtík, MF DNES

Spalovna odpadu na Vysočině definitivně nebude, obce už jednají s Brnem

  • 5
Spalovna na likvidaci odpadků na Vysočině nebude. Veškeré nevytříděné smetí poputuje po roce 2024 do spalovny v Brně. Obce o tom už s brněnským provozovatelem vyjednávají, ten navyšuje kapacitu zařízení. Odpad by se měl do Brna vozit z devíti překladišť. Zatím není jasné, zda jen po silnici.
Reklama

Je to strategické rozhodnutí Sdružení obcí Vysočiny. Už teď si jako první subjekt dopředu dojednává rezervaci části kapacity brněnské spalovny odpadu pro období po roce 2024.

Je totiž předpoklad, že právě od té doby stát zákonem zakáže další skládkování. A je to i okamžik, odkdy jsou i samotné vesnice a města z Vysočiny rozhodnuté přestat zahrabávat zbytkový komunální odpad na skládkách.

Fotogalerie

Brněnská spalovna se na vysočinské smetí nachystá. Jednání se sdružením obcí potvrdil Jiří Kratochvíl, šéf městem Brnem vlastněné společnosti SAKO, jíž tamní spalovna patří.

„Připravujeme stavbu třetí linky, která navýší současnou kapacitu o 50 procent. To znamená, že se dostaneme na hranici 360 tisíc tun odpadu ročně,“ uvedl Kratochvíl.

Dodal přitom, že firma SAKO apeluje na všechny, včetně Kraje Vysočina, aby maximálně třídili odpad, a co lze, aby využili v místě. „Podle našich propočtů se můžeme dostat až na hranici 120 kilogramů na jednoho občana a rok přijatého odpadu,“ řekl.

Odpad se poveze ve velkokapacitních kontejnerech z překladišť

Reklama

Žádná konkrétní dohoda, která by definovala přesné množství spalovaného odpadu a cenu, zatím s Vysočinou uzavřená není. Vznikne globální smlouva s krajem a s těmi, kdo disponují odpadem, tedy s jeho původci - obcemi.

Kratochvílova slova naznačují, že by mělo jít o výhody pro obě strany. „Z pohledu SAKO je vhodné najít dlouhodobé partnery pro využívání kapacit spalovny. Pokud s námi uzavřou dlouhodobé smlouvy už nyní, kdy zákaz skládkování ještě neplatí, budou mít velkou výhodu před těmi, kteří řešení nechávají na poslední chvíli,“ uvedl.

Podle jeho slov se v současnosti v Brně za využití jedné tuny směsného komunálního odpadu ve spalovně platí 850 korun. Což je cena, která je konkurenceschopná i skládkám.

Odpad z Vysočiny se bude do Brna převážet ve velkoobjemových kontejnerech z devíti překladišť fungujících v místech stávajících skládek.

„Tam dojde k dalšímu přetřídění a k přeložení. Překládací stanice budou v následujících místech - Velké Meziříčí, Bystřice nad Pernštejnem, Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Humpolec, Pelhřimov, Jihlava, Telč a Petrůvky,“ vyjmenoval starosta Náměšti nad Oslavou Vladimír Měrka, který působí jak v předsednictvu Sdružení obcí Vysočiny, tak i jako předseda představenstva Svazku obcí pro komunální služby působícího na Třebíčsku.

Všechny obce zaplatí stejně, ty nejvzdálenější i ty nejblíž Brnu

Varianty dopravy odpadu do Brna jsou tři - jen po silnici, kombinace silnice a železnice, nebo jen po železnici. Jenom po silnici je spočtená cena za přepravu jedné tuny do Brna 284 korun. Při kombinované variantě činí 372 korun a pouze po železnici jsou náklady nejvyšší: 462 korun.

„Bude solidarita mezi obcemi. Vzdálenost tedy nebude hrát roli, obce se na přepravě budou podílet společně,“ doplnil k systému dopravy odpadků do spalovny Měrka. Vesnice ze severu Havlíčkobrodska zaplatí stejně jako ta nejblíž k Brnu.

I náměšťský starosta Měrka nabádá obyvatele Vysočiny k lepší separaci odpadu. „Bude zásadní, aby se v obcích do posledního detailu třídilo. Proto ještě například letos tady u nás na Třebíčsku přibudou kontejnery na kovy,“ zmínil.

Že vyšuměly plány na stavbu spalovny v Jihlavě či ve Žďáře nad Sázavou, osobně vítá Matěj Man, jenž patřil mezi iniciátory loňského jihlavského referenda o spalovně.

Referendum sice kvůli slabší účasti není závazné, ale přes 6 700 lidí v Jihlavě se postavilo proti stavbě spalovny (o referendu čtěte zde).

Odvoz odpadu do brněnské spalovny je podle Mana jedna z cest, po které se můžou obce na Vysočině vydat. „Nebudeme si nic nalhávat, odpadový systém, který nemá na svém konci skládkování či spalování, neexistuje,“ dodal.

Předseda představenstva Sdružení obcí Vysočiny a jihlavský primátor Rudolf Chloupek k tomu podotkl, že už před jihlavským referendem bylo odborníkům jasné, že jedna větší, či několik menších spaloven odpadu by v budoucnu v Jihlavě technicky nedávalo smysl. Infrastruktura na to ve městě není připravená a v létě by nebylo pro teplo ze spalovaného odpadu využití.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

5 příspěvků v diskusi

Reklama