„Cílem memoranda je, že budeme společně koordinovat postup vůči státním orgánům. Chceme, aby byly respektovány oprávněné zájmy a stanoviska dotčených obcí,“ řekla náměstkyně hejtmana Hana Hajnová.
Dvě ze čtyř vytipovaných lokalit pro potenciální hlubinné úložiště jsou na Vysočině. Jsou to Hrádek na Jihlavsku a lokalita Horka na Třebíčsku. Hlubinné úložiště obyvatelé v dotčených obcích dlouhodobě odmítají. Podle starostů znamená memorandum významný posun v přístupu hejtmanství k této otázce.
„Postoj několika předchozích vedení Kraje Vysočina nebyl ve vztahu k těmto obcím úplně vstřícný. To se změnilo až s novým krajským vedením. Memorandum je sice formální krok, není to žádná smlouva, ale za nás, starosty z okolí Hrádku, je velmi zásadní. Obce musí být při jednání s danými orgány partnery a musí být hleděno na jejich zájmy,“ řekl Zdeněk Dvořák, starosta Dolní Cerekve.
Dokument vítá také starosta Oslavice z lokality Horka Pavel Janoušek. „Od memoranda očekávám posílení práv obcí a občanů v této záležitosti. Dosud to bylo tak, že stát jednal, ale obce neměly žádné postavení ani vliv. Věříme, že když se k tomu teď připojí i kraj, tak možnost pro vyjednávání bude lepší,“ poznamenal Janoušek.
Jsou i jiné způsoby, než uložit odpad pod zem
Například starosta Rudíkova by však uvítal radikálnější postoj vedení kraje. „Viděl jsem jenom pracovní verze memoranda, ale z toho, co vím, ze strany kraje je to usnesení ve stylu chytré horákyně. Hlavní rozhodující slovo si kraj vzít nechce,“ podotkl rudíkovský starosta Zdeněk Souček.
Podle Hajnové nebyly dřív kraje v politice územního rozvoje, tedy celostátního nástroje územního plánování, v otázce úložiště brány jako dotčené samosprávy. Změnila to až připomínka o tom, aby kraje byly účastníci výběru místa pro úložiště. Obce s krajem mají na základě memoranda společně koordinovat postup vůči Správě úložišť radioaktivních odpadů i ministerstvu průmyslu a obchodu.
„Budeme s nimi řešit otázky spojené nejenom se samotným výběrem lokalit, ale i to, co nás pálí nejvíc, a to je příprava zákona o zvláštních řízeních souvisejících právě s výběrem hlubinného úložiště,“ uvedla náměstkyně hejtmana.
Domlouvat se budou i na společném stanovisku k aktualizaci koncepce nakládání s radioaktivními odpady. „Budeme tam chtít dostat jisté rozvolnění v tom, že nemusí být jediným způsobem, jak naložit s radioaktivním odpadem, jeho nevratné uložení pod zem,“ dodala Hajnová.
Úložišti se obce chtějí bránit i u soudů
Obyvatelé obou dotčených obcí úložiště jaderného odpadu nechtějí, což dokázali i v referendech. V Rudíkově, který je v lokalitě Horka, se brání i soudně.
„Jsme ve spojení s renomovanou právní kanceláří a už jsme podali žalobu proti rozhodnutí vlády o zúžení počtu lokalit pro možné hlubinné úložiště. Tam čekáme na rozhodnutí. Chystáme i další žaloby, které jsou nyní ve stádiu rozpracovanosti. Podle nás je porušováno právo lidí se k celému procesu vyjadřovat a nejsou respektovány zájmy obyvatel. Diskuse a kulaté stoly zatím k ničemu nevedly. Budeme se bránit soudně,“ dodal starosta Rudíkova.
Další dvě místa, kde by hlubinné úložiště mohlo vzniknout, jsou Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. V úložišti mají být v hloubce půl kilometru umístěné tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren.
