Letiště v Jihlavě-Henčově má, stejně jako ostatní letiště na Vysočině, pouze travnatou přistávací dráhu. A tak tomu zůstane minimálně v počátku příštího roku.

Letiště v Jihlavě-Henčově má, stejně jako ostatní letiště na Vysočině, pouze travnatou přistávací dráhu. A tak tomu zůstane minimálně v počátku příštího roku. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Zpevněná ranvej se na letišti v Jihlavě začne budovat nejdřív za rok

  • 6
Zpevněnou dráhu letiště v Jihlavě letos nedostane. Magistrát její budování odloží nejdříve na příští rok. Důvodem jsou nedořešené majetkové vztahy k pozemkům. Už rok je stát blokuje, paradoxně pro rozšíření letiště. K těmto účelům je nyní potřebuje město. Stavba má přijít na více než 70 milionů.

Zvýšit návštěvnost celého jihlavského regionu a Vysočiny a hlavně vyhovět potřebám velkých firem a podniků. To jsou největší důvody, proč jihlavský magistrát už roky připravuje výstavbu zpevněné vzletové a přistávací dráhy na letišti v Jihlavě-Henčově.

Jenže minimálně i na začátku příští sezony se bude moci opět využívat jen travnatá plocha. Letiště letos už zpevněnou dráhu nedostane. Její výstavba začne nejdříve v roce příštím.

„Podle původních předpokladů se mělo stavět už letos, ale město ještě od státu nezískalo potřebné pozemky,“ vysvětlil pro ČTK mluvčí jihlavského magistrátu Radek Tulis. Jak dodal, komplikovaná jednání o jejich uvolnění by mohla skončit letos.

„Po vyřešení majetkoprávních vztahů může úřad nechat dokončit projektovou dokumentaci a v roce 2016 by mohlo proběhnout výběrové řízení na dodavatele a zahájení stavby,“ pravil jihlavský mluvčí.

Stát pozemky blokuje, paradoxně pro rozšíření letiště

Výstavbu už rok komplikuje do jisté míry bizarní věc. Stát pozemky, které jsou pro budování nové dráhy potřebné, blokuje právě proto, aby byly použitelné pro rozšíření letiště a nemohly být uvolněny k jiným účelům.

Investorem výstavby však bude Jihlava. Pozemky je tak nutné odblokovat a předat jinému vlastníkovi. „Odstranění blokace je náročný administrativní úkon, který v tomto případě musí projednat několik ministerstev,“ poznamenal Radek Tulis.

Nová přistvací a vzletová dráha by měla být dlouhá 1300 metrů. Její vybudování by mělo přijít na 72 milionů korun. Třiceti miliony přislíbil přispět Kraj Vysočina, smlouva s ním na uvolnění peněz však platí jen do konce příštího roku.

Komplikací však může být i postoj obcí v okolí. Jejich obyvatelé sepsali petici proti rozšíření letiště, podepsalo ji na pět stovek lidí. Obávají se zhoršení životního prostředí, znehodnocení pozemků a hlavně překročení hygienických limitů hluku a poškozování zdraví.

Protest jako proti přivaděči k dálnici místo blátivé cesty

„S dostavbou nesouhlasíme, protože hluková studie se nám nezdála příznivá,“ vyjádřil se už před časem starosta Velkého Beranova Jan Plevčík. Jen z této obce je podepsáno přibližně 200 lidí.

Také v Měšíně s dostavbou nesouhlasí. „Za obec jsme na žádost kraje o vyjádření odpověděli, že to nechceme,“ doplnil starosta Aleš Lancman. Také Měšínští mají obavy ze zvýšeného hluku, bojí se i případných nočních letů. (více o petici proti stavbě ranveje čtěte zde)

Naopak podle Zdeňka Kölbla ze společnosti Air Jihlava - service se výstavbou dráhy hluk naopak sníží. „To je jako kdybych protestoval proti vybudování kvalitního přivaděče na dálnici v místě blátivé cesty,“ přirovnal.

Na Vysočině dosud není jediné letiště se zpěvněnou ranvejí. Všechna větší letiště – tedy v Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Chotěboři, Přibyslavi a Křižanově – mají jen travnatý povrch. Sloužit proto mohou jen přes letní sezonu a pro menší a lehčí letadla.