U krajských silnic druhých a třetích tříd letos zmizelo 877 stromů. Dalších 88 padlo v době vegetačního klidu u státních cest první třídy. Pily bzučely hlavně u výpadovky z Jihlavy směrem na Znojmo až ke kasárenské křižovatce. Kácelo se i mezi Předínem a Markvarticemi.
"Bylo to na základě hodnocení odborníka, externího dendrologa. Stromy byly v celkově špatném stavu," uvedla Nina Ledvinová, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic.
Ke krajským silnicím pozvali dřevorubce i kvůli rekonstrukcím některých úseků. "A hlavně z důvodu zajištění bezpečnosti silničního provozu," poznamenal Milan Kašpar z Krajské správy a údržby silnic Vysočiny.
K zemi šly javory, lípy i velmi křehké břízy. U silnic prvních tříd padly i vrby, topoly, slivoně či jabloně. Dřevo z pokácených stromů silničáři prodávají a zbytek sami zpracovávají.
Krajští silničáři letos chtějí vysadit jako náhradu více než tisícovku stromů. "Zde však narážíme na nemalý problém související s umístěním náhradních výsadeb," říká Kašpar.
Tři metry od sousedního pozemku a tři metry od vozovky
"Podle nového občanského zákoníku nemůžeme umístit náhradní výsadbu blíže než tři metry od sousedního pozemku. A zároveň dle silničního zákona nelze stromy umístit blíže než tři metry od silnice. Tím se dostáváme do naprosto neřešitelné situace, neboť pro nové náhradní výsadby bychom potřebovali minimálně šestimetrový pruh podél silnic. To vůbec není reálné," vysvětlil Milan Kašpar.
Symbol Vysočiny u silnic trpí. Výzkum to má změnitJe to jeden ze symbolů regionu. Jeho větvička je i v krajském znaku. Jenže jeřáb, přestože je typickým stromem Vysočiny, se nejméně hodí k výsadbě u silnic. „Nesnáší zasolení půdy, kterému se v našich kopcovitých podmínkách nevyhneme. A trpí u silnic znečištěným ovzduším,“ popsal Milan Kašpar. Přesto ale chtějí dát krajští silničáři jeřábu šanci. Ve spolupráci s výzkumným ústavem pro krajinu v Průhonicích a Mendelovou univerzitou v Brně hledají vhodnější druh, který by se osvědčil v drsnějších podmínkách. U krajských silnic rostou nejčastěji javory a lípy. Méně je dubů a habrů. Jako náhradu zahradníci zasazují do země původní dřeviny. Tedy ty druhy, které byly v místě vykáceny. |
Silničáři proto často stromy vysazují na pozemcích mimo cesty, které jim určí obecní úřady. Jenže třeba u Želetavy vysadili osmnáct jeřábů a čtyři brzy někdo ukradl. Zloději se zaměřují ve velkém i na mladé ovocné stromky. Investice do výsadby poškodila i letošní lednová námraza.
Podle náměstka hejtmana Libora Joukla je pochopitelné, že nové stromy nemůžou být přímo na kraji polí vedle silnic. Zemědělci by pak nemohli obdělávat lány až k okraji, což by pro ně znamenalo krácení dotací.
"Sázet by se mělo podle selského rozumu. My se vždy snažíme zasadit víc stromů, než pokácíme. Pokaždé se ptáme, kde vám můžeme udělat hájek. Kde ale není možnost u silnice sázet, tam nemusí být alej," popsal.
Je podle něj třeba počítat s tím, že z úzkého proutku bude jednou tlustá lípa, a tudíž pevná překážka. "Za našich dědů měly stromy u cest úplně jiný význam. Vytvářely stín, aby koně neběželi v teple," poznamenal náměstek hejtmana.
Tam, kde je třeba u silnice vhodný svah, mohou být podle něj i tři řady stromů. Pokud se ale někde výsadba nehodí, prosazuje kraj nové dřeviny ve vhodnějších místech podle přání obcí.
