Blikající a hudbou i hlasy pořadatelů dunící prostor u sídliště Libušín přílákal stovky lidí už uprostřed týdne. Hlavní pouťové veselí ale propuklo v prostorách kolem žďárského stadionu v pátek a největší nápor návštěvníků očekávají pořadatelé o víkendu.
"Je to stejné, nic nechybí," zhodnotila s uspokojením letošní pouťovou nabídku třináctiletá Kristýna. Ceny za jízdu se podle ní také ve většině případů nezměnily. "Nejvíc jich je za padesátikorunu," říká.
Mše a doprava na žďárské poutiPrvní slavnostní mše svatá čeká římskokatolické poutníky v kostele svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře v sobotu v 17 hodin. Protože je velká parkovací plocha u stadionu obsazena atrakcemi, musí motoristé zaparkovat buď u Domu kultury nebo na parkovišti v centru. Do Šípkovy ulice a do části Libušínské a Studentské nesmějí vjíždět nákladní auta. Kvůli tradiční několikadenní akci je také odkloněna městská doprava. Místo zastávky Libušínská fungují náhradní stanice v ulicích Wronkova, Žižkova nebo na Havlíčkově náměstí. |
"Nabídka je velká, tak to chceme vyzkoušet," vysvětlovala Bohumila Zachová, která si na pouť vyšla se svým vnukem. Za atrakce i občerstvení zamýšlela utratit asi tisíc korun. Podobnou kalkulaci udělala i mladá maminka Lenka Lišková, která přijela se třemi malými dětmi na pouť z nedalekých Hamrů.
Návštěvníků je dost, kolotočáři se bojí nepřízně počasí
O přízeň návštěvníků se stejně jako v minulých letech, kdy tradiční pouť navštívily tisíce lidí, kolotočáři bát nemusí. Jestli bude tento rok pro ně příznivý, záleží především na počasí.
V pátek totiž bylo Serváce a v sobotu Bonifáce, tedy podle pranostik svátky dvou zmrzlých. "Loni to byla hrůza. Pět stupňů nad nulou a k tomu začaly padat kroupy," vzpomínala Vlasta Janečková z Prahy, která je s dvoupatrovou maringotkou Kings Cirkus pro nejmenší děti na žďárské pouti už aspoň po osmé.
A nebyla sama, kdo se nepřízně počasí na Svatojánské pouti bojí. Stejné obavy měl i její kolega z Českých Budějovic.
Komu by naopak předčasný konec poutě nevadil, jsou zřejmě obyvatelé paneláků na Libušíně. "Ten rámus se nedá poslouchat. Vadí to i našemu psovi, takže si vždycky uděláme nucený výlet někam do klidu," nechal se slyšet pan Vlastimil, který má okna otočená směrem ke stadionu.