Premiér Bohuslav Sobotka při návštěvě uranového dolu v Dolní Rožínce.

Premiér Bohuslav Sobotka při návštěvě uranového dolu v Dolní Rožínce. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Nápad těžit u Brzkova uran obce zaskočil. Podobný plán nedávno odmítly

  • 1
Podpora obnovení těžby uranu u Brzkova na Vysočině premiérem Bohuslavem Sobotkou zaskočila starosty z okolí. Obce v sousedství včetně samotného Brzkova totiž podobný záměr nedávno odmítly.

Před pětadvaceti lety se uran u Brzkova, který leží na pomezí Jihlavska a Havlíčkobrodska mezi Polnou a Přibyslaví, už těžil. V budoucnu by se důl mohl obnovit. S tímto návrhem přišel premiér Bohuslav Sobotka.

"Já vidím těžbu v Brzkově jako reálnou alternativu vytvoření pracovních míst," uvedl Sobotka při návštěvě uranového dolu v Dolní Rožínce (více čtěte zde).

Proti záměru se mohou znovu postavit města a obce, poblíž kterých by se mělo těžit. Velké vášně před zhruba pěti lety způsobil záměr australské firmy Uran Limited zahájit průzkum, zda by se obnovení těžby u Brzkova vyplatilo.

"V té době jsme v zastupitelstvu schválili usnesení, že jakékoliv důlní práce na katastru obce odmítáme. Toto usnesení stále platí. Nikdo se nás na další názor neptal a nikdo nám ani žádné podrobnosti o novém záměru neposkytl," konstatoval starosta Brzkova Petr Pometlo.

"I my jsme přijali stanovisko, že nesouhlasíme s těžbou na svém území. O vládním návrhu jsem se dozvěděl až z médií, nikdo nás zatím neinformoval. Přišlo to nečekaně a já zatím vůbec nevím, co přesně se zamýšlí a v jakém je to stádiu," přidává se i starosta Polné Jindřich Skočdopole.

Představitelé města a obcí proto nezastírají, že je Sobotkovo prohlášení překvapilo. "Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Vůbec se o tom nehovořilo, nikdo z vlády o tom dopředu neinformoval, nic o tom nevíme," konstatoval místostarosta Přibyslavi Martin Kamarád.

Důl Brzkov

Důl v Brzkově byl vyhlouben na konci osmdesátých let minulého století. Uskutečnili se zde průzkumné práce, při nichž bylo vytěženo asi 65 tun uranové rudy.

Těžilo se tam v rámci průzkumu ložiska v letech 1988 až 1990, v jedné šachtě a v povrchovém dolu. Vzniklo celkem 6,6 kilometru důlního díla. Hloubka dobývání byla 300 metrů pod povrchem.

V roce 1990 však práce přestaly, důl byl zavřen a zatopen, technologie odvezeny. Památkou na těžbu už je dnes pouze autobusová zastávka Brzkov - uranové doly, pár metrů dlouhá zarostlá asfaltová cesta zakončená závorou a o pár desítek metrů dál v mladém lese železná brána a betonová deska zakrývající šachtu, v níž je zasazena pamětní deska.

Pro nedostatek přesných informací se proto různí názory i na jedné radnici. "Lidé tu s těžbou nemají dobré zkušenosti. Pokud takovou záležitost někdo oznámí tímto způsobem, negativní vztah to mezi lidmi jen prohloubí," domnívá se Kamarád.

Naopak přibyslavský starosta Jan Štefáček by to zas tak katastroficky nebral.

"Sice jsme dolování už jednou odmítli, ale toto je jiné. V tomto případě nejde o soukromou firmu z ciziny, ale o český stát," prozradil.

"Naleziště, která jsou na českém území, jsou majetkem státu, jeho bohatstvím. A ten se přeci může rozhodnout, že ho chce vytěžit," vysvětlil.

Obce čekají štědré kompenzace

A Štefáčka zaujala i myšlenka na převoz uranové rudy ke zpracování do Rožínky. Dolováním v Brzkově by se neponičila příroda, obce by z toho měly významný příjem a navíc by se v místě vytvořila řada pracovních míst. Na dole Rožná, kde je ale i zařízení pro chemické zpracování rudy, pracuje zhruba 800 lidí.

"Jenže taky je dost možné, že sem přejdou pouze stávající zaměstnanci z Dolní Rožínky a na místní tu moc míst nezbude," obává se Kamarád. "Jak by důl v Brzkově ovlivnil zaměstnanost, ale i rozvoj dalších služeb, zatím nevíme. Určitě to bude chtít ze strany vlády podrobnou informační kampaň," doplnil přibyslavský místostarosta.

Města i obce v regionu jsou připravena o dolování uranu v Brzkově s vládními představiteli jednat. Všechny chtějí tuto záležitost probrat ve svém zastupitelstvu, případně budou požadovat uspořádání místního referenda.

"Uvidíme, zda to bude mít smysl. Třeba ke státním úřadům a institucím jsme anketu dělali několikrát a nikoho tam nahoře výsledky nezajímaly," pokrčil rameny Skočdopole.

Palivo pro elektrárny na 6 let

Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem nejen v Česku, ale i v celé střední Evropě. Uranová ruda se tam těží přes půl století. Těžba by tam měla podle průzkumů vydržet ještě čtyři až pět let. "Mezitím zkusíme připravit těžbu na ložisku Brzkov," uvedl při návštěvě premiéra ředitel Diama Tomáš Rychtařík.

Tuto lokalitu už odborníci dobře znají. Prozkoumat a zmapovat se jí podařilo v osmdesátých letech. Odhaduje se, že by se pod zemí u Brzkova mohly skrývat čtyři tisíce tun uranové rudy. To je množství, které by pokrylo spotřebu českých atomových elektráren zhruba na šest let.

"Ložisko je z geologického hlediska poměrně dobře prozkoumané a poměry jsou tam podobné jako ve fungujícím dole v lokalitě Dolní Rožínka," pravil už před dvěma roky Vít Kaštovský z ministerstva průmyslu a obchodu.

A ještě jednu výhodu by Brzkov měl. Vzhledem k nevelké vzdálenosti od Dolní Rožínky a nevelkých zásob rudy by se nemusela budovat úpravna rudy, odkalovací nádrže a zázemí pro chemické zpracování. "Vybudovat odkaliště je obrovský problém a nedovedu si to v lokalitě Brzkov moc představit," podotkl Rychtařík.

Vytěžená hornina by se už v podzemí balila a nakládala na vlaky, které by jí ke zpracování vozily právě do Rožínky. Tím by se v Brzkově minimalizoval dopad na životní prostředí. Nutné by však bylo vybudovat novou několik kilometrů dlouhou železniční vlečku od trati z Brodu na Brno k Brzkovu.