Kriminalista Michal Laška ukazuje lebku nalezenou na louce Budínka.

Kriminalista Michal Laška ukazuje lebku nalezenou na louce Budínka. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Oběti z Budínky mají další jména, v hrobě leželi i Niebler a Röhrich

  • 9
Případ údajného poválečného násilí u Dobronína na Jihlavsku má další potvrzené oběti. Jednou z identifikovaných osob, jejíž ostatky ležely od druhé poloviny května 1945 do srpna 2010 na louce Budínka, je Franz Niebler. Toho hledal po dlouhá léta jeho synovec Johann.

"Mám zprávu o svém strýci Franzovi a závěry jsou kompletně stejné jako v těch předchozích případech. Z 99,997 procenta se shoduje DNA oběti s mými geny. V pondělí jsem dostal tuto zprávu a je pro mě důležitá," sdělil muž z německého Mertingenu.

Johann Niebler

Franz Niebler byl jedním z největších sedláků v Nových Dvorech. Zatčen byl po válce revolučními gardami. Z vězení vedla jeho poslední cesta na Budínku.

Čtvrtou potvrzenou obětí z Budínky po Franzi Reznikovi, Johannu Schimkovi (více zde) a Franzi Nieblerovi je Josef Röhrich, někdejší statkář ze Ždírce.

Dědeček osmi dětí, náčelník slavnosti Selské jízdy

I Röhrich patří do skupiny mužů německé národnosti z okolí Dobronína, se kterými se jejich blízcí po vyhnání z Československa už nesetkali. Pokusy objasnit jejich zmizení prostřednictvím Mezinárodního červeného kříže byly dlouhá léta neúspěšné.

"Dědeček měl osm dětí, byl ve Ždírci sedlákem a také náčelníkem slavnosti Selské jízdy," vzpomínal při své návštěvě Dobronína loni na jaře Röhrichův vnuk Manfred Fuchs. Policii ukázal lokalitu U Viaduktu, kde byl objeven v pořadí druhý hrob.

"Také u Josefa Röhricha je analýza DNA pozitivní. Ještě si ale budeme s vyšetřovatelem upřesňovat, v jakém hrobě byly ostatky nalezeny. Zda U Viaduktu, nebo na Budínce," řekl Johann Niebler, který je s Fuchsem v pravidelném kontaktu.

Jako dvanáctiletý chlapec si zapamatoval polohu hrobu

Niebler si jako dvanáctiletý chlapec zapamatoval místo, kde se v květnu 1945 objevila na louce Budínka čerstvě navršená hlína. Místo vypadalo jako čerstvý hrob. Zakreslil jej do mapy, kterou až v roce 2009 poslal do Čech. Tak byl identifikován první hromadný poválečný hrob u Dobronína. Na ten druhý upozornil Manfred Fuchs.

Johann Niebler si také pamatuje okamžiky strýcova zatčení. "Byl jsem tehdy na ulici. Za strýcem přijel policajt na kole a prosil, aby šel s ním. Strýc si ještě navlékl na sebe sako a odešel. To bylo naposledy, kdy jsem ho viděl," uvedl Niebler.

"Moje teta za ním ve vězení byla. Byla šokovaná, jak vypadal. Strýc byl prý totálně zřízený. A pak přišly zvěsti o tom, že asi přišel o život," dodal.

,