"Evidujeme u tohoto hrobu neuhrazený poplatek za hřbitovní místo," řekl starosta Rančířova Jaroslav Pech.
Poplatek za hřbitovní místo se hradí obci na 10 let dopředu a v minulosti jej platila německá strana. Naposledy se k němu ale nikdo nepřihlásil.
"Jsem na dovolené, záležitostí se budeme zabývat," uvedl předseda německého kulturního spolku Jihlavský jazykový ostrov (Gemeinschaft Iglauer Sprachinsel) Erwin Petzina.
Zákon definuje válečný hrob jako místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo ostatky osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války.
"My vedeme evidenci jako úřad s rozšířenou pravomocí, jak nám ukládá zákon o válečných hrobech," informoval vedoucí odboru školství Tomáš Koukal.
Hawelka: Náklady na hrob zaplatím
Náklady na údržbu tohoto bezejmenného hrobu v Rančířově nyní nese obec jako vlastník. To ale nemusí už dlouho trvat.
"Náklady na hřbitovní místo zaplatím," nabídl emeritní předseda Jihlavského jazykového ostrova Fritz Hawelka, pro něhož není podstatné, zda jde o hrob válečný nebo hrob německých civilistů.
Hawelka je také autorem Dokumentační zprávy o událostech 19. 5. 1945 u Dobronína. Policie v lokalitě Budínka odkryla masový hrob. (více o dění u Dobronína čtěte zde)
Událost v Rančířovském lese popisuje zase kniha Jiřího Vybíhala Jihlava pod hákovým křížem. Partyzánský soud odsoudil k trestu smrti devatenáct, podle některých zdrojů 20 lidí jako kolaboranty Němců.
Vybráno bylo dvacet lidí podle neznámého klíče, ale většinou všichni byli buď hodně známí jihlavští Němci, nebo ti, kteří měli spojitost se službou u policie, gestapa nebo SS - uvádí v knize Vybíhal. K exekuci došlo nedaleko Rančířova v lokalitě známé jako Rančířovský les 7. června 1945.
