V Ořechově na Žďársku v sobotu oslavili 650 let obce. (31. května 2014).

V Ořechově na Žďársku v sobotu oslavili 650 let obce. (31. května 2014). | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Obec roku na Vysočině oslavila 650 let. Lidé v Ořechově drží pospolu

  • 0
Od první zmínky o Ořechově, malé obci na Žďársku, uplynulo 650 let. Místní letos mají ještě jeden důvod k radosti - obec se pyšní titulem Vesnice roku 2014 v Kraji Vysočina. V sobotu se v Ořechově sešli místní s příbuznými, přespolními i rodáky.

Obec Ořechov na Žďársku v sobotu oslavila 650 let od první zmínky o obci. Po desáté hodině dopoledne se vydal od obecního úřadu průvod obyvatel a hostů, v čele s kočárem taženým slavnostně nazdobeným koňským spřežením. 

Za povozem kráčeli muzikanti, vlajkonoši a starostka v doprovodu faráře a také hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka.

"Šestsetpadesát let je dlouhá doba a historie nemalá, ale i současnost je velmi důležitá. A Ořechov je obcí, která nám Kraji Vysočina dělá jenom čest," uvedl v úvodním proslovu hejtman Vysočiny. 

Ořechov se totiž letos stal i vesnicí Vysočiny. "A bude reprezentovat vesnice Vysočiny na celostátním finále," dodal Běhounek.

Ve slavnostním průvodu, který měl namířeno ke kostelíku v Ronově, místní části Ořechova, kráčeli spolu s obyvateli i tamní rodáci a příbuzní.

Průvod se zastavil nejprve u pomníku padlých první světové války. Odtud se početný zástup lidí vydal směrem do Ronova. Na malebném náměstíčku se odehrálo nejprve žehnání praporu a poté i mše svatá v kapli svatého Antonína Paduánského.  

Vznik kaple provází pověst

Pán tvrze na Ronově s oblibou vyjížděl na veselky do Velkého Meziříčí. Když se jednou v kočáře se svým kočím vracel, byla ohromná bouře a koně se splašili. Kočár se rozjel a kočí z něj spadnul. Pán když se řítil z Meziříčí, volal, že jestli se zachrání, nechá na Ronově postavit kapli. Koně se jakoby zázrakem zastavili v místech, kde dnes kaple stojí.  "Kapli tehdejší majitel tvrze vystavěl a nechal zasvětit svatému Antonínu Paduánskému," dodala kronikářka. Proto také v obci mají každoročně 13. června na Antonína pouť . A v lesíku za Ronovem je svatý obrázek, který označuje místo, kde se koně měli splašit.

V obci jsou také kameny, ve kterých jsou podle pověsti otisky čerta.

"Je to sláva pěkná, znovu se potkám se známými, se kterými jsem tady vyrostla a už je málokteré poznávám," uvedla kráčejíc v průvodu sedmdesátiletá Marie z Křižanova, narozená v Ořechově.

Na návsi před kostelem bylo také připravené občerstvení, za slunečného počasí vyhrávala dechovka, a na slávu z hnízda shlížela dvojice čápů s mládětem. Prostě idyla. 

A ti, kteří v obci prožili od narození celý život, by prý neměnili. 

"Bylo mi pětaosmdesát, žiju tady celý život, a žije se tady dobře. Máme obchod, hospodu i kostel, každou neděli mši svatou, jsem spokojený," uvedl další z pamětníků Milan Musil.

"Dojímá mě to, je mi do pláče. Je mi osmdesát let, odešel sem odsud v mládí do Jižních Čech, zůstali mi tady rodiče," uvedl za vyzvánění kostelíku jeden z rodáků z Ořechova.

Cena za pospolitost

Život v obci si však chválí i mladá generace. "Určitě bych v obci chtěl zůstat. Za prací se sice musí dojíždět, ale to nevadí, nic mi tady nechybí, jsem tu spokojený, funguje tu spousta spolků," řekl osmadvacetiletý Pavel Vrbka.

Z historie Ořechova

  • Roku 1364 je zaznamenána první písemná zmínka o obci. Podle záznamů býval Ořechov součástí Osovského panství, a v roce 1364 Jindřich z Ronova, řečený z Osové, s Janušem z Bechyně a jeho manželkou uzavřeli první písemnou zmínku, že Ořechov připadá jim.
  • Proč se obec jmenuje Ořechov, se ale přesně neví. "Je možné, že obci dal název Přibyslav z Křižanova, který osadil toto místo obyvateli z Ořechova u Brna. Druhou, takovou lidovou variantou je, že tu rostlo hodně lískových Ořechů," uvedla ředitelka mateřské školy a současně kronikářka Ořechova Bohdana Musilová.

 "Je to tady skvělý, stavíme tady dům,  a zůstaneme tady," dodala jeho přítelkyně, čtyřiadvacetiletá Klára Důlníková.

A čemu vlastně vděčí Ořechov, že se stal vesnicí roku Kraje Vysočina? 

Dotázaní místní se shodují, že je to díky fungujícímu společenskému životu a vztahům mezi lidmi v obci. A potvrzuje to i starostka obce.

"V soutěži jsme byli pátým rokem. Nenabídli jsme nic zvláštního, ukázali jsme, jak tady žijeme pospolu. To si myslím, že byl jeden z důvod našeho vítězství," řekla starostka Petra Slámová.

"Máme z toho vítězství obrovskou radost, myslím, že naše obec je velmi družná, pospolitá, lidem obec není lhostejná. I na oslavy lidé přiložili ruce k dílu a pomohli, ať už pečením buchet nebo chystáním prostor," uvedla starostka.

V obci, o které byla uvedená první písemná zmínka v roce 1364, dnes žije přes tři sta obyvatel. Kdysi tam bývala i skelná huť, pivovar, mlýn či pila.