Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Humpolec bez elektřiny, Polná s železnicí. Obce Vysočiny mají jmenovce

  10:40aktualizováno  10:40
V Humpolci ještě nemají elektřinu, obec Pelhřimovy je opuštěná a do Polné stále jezdí vlaky. To, co už v některých městech na Vysočině není možné, je u jejich jmenovců v jiných částech republiky každodenní realita. Svého jmenovce má celá řada města a obcí Vysočiny.

Vesnice blízko hranic s Rakouskem je jmenovcem Polné na Jihlavsku. Šumavská Polná patřila do vojenského újezdu Boletice a její obnova se datuje teprve k začátku roku 2016. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Kupříkladu Pelhřimov je město, kde žije přes šestnáct tisíc obyvatel. Naopak obci Pelhřimovy na Bruntálsku už hrozil úplný zánik.

A třeba v Polné na Jihlavsku nemusejí nikomu hlásit, když k nim přijede návštěva nebo si chtějí v lese nasbírat jahody. To v Polné na Šumavě to museli dělat. A není to zas až tak dávno.

Fotogalerie

Jak se žije v jiných sídlech mimo Vysočinu, která se jmenují stejně jako města či známější obce ve zdejším kraji?

Humpolec na Šumavě a Humpolec na Vysočině jsou od sebe vzdálené 170 kilometrů. Ten mnohem menší a méně známější je jednou z posledních vesnic, kam ještě nebyl zaveden elektrický proud.

Má ale jiné přednosti. Je odtud krásný výhled na hrad Kašperk. Uprostřed návsi tam stojí mohutná kamenná kašna.

„Takovou vesnice většinou nemívají,“ říká Jiří Kučera, starosta toho vysočinského Humpolce. Ve vsi na Šumavě se už byl s kamarády podívat. „Je to takový konec světa, rarita, úžasná vesnička. Říkal jsem, že jim příště přivezeme ceduli Humpolec, ale ještě jsem se k tomu nedostal,“ zasmál se Kučera.

Lidé mají baterie nebo střešní panely. A s energií musí šetřit

Šumavský Humpolec patří k městu Sušice na Klatovsku. Žijí tam většinou chalupáři.

A jak se jim žije ve vsi bez elektřiny? „V posledních deseti letech tady lidé mají baterie s různou kapacitou,“ popsal Josef Vaněk, jeden z místních obyvatel. Žije tam v usedlosti. On sám řeší absenci elektrického vedení střešními panely, které pokryjí potřeby provozu domu.

I tak musí s energií hospodařit. A vždy myslet na to, že třeba následující dny nemusí svítit slunce, a tím bude i výroba elektrické energie omezená. Apartmány v usedlosti pronajímá i turistům.

Ve městě Humpolci u dálnice D1 se Josef Vaněk ještě nikdy nezastavil, jen tudy projížděl. „Naposledy teď v pondělí,“ popsal.

Jmenovec v Polsku a požár v neexistující Velké Cerekvi

Nová Cerekev na Pelhřimovsku má svého jmenovce v Polsku. Tamní Nowa Cerekwia je vzdálená více než tři stovky kilometrů. Kontakty spolu neudržují.

„Zato si nás pletou docela často s ostatními Cerekvemi tady u nás v kraji. Třeba máme objednané zboží a to skončí v Horní Cerekvi, která leží skoro třicet kilometrů od nás. Doručovatel mi volá, že stojí před obecním úřadem a nikde mě nevidí. Jenže stojí v jiné Cerekvi,“ popisuje Zdeněk Rajdlík, starosta Nové Cerekve.

A když nedávno u nich v městysi hořela několik dní halda dřevěné drti, tak je v jedné televizi dokonce přejmenovali na neexistující Velkou Cerekev.

Pletou si Meziříčí Velké a Valašské. Rady si vyměňují

To Velké Meziříčí si zase někteří lidé, zejména v Čechách, občas pletou s Valašským Meziříčím. „Třeba je nehoda na dálnici u nás a v televizi či rozhlase slyšíme, že je to u Valašského Meziříčí. Uznávám, že oni jsou známější,“ usmívá se Vilém Lavický, místostarosta Velkého Meziříčí.

A ví, že v tom Valašském mají podstatně více obyvatel. „Obě jsou na soutoku řek. Někdy se i setkáváme, družbu udržujeme i s Českým Meziříčím na Rychnovsku,“ doplnil Lavický.

Kontakty nemají jen zdvořilostní charakter, někdy si lidé z radnic pomáhají. Místostarosta třeba konzultoval se svými kolegy ve Valašském Meziříčí, jakým způsobem tam vydávají městské noviny.

„Odezva byla pozitivní, všechno mi řekli,“ dodal Lavický. A rád by se jednou dočkal velkého setkání lidí ze všech Meziříčí, která jsou na mapě k nalezení.

Pelhřimov a Pielgrzymów od sebe dělí 250 kilometrů

Město Pelhřimov má svého „skorojmenovce“ na česko-polské hranici v okrese Bruntál.

Na polské straně je to vesnice Pielgrzymów, na té české se jmenuje Pelhřimovy a je už téměř vylidněná. Zachoval se tam kostel, který nadšenci postupně opravují.

Kdysi bylo v této vsi kolem sedmdesáti domků, dnes jsou dva a využívají je chalupáři.

„Jednou jsem tudy projížděl. Bylo to překvapení, protože jsem nevěděl, že existuje. Pak jsem si našel informace o její historii,“ říká Miroslav Marek, prezident pelhřimovské Agentury Dobrý den. Žádný rekord ale zatím v této hraniční vsi neevidoval. Od Pelhřimova na Vysočině je obec vzdálená zhruba 250 kilometrů.

Do menší Polné stále jezdí vlaky. Obec obnovili předloni

I další města z Vysočiny mají svoje jmenovce. Třeba Polná není jen na Jihlavsku. Další Polná je na Chebsku, pouze malý kousek od hranic s Německem. Žije tam zhruba padesátka obyvatel.

V předminulém století jich tam bydlelo více než šest stovek. Zlom přinesla druhá světová válka, po ní se Polná skoro vylidnila. A tím, že byla v hraničním pásmu, tam srovnali se zemí několik stavení a vystavěli sídlo pohraničníků.

Další známější vesnice Polná je na Šumavě blízko hranic s Rakouskem. A stále tam jezdí vlaky, na rozdíl od jejího podstatně většího jmenovce na Jihlavsku, kde už mají koleje zarostlé keři.

Šumavská Polná patřila do vojenského újezdu Boletice a její obnova se datuje teprve začátkem roku 2016. Tehdy v lednu tam měli rovněž volby.

Když ještě patřili tamní Polenští pod armádu, tak museli vojáky žádat o povolení, když k nim jela návštěva nebo pokud chtěli sbírat lesní plodiny. Vojenský prostor v Boleticích vznikl v roce 1947. Ve své původní rozloze sahal od Českého Krumlova téměř až k nádrži Lipno a do podhůří Šumavy.

„Pokud vím, tak s Polnou na Šumavě žádné kontakty neudržujeme. A o Polné na Chebsku jsem dosud nevěděl,“ říká Luboš Kousal, místostarosta města na Jihlavsku.

V menší Přibyslavi si věhlas získalo „stínání kohouta“

Několik svých vesnických jmenovců má i město Jemnice na Třebíčsku. Nacházejí se na Žďársku, Tachovsku i Strakonicku.

Přibyslav na Havlíčkobrodsku, u níž před staletími zemřel Jan Žižka z Trocnova, také není jediná v republice. Další Přibyslav je o 115 kilometrů dál na sever, přesněji na Náchodsku, u Nového Města nad Metují.

V obou Přibyslavích jsou hodně aktivní hasiči. Na Vysočině mají muzeum, na Náchodsku pořádají svou soutěž a navíc jsou pořadateli posvícení se stínáním kohoutů, které už si získalo značný věhlas. Není to ale krvavý obyčej. Spočívá v tom, že „stínač“ má zakryté oči, drží cep a do toho hraje hlasitá hudba.

To proto, aby neslyšel nápovědu od diváků. Poslepu se blíží k hrnci, který je náhradou za kohouta. Cepem se ho snaží rozbít. Odměnou pro ty úspěšné je živý kohout či lahev alkoholu.

Na mapě lze najít několik Počátek, Lipnic, Kostelců i Brodů

I město Počátky na Pelhřimovsku nemá nijak ojedinělý název. Další Počátky patří k Chotěboři, jiné se nacházejí na Chrudimsku u Seče či u německých hranic na Sokolovsku.

Podobně i Lipnice má své jmenovce. Jednoho třeba v Polsku, 80 kilometrů od Varšavy. Lipnice je i část Dvora Králové nad Labem.

V tuzemsku je pak i několik Kostelců - nejen ten u Jihlavy, ale například také nad Černými lesy, na Hané, nad Labem či u Křížků.

Na mapách Česka se nachází taktéž pár Brodů, nejen ten Havlíčkův. V roce 2000 byl právě Havlíčkův Brod iniciátorem prvního setkání Brodů. Hostil ho a při té příležitosti nechal přes Sázavu jako připomínku původního brodu postavit pontonový most. Od té doby se představitelé všech Brodů pravidelně setkávají a spolupracují.

Autor:


Nejčtenější

Chlapec z vláčku předčasně vystoupil, popisuje tragédii majitel Šiklandu

V zábavním areálu Šiklův mlýn spadl 5letý chlapec pod kola vláčku (14. 7. 2018).

Chlapec, který v sobotu zemřel v zábavním areálu Šiklův mlýn pod koly turistického vláčku, z něj podle majitele parku...

Při festivalu na Vysočině zemřel pětiletý chlapec, spadl pod kola vláčku

Pětileté dítě vypadlo z vláčku.

Rodinný festival v zábavním areálu Šiklův mlýn u Bystřice nad Pernštejnem poznamenala tragická událost. Pětiletý...



Oprava dálnice D1 u Humpolce má skluz, stát zvažuje ukončení smlouvy

Oprava dálnice D1 u Velkého Meziříčí. (březen 2014)

Oprava dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem má skluz. Práce za 1,7 miliardy korun dělá česko-italsko-kazažské...

Policie na Vysočině šetří případ šikany. Obětí je sedmiletá dívka

Ilustrační snímek

Na základní škole v Křižanově na Žďársku údajně spolužáci šikanovali teprve sedmiletou dívenku. Podle jejího otce...

Nizozemci z kempu u Počátek dluží miliony. Přesto znovu otevřeli

V kempu jsou nové chatky i možnosti sportovního vyžití. Majitelé z Nizozemí se...

S dluhy v řádech milionů korun se už několik let perou nizozemští majitelé rekreačního areálu Park Fontána, který se...

Další z rubriky

Fuchsovy říční lázně mění barvy. Renovaci to prodlouží, vyšší bude i cena

Venkovní koupaliště na Polance je pro Třebíčany letním rájem. Bohuslav Fuchs...

Slavné třebíčské říční lázně od architekta Bohuslava Fuchse změní po několika desetiletích barvu. Odborníci zkoumali...

Vesnici zachránil vrt, voda ale obsahuje velké množství nebezpečných kovů

Přestože přímo uprostřed obce jsou dva rybníky a další na okraji, má Zhoř, malá...

Zhoř, malá vesnice mezi Jihlavou a Žďárem nad Sázavou, má už několik let problémy s vodou. A to přesto, že jsou...

Kvůli vrtulníku bude komunitní centrum v Jihlavě o patro nižší

Z původně navrhované čtyřpodlažní budovy komunitního centra bude třípodlažní...

Plánované Komunitní centrum sociálních služeb, které má být vybudováno v areálu jihlavské nemocnice a v sousedství...

Najdete na iDNES.cz