„Beru to jako dárek. Kraj Vysočina odvolání zamítl těsně před Vánoci, na přelomu roku rozhodnutí nabylo právní moci,“ raduje se havlíčkobrodský místostarosta Libor Honzárek.
Sporným pozemkem je přibližně 550 metrů čtverečních za obalovnou u železniční trati. Na katastrální mapě je vyznačen modře.
Právě do jeho gesce doprava ve městě patří a vybudovat obchvat je cílem vedení Havlíčkova Brodu už mnoho let.
„Dokumentace k vyvlastnění byla velmi dobře zpracována, výrok obstál. Teď už nevidím problém v dalších krocích vlastníka pozemku,“ pochvaluje si místostarosta.
Kraj Vysočina, který o odvolání farmáře Miroslava Hrtúse rozhodoval, jakýkoli komentář k rozhodnutí odmítl. „Současná legislativa nám neumožňuje podávat informace ke správním řízením,“ omluvila se mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová.
Že se začne stavět už letos, ani ŘSD nevěří. Reálný je příští rok
Zamítnutím odvolání však kraj celou přípravu obchvatu posunul do nové roviny. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které bude hlavním investorem výstavby, nyní může požádat o stavební povolení. Zároveň dopracuje zadávací dokumentaci a během nejbližších měsíců vyhlásí výběrové řízení na dodavatele stavby.
„Uvidíme, jak se s tím popasuje stavební úřad a jak rychle půjde soutěž na dodavatele. Ta úplně nejoptimističtější varianta, které ale příliš nevěřím, je, že by stavební práce mohly začít už letos na podzim. Více pravděpodobné je však zahájení stavby v průběhu příštího roku,“ oznámila Marie Tesařová, ředitelka jihlavské správy ŘSD.
Jezdit po nové silnici by se pak mělo o dva roky později.
Po posledním rozhodnutí krajského úřadu se sice může pomalu začít stavět, nicméně právní bitva o sporný pozemek tím nekončí.
Jihovýchodní obchvat Brodu
|
„Budu se dál bránit soudní cestou. Úředníci mi provedli prakticky znárodnění majetku a to nechci nechat jen tak,“ tvrdí farmář Hrtús.
Právě jeho pozemek o rozloze přibližně 550 metrů čtverečních ležící na hektarovém poli je za celým sporem. Rozkládá se hned přes železniční trať u obalovny společnosti M-Silnice pod brodskou místní částí Termesivy. Do něj má zasáhnout ústí nového mostu přes údolí.
Farmář ho jako jediný ze zhruba stovky majitelů dalších pozemků v trase obchvatu odmítl prodat. Nepřistoupil na jednotnou nabídku ŘSD a města, které za půdu nabízelo 280 až 330 korun za metr čtvereční, což měl být šestnáctinásobek odhadní ceny.
Nebylo to nic férového, říká farmář
Miroslav Hrtús nekývl ani na směnu pozemku o stejné výměře.
„Jednali se mnou tak, že buď to podepíšu, nebo mi to vyvlastní. Rozhodně to nebyla žádná férová snaha o dohodu, bylo to vyhrožování. Tržní cena přitom byla někde úplně jinde,“ tvrdí farmář.
V minulosti vyvracel spekulace, že se chce stavbou obchvatu obohatit, i když požadoval za své pole desetkrát víc, než činila nabídka města, a přitom na pozemku nehospodařil.
„Já jsem nikdy půdu nekupoval, že bych se chtěl finančně zahojit, ale abych si zajistil krmivovou základnu pro dobytek,“ obhajoval svůj striktní postoj Hrtús. „Dnes by tu byla hromádka peněz a zítra co? Ta půda tam pořád je a pořád tam bude. Když se o ni pečuje, získává na hodnotě,“ tvrdil.
Sporů ohledně výstavby obchvatu vede více. V minulosti už napadl i posouzení vlivu stavby na životní prostředí, takzvaný dokument EIA. Soud mu však za pravdu nedal, neuspěl ani s kasační stížností. Případ se tak dostal až k Ústavnímu soudu.
Na obchvat čeká Havlíčkův Brod mnoho let. Mluvit se o něm začalo už v minulém tisíciletí. V roce 2003 byla otevřena jeho severovýchodní část, která odvedla tranzitní dopravu z centra města, zejména z Žižkovy a Dolní ulice.
Jihovýchodní pokračování, jež by uvolnilo i přetíženou Masarykovu a Lidickou ulici, však bylo dlouho jen snem. Zprvu naráželo na více než dvoumiliardové náklady. Po přepracování projektu, zlevnění díla na zhruba jednu a čtvrt miliardy a po letech čekání se obchvat konečně dostal do seznamu akcí financovaných státem. Další zdržení nabralo spory ohledně pozemků.
