V obcích z lokality Horka se na téma hlubinné úložiště jaderného odpadu...

V obcích z lokality Horka se na téma hlubinné úložiště jaderného odpadu uskutečnila řada besed (snímek pochází z jedné z nich) a dokonce i místní referenda. I když v nich místní vyjádřil svůj negativní postoj, pro stát nebylo jejich „ne“ dostatečně důrazné. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Do boje proti úložišti vytáhly další obce. Bouří se už i Horka

  • 8
Obce na Budišovsku rozhořčilo vyjádření ministra Jana Mládka, který řekl, že s jejich lokalitou se bude počítat jako s jednou ze dvou finálních, mezi kterými se rozhodne, kde se nakonec úložiště jaderného odpadu postaví.

Mládek v pátek naznačil, že zrovna katastry devíti obcí z této oblasti, souhrnně nazývané lokalita Horka, se můžou stát místem, kde začne v roce 2065 důl na radioaktivní materiál fungovat.

Horka totiž míří spolu s Kraví Horou na Žďársku do užšího výběru. Mezi nimi má vláda na Mládkův popud nakonec vybrat finální místo. Tyto dvě lokality ministr zvolil i kvůli tomu, že nepodaly nebo se nechystaly kvůli úložišti podat na stát žalobu.

Jenže to se může v nejbližší době změnit.

Pokud vládní politici schválí návrh na zúžení průzkumných prací pouze na Horku a Kraví Horu, ukončí obce z prvně jmenované lokality dialog a jsou také připraveny podat žalobu. Všichni zástupci dotčených sídel považují návrh za diskriminační a netransparentní. Starostové to sdělili po nedělním jednání v Budišově, kterého se zúčastnil také ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jiří Slovák.

„Došlo tam na ostrou argumentaci i zvýšený hlas. Slovák to schytal,“ prozradil v pondělí starosta Oslavice Pavel Janoušek.

„Náš souhlas nedostanete“

„Bereme to jako podraz, čtyři roky jednání vyšly vniveč. Řekli nám původně, že přítomnost geologů na našem území a průzkum lokality vůbec automaticky neznamená stavbu úložiště. Teď to Mládek celé postavil na hlavu. A my se budeme bránit, jak to půjde,“ sdělil rozhořčeně Janoušek.

Dosud zvažované lokality pro úložiště

  • Čertovka na rozhraní Ústeckého a Plzeňského kraje
  • Březový potok v Plzeňském kraji
  • Magdaléna v Jihočeském kraji
  • Čihadlo v Jihočeském kraji
  • Hrádek na Vysočině
  • Horka na Vysočině
  • Kraví hora na rozhraní Vysočiny a Jihomoravského kraje
  • v záloze je v případě nouze ještě průzkum území okolo obou českých jaderných elektráren

Poznámka: Některé obce v prvních pěti lokalitách, které nejsou uvedeny černě, se připojily k žalobám nevládních organizací proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí o stanovení průzkumného území.

Jeho vesnice má za průzkum ročně dostat 839 tisíc korun. Letos si příspěvek obec na konto připíše. „Nelze to odmítnout, je to ze zákona přidělené. A beru to jako kompenzaci za čtyři roky starostí a vyjednávání. Počítám, že po podání žaloby už příspěvek nepřijde,“ dodal Janoušek.

Starostové z lokality Horka uvedli, že byli ředitelem SÚRAO Slovákem ubezpečeni, že se průzkumné práce letos uskuteční ve všech sedmi lokalitách na území České republiky. Případné další průzkumy budou pouze za předpokladu souhlasu obcí.

„Lokalita Horka nedá souhlas s průzkumy ani s vybudováním úložiště. Bude-li kritériem dalších průzkumů podání, či nepodání žalob, jsme připraveni žalobu okamžitě podat,“ uvádí se ve společném prohlášení. Před hrozbou žalob stát doposud couval. „Mnohokrát jsem veřejně řekl, že si nedovedu představit, že by se trvalé úložiště jaderného odpadu stavělo v místě, kde je nesouhlas obcí. Podotýkám obcí, nikoli samozvaných aktivistů,“ uvedl v závěru uplynulého týdne na tiskové konferenci ministr Mládek.

Výběr nemusí být finální

Pokud se však ukáže, že lokality Horka a Kraví hora nejsou pro úložiště vhodné, je možné, že se stát ke zbylým lokalitám v budoucnu vrátí. Ve hře jsou ještě území poblíž obou jaderných elektráren.

„Proces výběru se nemůže zastavit, máme závazné termíny a uděláme vše pro to, aby byl návrh finální lokality předložen vládě ke schválení v roce 2025. Proto je třeba proces výběru lokality zintenzivnit,“ prohlásil mimo jiné ředitel SÚRAO Slovák.

Podle starostů z lokality Horka však obce projevují nesouhlas s průzkumy už dlouhou dobu všemi možnými prostředky a také podpořily podání žaloby prostřednictvím hnutí Calla. V šesti z nich proběhla obecní referenda, v nichž se lidé vyjádřili proti průzkumu.

„Jsme připraveni udělat cokoli v mezích zákona, aby neproběhly ani průzkumné práce. Činili jsme tak 12 let a tenhle krok nás v tom ubezpečil a budeme ještě razantnější,“ prohlásil starosta Budišova Petr Piňos (ČSSD).

Geologie jako hlavní kritérium

Podle starosty Rudíkova Zdeňka Součka stát garantoval, že bude zkoumat všech sedm lokalit. „Nemůže jich najednou přeskočit pět, kde by mohly být geologické podmínky třeba lepší než v lokalitách Horka a Kraví hora. Chceme transparentní průzkum ve všech sedmi lokalitách a geologii jako hlavní kritérium pro případnou stavbu hlubinného úložiště. Pokud má být hlavním kritériem to, zda je, či není podaná žaloba, potom jsme připraveni žalobu okamžitě podat také,“ řekl Souček.

Lokalita Horka zasahuje do katastrů devíti obcí na pomezí Třebíčska a Žďárska. V místních referendech lidé jaderné úložiště odmítli. Obce se proti němu také postavily ve společném prohlášení při červnové návštěvě ministra životního prostředí Richarda Brabce.

Kraví hora leží na území osmi obcí Žďárska a okresu Brno-venkov. Informace o zúžení lokalit pro průzkum na dvě zaskočila i tamní starosty, ačkoli při návštěvě ministra životního prostředí mluvili o tom, že se průzkumům pro úložiště nebrání. Podle starosty Stříteže na Žďársku Radka Šťourače by se zástupci obcí měli sejít v nejbližších dnech a najít společné stanovisko.