Couvající hospodyňka v Mysleticích.

Couvající hospodyňka v Mysleticích. | foto: Region Renesance

Unikátní projekt udělal z malých obcí jihu Vysočiny sochařskou galerii

  • 1
V menších obcích v kraji kolem řeky Dyje vzniklo 24 nových soch. Jejich instalaci na jihu Vysočiny často předcházela bouřlivá jednání na vesnicích. Lidé diskutovali o jejich podobě. Padaly různé nápady. A někde zaznívaly hlasy typu: Neuděláme si raději místo sochy kus nového chodníku?

Trs muchomůrek bílých v podobě lavičky jako pocta Ivanu Martinu Jirousovi. Nebo hospodyňka, která chodila o půlnoci pozpátku k zázračné studánce. To jsou jen dvě ukázky z návrhů na sochy, které se nakonec uskutečnily.

Ve čtyřiadvaceti obcích Vysočiny se nejprve museli rozhodnout, jestli jako materiál na sochy použijí levnější dřevo, nebo dražší kámen či kov. A hlavně co bude tématem děl.

„Pak se už sochaři, většinou místní, mohli pustit do díla,“ popsala jedna z organizátorek projektu Eva Skálová. Celkový rozpočet na sochy byl 1,4 milionu korun, z většiny se pokryl dotací.

Třeba v Radkově u bývalé školy tak vzniklo sousoší nazvané Učitel Zamazal s dětmi. Skuteční žáci se tam ve škole učili naposledy v roce 1977. Na učitele Zamazala ve vsi dodnes vzpomínají, přestože tam působil před více než padesáti lety. Proto mu věnovali dubové sousoší.

„Na výsledné podoby soch máme kladné ohlasy,“ potvrdila Eva Skálová.

Stín, který plastika vrhá, vypadá, jako by kráčel

Kupříkladu v Bohuslavicích si v rámci projektu nechali vytvořit novou zvoničku. Měli tam totiž dochovaný starý zvon z roku 1726. Stačilo vykovat závěs a využít přírodní krásu kamene z lomu Rácov.

„Tvar kamene připomíná člověka sehnutého nad prací. A zvon se opět mohl rozeznít,“ popsali autoři projektu.

Povinnost mít v každé vsi zvoničku zavedla kdysi Marie Terezie. Zvon oznamoval požáry, ale i úmrtí či narození, odměřoval čas, svolával k modlitbě.

Pozoruhodné dílo nazvané Poutník vzniklo v Panenské Rozsíčce. Berla v ruce Poutníka je vzpomínkou na jeptišky, které část vsi kdysi vlastnily. Poutník se skládá ze tří nerezových plátů tak, aby slunce vrhalo na stěnu penzionu rozfázované stíny znázorňující pohyb.

Autory jsou sklářští výtvarníci z Třeště Eva, Svatopluk a Adam z rodiny Kasalých. Pracovali i s faktem, že blízko obce pramení řeka Dyje. Poutník se jakoby vrací k pramenu, ke kořenům do rodné obce.

Podobu sochy si lidé vybrali v referendu

Ve Staré Říši si nechali vytvořit betonového lva. Inspirovali se při nápadu znakem svého městyse. Technologicky náročný postup začal zhotovením modelu z hlíny. Poté autor vytvořil sádrovou formu, skládající se z mnoha menších částí. Odlévání se odehrálo ve Stavební huti Slavonice.

„Lev, střežící pentagram - prastaré ochranné znamení, je umístěn přímo u hlavní silnice. Stará Říše tak získala mocného ochránce,“ uvádí průvodní text k soše.

V Řásné se rozhodovali důkladně, jakou sochu si zvolí. Obyvatelé si tam volili z několika možností, které jim předestřeli různí umělci. Nakonec zvítězila socha Naslouchající, která je součástí lavičky. Lidé si tam mohou sednout společně i osamoceně a Naslouchajícímu se svěřit s jistotou, že tajemství zůstane tajemstvím. „Vybrali jsme si sochu v referendu a vhodně k nám zapadla. Je vnímána pozitivně,“ potvrdil Josef Křepela, místostarosta Řásné.

Autorem díla je umělecký kovář David Habermann, který pracuje v kovárně na samotě Klátovec nedaleko Telče. Vytvořil i plastiku s názvem Vítající ve Švábově. Jeho díla patří v celé sérii mezi ta nejpovedenější. Záměr na instalaci soch má podle organizátorů podpořit turistický ruch na venkově.

Mikroregiony Třešťsko, Telčsko, Dačicko a Jemnicko už před časem vytvořily volné uskupení Region Renesance. Jeho cílem je rozvíjet území spojené řekou Dyjí. A sochy jsou jedním z těchto projektů.