Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O nás bez nás a podle starých údajů. Obce na Vysočině rozčiluje uran

  18:20aktualizováno  18:20
Státní podnik Diamo požádal o rozšíření chráněného území uranového ložiska u Brzkova na Jihlavsku. Obce, kterých by se těžba dotkla, se však brání a chtějí nový geologický průzkum.

Památkou na těžbu je pouze autobusová zastávka Brzkov - uranové doly, pár metrů dlouhá zarostlá asfaltová cesta zakončená závorou a o pár desítek metrů dál v mladém lese železná brána a betonová deska zakrývající šachtu, v níž je zasazena pamětní deska. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

„Chráněné území chce Diamo směrem na Horní Věžnici rozšířit pouze na základě jakýchsi předpokladů a matematických výpočtů. Průzkum, který by jasně řekl, zda je to oprávněné, či nikoliv, proveden nebyl,“ tvrdí přibyslavský starosta Martin Kamarád (ODS).

Podle něj je to velice podstatný krok, neboť se dotkne řady majitelů pozemků. Pokud ty se ocitnou za čarou chráněného území, budou je moci majitelé užívat jen s velkými omezeními.

„Úplně jiné jsou tam administrativní poplatky při nakládání s pozemky, platí na nich stavební uzávěra některých staveb,“ podotkl Kamarád.

Jak ale pro agenturu ČTK uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba, s žádným průzkumem se v lokalitě teď nepočítá. Podle něj postačí ten, co se v oblasti dělal v dřívějších letech. „Řádný geologický průzkum byl proveden v letech 1976 až 1991,“ sdělil mluvčí.

Návrh na rozšíření chráněného ložiskového území Brzkov o sousední lokalitu u Horní Věžnice podalo Diamo na ministerstvo životního prostředí 24. listopadu.

Starostové čtyř obcí Přibyslavi, Brzkova, Věžnice a Polné - v jejichž katastrech by se v budoucnu mohlo těžit a které se dohodly na společném postupu - ale takové vyjádření odmítají.

„Řádný aktuální průzkum proveden nebyl, postup státního podniku není v souladu se zákonem,“ domnívá se Kamarád. Zároveň apeluje na další dotčené instituce, třeba na Kraj Vysočina, aby nový průzkum rovněž vyžadovaly.

Uran u Brzkova

  • U obce Brzkov na Jihlavsku se v minulosti uran už těžil. Důl byl vyhlouben na konci 80. let minulého století. Uskutečnily se zde průzkumné práce, při nichž bylo v letech 1988 až 1990 vytěženo asi 65 tun uranové rudy.
  • Vzniklo celkem 6,6 kilometru důlního díla, ruda se dobývala asi 300 metrů pod povrchem.
  • V roce 1990 však práce ustaly, důl byl zavřen a zatopen.

Obce přesto požádaly ministerstvo životního prostředí, aby je přizvalo do povolovacího řízení. Ačkoli se jedná o jejich pozemky, podle zákona účastníky nejsou. „Je to uvedeno v jednom ustanovení zastaralého, ale stále platného horního zákona z roku 1988,“ vysvětluje místostarosta Přibyslavi Michael Omes (KDU-ČSL).

Pokud ministerstvo životního prostředí nevyhoví, zváží obce podání stížnosti k Ústavnímu soudu. „Předpokládáme, že ten by měl chránit práva majitelů pozemků. Není snad v dnešní době možné o jakémkoliv území rozhodnout bez vyjádření vlastníka,“ pravil Kamarád. Napadnout obce chtějí i případný verdikt o povolení rozšířit chráněné ložisko.

K celému záměru obnovit na pomezí havlíčkobrodského a jihlavského okresu těžbu uranu budou mít dotčené obce určitě možnost se vyjádřit, teprve až bude posuzován jeho dopad na životní prostředí. Podle informací, které má vedení Přibyslavi, už podnik Diamo pro toto řízení připravuje podklady.

Materiál o přípravě na vytěžení uranu u Brzkova schválila vláda loni v prosinci, i konečné rozhodnutí o zahájení těžby by měli za několik let učinit premiér a ministři.

Podle studie proveditelnosti by těžba mohla začít někdy kolem roku 2023. Uranová ruda by měla být převážena na zpracování z Přibyslavi vlakem do padesát kilometrů vzdálené chemické úpravny u nynějšího uranového dolu Rožná na Žďársku, jehož životnost se blíží ke konci. Důl spadá pod Diamo.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Režisér a rodák z Humpolce Jindřich Honzl (vlevo) na snímku z roku 1934 s...
Před 90 lety začala éra Voskovce, Wericha a humpoleckého rodáka Honzla

Letos je to 90 let, co začali spolupracovat a společně se proslavili Jiří Voskovec a Jan Werich s režisérem a humpoleckým rodákem Jindřichem Honzlem. Přímo ve...  celý článek

Společnost Optokon, v jejímž čele stojí už od roku 1991 Jiří Štefl, vyvinula i...
Jihlavská firma vytvořila neviditelný plot, mohl by třeba hlídat hranice

Jiří Štefl stál před více než čtvrt stoletím u vzniku Optokonu. Firma nyní dává v Jihlavě práci více než stovce lidí. Ačkoliv společnost, jejíž výrobky využívá...  celý článek

Větrnému mlýnu v Třebíči dnes chybí tolik charakteristické vrtule či lopaty. Po...
Unikátní mlýn na dřevní kůru má novou střechu, lopaty ale stále chybí

Novou šindelovou střechou svítí do dálky unikátní větrný mlýn v Třebíči. Ten už je několik generací neodmyslitelnou součástí třebíčské části Kanciborek a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.