O nechtěný památník zavražděných Němců se chce starat jihlavský spolek

O kříž připomínající poválečné události na louce Budínce u Dobronína na Jihlavsku by se rád staral Spolek pro starou Jihlavu. Jeho členové o víkendu místo spontánně alespoň částečně poupravili. Památku na zavražděné Němce do té doby roky nikdo neudržoval. Nehlásí se k ní autor ani obec.

„Dostal jsem zprávu, že na tom pietní místo na Budínce není zrovna dobře. Vzal jsem kamaráda a jeli jsme se tam podívat. A skutečně... Tak jsme se to se značně omezenými možnostmi a bez techniky snažili alespoň trochu odplevelit,“ popisuje Vilém Wodák, jihlavský patriot, historik, badatel a předseda Spolku pro starou Jihlavu.

Poválečné násilí na Budínce

• Na louce Budínka u Dobronína na Jihlavsku byla 19. května 1945 zabita skupina nejméně třinácti mužů německé národnosti. Podle některých zpráv lidé Němce po skončení války ubili lopatami a rýči. Antropologové to však nepotvrdili. Pachatelé byli podle svědků z řad místních revolučních gard.
• Johann Niebler, kterému po válce zabili strýce, si jako dvanáctiletý chlapec zapamatoval místo, kde se v květnu 1945 objevila na louce Budínka čerstvě navršená hlína. Místo vypadalo jako čerstvý hrob. Zakreslil jej do mapy, kterou až v roce 2009 poslal do Čech.
• Policisté případ prověřili, nalezli dva poválečné hromadné hroby u Dobronína. Z vraždy ale nikoho neobvinili. „Nepodařilo se zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání,“ sdělil na podzim 2013 policejní komisař Michal Laška.
• Oběti jsou od září 2012 řádně pochovány na jihlavském hřbitově.

Kříž na Budínce stojí od léta 2011. Vytvořil jej Milan Litavský, tehdejší obyvatel Dobronína. Památník upozorňuje na to, že po válce bylo na louce zabito nejméně třináct místních obyvatel německé národnosti. Pachateli byli podle svědectví pamětníků příslušníci takzvaných revolučních gard.

Památník od svého vztyčení vzbuzoval mnoho emocí a stal se terčem vandalů i socialistů. Jen pár týdnů po vztyčení ho někdo pokácel. A ve státní svátek 28. října téhož roku ho členové České strany národně sociální přetřeli narůžovo.

„Já už s tím křížem nechci nic mít. Poté, co ho parta socialistů zničila, nic se jim nestalo a ještě jsem byl já tím špatným, kdo byl popotahován úřady, se o něj nestarám a starat nechci. Jsem proto moc rád, že by někdo měl zájem s tím něco udělat,“ prohlásil Litavský.

„Přijde mi líto, že pietní místo vypadá tak, jak vypadá. S autorem bych se chtěl domluvit. Stálo by za to kříž natřít, je hodně oprýskaný a zrezlý,“ nastiňuje plány Wodák. Litavský těsně po přetření pomníku odhadl náklady na jeho uvedení do původního stavu na čtyřicet tisíc korun.

Pro obec je kříž černou stavbou, nechtěli ho ani Němci

Sám autor byl zvědav, zda s myšlenkou na převzetí památníku někdo nepřijde. „Čekal jsem to od obce Dobronín. Ale ta dělá spíš všechno pro to, aby se ho zbavila, než aby se o něj starala,“ poznamenal Litavský.

Dobronínský starosta Ivan Sehnal tak ostrá slova nevolí. Jak tvrdí, i on vítá, že by chtěl někdo místo udržovat. „Jakmile opadl mediální humbuk, nikdo se pomníkem už nezabýval. A vypadalo to tam opravdu strašně,“ říká.

Obec se ale podle něj o místo starat nemůže, protože nejsou vyřešeny majetkové záležitosti. „Památník stojí zčásti na půdě státu a zčásti na soukromém pozemku,“ pravil. Obec nebyla iniciátorem výstavby kříže a podle starosty je to prakticky černá stavba.

V minulosti se už objevily i snahy předat kříž německé straně. Ta to ale odmítla. Jsou spokojeni s udržovaným pietním místem na jihlavském ústředním hřbitově, kam byly ostatky zavražděných Němců přesunuty a znovu pohřbeny.