Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O třebíčskou baziliku se „ajťák“ zajímá už třicet let. A provází v ní

  12:24aktualizováno  12:24
Poutavě a zasvěceně dokáže vyprávět Antonín Žamberský o spletité historii baziliky svatého Prokopa v Třebíči. Přitom prozradil, že není historik, ale IT správce sítí ve zdejším muzeu.

Zajímavým zákoutím baziliky je krypta. Podle Žamberského před dlouhými staletími sloužila jako relikviář, do sarkofágů tu pohřbívali významné osobnosti. Kdy se s tím skončilo, prý není jasné. | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

"Studiu všeho, co se baziliky týká a co jednotliví odborníci publikovali a zjistili, se s přestávkami věnuju třicet let," přiznal na středeční speciální novinářské prohlídce.

Fotogalerie

Vysvětlil řadu detailů o způsobu stavby významného kostela, o jehož návštěvu se zajímá stále více turistů. Zajímavý je podle něj už fakt, že dominanta města nemá základy a stojí na písku.

Ve středověku byl kostel částečně pobouraný, na možná až dvě stě let odsvěcený. Jeden čas v něm bylo mimo jiné hnízdo hazardních hráčů.

"Potom taky skladiště zřejmě zelí. Zda tu byl i pivovar, se mi nepodařilo spolehlivě zjistit, ale povídá se to," naznačil.

Na zásadní přestavbě před třemi sty lety se podílel František Maxmilián Kaňka, který je autorem například dostavby Černínského paláce v Praze. A na důležité rekonstrukci baziliky před osmdesáti lety zanechal svůj rukopis Kamil Hilbert, autor dostavby svatovítské katedrály.

Flákač kameník z Duchcova

Největší zásluhou Kaňky, kterého si objednali Valdštejnové, je samotný fakt, že zachránil svatostánek před definitivní zkázou a dal mu dnešní "tvar" a taky stabilitu. Lidé, kteří vejdou, obdivují klenutý strop a nádhernou atmosféru.

Návštěvní doba:

červen - září 

po - pá: 9.00 – 12.00,

12.30 - 17.00

so, ne: 12.30 – 18.00

říjen - květen 

po - čt: 9.00 – 12.00,

12.30 – 17.00

pá:  9.00 – 12.00,

12.30 – 15.00

so, ne: 12.30 – 17.00

Více informací o prohlídkách:

www.mesto-trebic.cz/oteviraci-doby

"Musím zmínit, že stavařina jako řemeslo má pořád stejné nuance. Valdštejnové si objednali u Kaňky dostavbu hroutícího se chrámu. Udělal jim kalkulaci, výsledek stál nakonec třikrát víc," vyprávěl Žamberský.

Kaňka objednal dlažbu od kamenického mistra až z Duchcova. To, co nakonec přišlo, bylo naprosto nepoužitelné.

"Je ovšem skvělé, že se Valdštejnové na počátku 18. století do dostavby kostela pustili. Mohl taky dopadnout jako ten ve francouzském Cluny, který nakonec posloužil jako výborný místní zdroj stavebního materiálu," připomenul průvodce.

Mimochodem, zdivo, to je kapitola sama pro sebe. Na baziliku, která je převážně z kamene, padlo obrovské množství bloků.

"Jenže odkud kámen byl? Jeden z erudovaných odborníků na geologii průzkumem dokázal, že na stavbu posloužily kameny, které jsou rozesety v krajině okolo Třebíče," zmínil Žamberský. Část kamene pak pochází taky z Nové Vsi u Oslavan.

Zajímavým zákoutím baziliky je krypta. Podle Žamberského před dlouhými staletími sloužila jako relikviář, do sarkofágů tu pohřbívali významné osobnosti. Kdy se s tím skončilo, prý není jasné.

Dnes je prostor prázdný, průzkum archeologů či odborníka s georadarem neodhalil pod dlažbou nic mimořádného. Kam zmizely tělesné ostatky ze sarkofágů? "Prostě je kdysi vyházeli a zakopali do země neznámo kde," řekl.

V kryptě je klenutý strop s prastarou výdřevou. Dendrochronolog určil podle odebraných vzorků, že prkna pocházejí z let 1212 až 1226 a že na ně padla buď jedle, nebo smrk.

Vrátíme-li se do majestátných prostor třebíčského kostela, zaujme oltář zasvěcený svatému Vojtěchovi. Ten podle Žamberského pro baziliku zakoupil Tomáš Garrigue Masaryk poté, co oltář posbíral ceny na výstavách v Paříži a v Římě.

Původně omítnutou vnitřní fasádu nechal Kamil Hilbert ve 30. letech 20. století odstranit, a tak dnes návštěvníci mohou obdivovat strukturu kamenného zdiva se všemi historickými anomáliemi, jak se po staletí množily dostavby.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Milena Šatavová z Rokycan přesně ví, který den má které jméno svátek. Její...
VIDEO: Arnošt, Kvido, Hugo, Erika. Žena přesně ví, kdy kdo slaví svátek

Milena Šatavová z Rokycan má paměť jako slon. Dokáže přeříkat celý kalendář od ledna do prosince a přesně při tom ví, kdy které jméno slaví svátek. Své umění...  celý článek

Jihlava do konce listopadu prodlouží trolejbusové tratě o 1,5 kilometru. Práce...
Jihlava připravuje revoluci v linkách MHD, řidiči jí ale chybí už teď

Konec linky BI, návrat trolejbusu D a nová trasa F. Jihlava chystá největší změnu v městské hromadné dopravě za posledních více než dvacet let. Začátkem...  celý článek

Ruční granát F1
Muž našel v lese na Havlíčkobrodsku granát. Odnesl si ho domů

Hodně neopatrně si počínal třiapadesátiletý muž z Květnova, který našel při vycházce v lese ruční granát a vzal si ho s sebou domů. Teprve ze svého bydliště...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.