Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ve stínu Sáblíkové a biatlonu. V Novém Městě bojují i skokani

  18:15aktualizováno  18:15
Je jich na Vysočině jen hrstka. O víkendu se někteří letci na lyžích vypravili na zkušenou do Krkonoš. Na mistrovství světa v Harrachově se chtěli hlavně něco přiučit. Svému sportu jsou věrni i přesto, že v jejich domovském Novém Městě se velké investiční plány týkají hlavně biatlonistů a rychlobruslařů.

Pohled skokana z vcholu můstku. | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

Letům se dnes na Vysočině věnuje jen něco málo přes deset lidí. Tento sport má přitom v Novém Městě na Moravě dlouhou tradici. Již ve třicátých letech se skákalo v rámci Zlaté lyže.

Fotogalerie

Pouhé dva můstky v kraji stojí v novoměstském areálu Na Šibenici. Trénuje na nich jeden dospělý závodník, dva junioři, tři žákyně a šest žáků z místního sportovního klubu.

Neměli žádný sníh

Na můstcích letos v zimě kvůli počasí postrádali sníh. Nemají tam možnost uměle zasněžovat.

"Pokud je ale dostatek sněhu, tak můstky upravujeme. Rádi skáčeme i v létě na umělé hmotě, kterou máme dovezenou z Finska. Plechovou stopu na můstcích vyrobili v Novém Městě. Skákání v létě je bezpečnější," popsal trenér skokanů Rostislav Latzka, který jinak pracuje v novoměstské nemocnici.

Skokům na lyžích se věnuje desítky let. V juniorské reprezentaci stoupal na můstky již začátkem sedmdesátých let. O víkendu se byl se svými svěřenci podívat na mistrovství světa v letech na lyžích v Harrachově. "Jeli jsme se tam učit," přiblížil kouč.

Můstky a skoky v Novém Městě

  • První Zlatá lyže se konala roku 1934. Skákalo se na můstku - "Šibenici" s dřevěnou konstrukcí. Vítězem byl norský závodník Ola Wiig. Skoky byly součástí Zlaté lyže až do roku 1974.
  • Konec druhé světové války znamenal pro novoměstské skoky výhru, jelikož se konečně postavil můstek Na oboře, na kterém se mohly děti učit.
  • V letech 1945 až 1949 se stavěl další můstek u Jelínkova mlýna, přezdívaného "Škrobárna." Na něm byly možné skoky dlouhé přes padesát metrů. Rekord držel Zdeněk Remsa za skok dlouhý 57 metrů.
  • Novoměstské skoky utrpěly ránu v roce 1958, kdy vichřice brala střechy, celé domy i můstky. Oboru i Škrobárnu vichr zničil.
  • Rok 1963 znamenal obnovu novoměstského skoku. Postavil se nový můstek "Škrobárna", jehož profil umožňoval skoky dlouhé až 70 metrů. Špatné povětrnostní podmínky způsobily, že se skákalo necelých deset let. Závody v roce 1972 byly poslední. Protože se můstek již nepoužíval a bránil rozšiřování lomu, byl v roce 1983 odstřelen.
  • V sedmdesátých letech se pozornost začala upínat na mladé skokany, proto se postavily nové můstky v oblasti "U pekáren". Tyto můstky byly opatřeny umělou hmotou umožňující celoroční trénování. Můstky - Pekárny už dnes také nefungují. Domlouvalo se postavení nových v tom samém místě, z toho však nakonec sešlo.
  • V současnosti jsou v provozu v Novém Městě pouze dva můstky Na Šibenici. Jsou vidět od silnice na Radňovice a Žďár nad Sázavou.

Zdroj: Jiří Jindra a Jiří Slonek - 80 let lyžování na Novoměstsku; 110 let organizovaného lyžování na Novoměstsku www.skoky.net

Někteří skokani z Nového Města závodí v severské kombinaci, další se specializují pouze na můstky. Jediným dospělým závodníkem je dvacetiletý Miloš Kadlec.

Vedle skákání chodí i do práce

V současnosti je členem reprezentačního B-týmu. Vedle skákání musí chodit do práce. Měl by trénovat dvakrát až třikrát denně, aby mohl pomýšlet na reprezentační A-tým. A to není snadné skloubit s prací. V letech na lyžích jednou dokázal zvládnout 182 metrů.

Téměř celá česká špička, která se představila i na olympiádě v Soči, závodí za Duklu Liberec. Za tento klub nastupuje i novoměstský odchovanec Vojtěch Štursa, který absolvoval v šesti letech svůj první skok na lyžích právě na Vysočině. Teď je mu osmnáct.

Závodníci z Nového Města nyní využívají hlavně menší ze dvou můstků Na Šibenici. Ten větší je momentálně pro žáky až příliš velký a pro dospělejší závodníky zase moc malý.

"Na malém trénujeme stále, hlavně v létě," přiblížil Rostislav Latzka. Můstky mají konstrukční body 53 a 28 metrů.

Členové klubu z Nového Města ročně absolvují asi pětadvacet závodů v létě a deset v zimě. Hodně míří na pohárová klání do Německa a Polska.

Doma závodí tradičně jednou ročně na mistrovství republiky žactva a dorostu nejen v severské kombinaci. Pro diváky jsou pokaždé připraveny tři závody za víkend.

Přestože mají členové klubu za sebou mnoho úspěchů, velký příliv zájemců o skákání nezažívají. "Je to atypický sport," uznává trenér. Skákání, které se v severské kombinaci potkává ještě s během na lyžích, řadu dětí odradí.

V současnosti se stává pro začínající sportovce velmi atraktivním sportem biatlon, který zažil zářivé úspěchy v Soči.

"Já si ale myslím, že i skokům se v Novém Městě bude dařit dál. Máme tady šikovné děti," doplnil Latzka. I finanční stránka je v tomto sportu důležitá. Sponzoři se rekrutují většinou jen mezi kamarády. A boty stojí deset tisíc, kombinéza dalších deset a vázání osm.

Rozvoji skoků na lyžích by mohl pomoci i nový můstek. Vyrůst by měl v budoucnu přímo ve Vysočina Areně. Bude menších rozměrů pro začínající sportovce.

Klub skokanů na lyžích byl v Novém Městě poměrně hodně početný v prvních letech po sametové revoluci. Později se skupina zmenšovala. A v čem je podle trenéra krása tohoto sportu?

"V první řadě je to strašná dřina. Na druhé straně i euforie, protože každý se rád proletí vzduchem. Tenhle sport má náboj čehosi příjemného. Dává něco víc než radost ze sportu. Jeho součástí je cestování, členové klubu se podívají po světě. A skokany na lyžích mají holky radši!" zažertoval Rostislav Latzka.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Stržanov u Žďáru dostal víc peněz, sousedé se kvůli nim rozhádali

Spory ve Stržanově, místní části Žďáru nad Sázavou, se musí zabývat žďárská radnice. Po vzniku petice volající po odstoupení osadního výboru, kterou podepsalo...  celý článek

Už rok a půl pletou ženy z Nového Veselí s cílem podpořit stavbu obchvatu....
V Novém Veselí roste naděje na obchvat, stavět by se mohlo už za rok

Nové Veselí na Žďársku je blíž k obchvatu za více než 200 milionů korun. Kraj vybral, kdo zpracuje projekt. Lidé v městysi o novou silnici, která by z centra...  celý článek

Fotbal (ilustrační snímek).
Fotbalista při vesnickém utkání srazil rozhodčího k zemi kvůli penaltě

Kvůli zranění rozhodčího musel na Třebíčsku skončit sobotní vesnický fotbalový zápas I. B třídy mezi domácí Rokytnicí nad Rokytnou a klubem SK Pernštejn...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.