Děti se diví, v čem a na čem se také dalo lyžovat. Pamětníci si naopak oživí, jaké to bylo, když se proháněli na „jasankách“ po zasněžených pláních Novoměstska dávno předtím, než tu pro závodníky vznikly komfortní, ale náročné tratě v lesích Ochoza a Plačkovec.
Minulý týden začala v Horáckém muzeu výstava Století na lyžích s podtitulem Lyžařská móda a výbava v minulém století.
Důvod, proč muzeum v Novém Městě na Moravě zvolilo toto téma, je prozaický. Trefilo se mezi dva důležité novoměstské milníky.
Loni uplynulo 120 let od okamžiku, kdy truhlářský mistr Adolf Slonek zhotovil v nedalekém Rokytně první lyže, a v půlce ledna se pojede 80. ročník jednoho z nejslavnějších lyžařských podniků, Zlaté lyže.
„Navíc v muzeu se bude za několik let připravovat nová expozice sportu a hlavně lyžování, tímto jsme si doplnili sbírky pro plánovanou expozici. Novější věci z období po druhé světové válce nám dosud chyběly,“ řekla hlavní autorka výstavy Kateřina Kučerová.
Od Musila po Neumannovou
Výstavě dominují nejrůznější figuríny. Jedna připomíná éru úspěšného lyžaře třicátých let a pozdějšího odbojáře a emigranta v Kanadě Cyrila Musila, nejnovější kombinézu zapůjčila olympijská vítězka a mistryně světa v běhu na lyžích Kateřina Neumannová.
„Když nám ji posílala, stála kvůli tomu hodinovou frontu na hlavní poště,“ poznamenal dlouholetý lyžařský funkcionář Ladislav Slonek, který exponát od slavné lyžařky získal. Slonek se v různých rolích zúčastnil šestnácti mistrovství světa a osmi olympiád. I on zapůjčil na výstavu některé exponáty.
Podobně učinil jeho příbuzný, pravnuk prvního výrobce lyží na Novoměstsku Adolfa Slonka, Milan Slonek, který na požádání zájemcům otevírá své soukromé muzeum. „Na novou výstavu jsem zapůjčil kolem dvaceti exponátů. Ale je tu spousta věcí, které věnoval Horáckému muzeu už můj táta,“ připomněl Milan Slonek.
V Horáckém muzeu je totiž také stálá expozice o lyžování, která připomíná i nejvýznamnější novoměstské závodníky. „Mnozí z nich, jako třeba Vít Fousek nejstarší nebo František Zajíček, skončili na dlouhé roky ve vězení,“ podotkl Ladislav Slonek.
„Kombinéza? To byl sen každého lyžaře“
Na vernisáži nechyběl ani bývalý lyžař, trenér a organizátor Vladimír Novotný, který zapůjčil svou červenou kombinézu z teplákoviny. „Taková kombinéza, to byl tehdy sen každého lyžaře. Do té doby se jezdilo v golfkách a podkolenkách,“ zavzpomínal muž, který se coby pořadatel podílel na organizaci prvního závodu Světového poháru žen v Novém Městě v roce 1981.
„Tehdy se jela dvacítka žen. Federaci stačila šířka tratě metr a půl až dva. Chodili jsme po lese s dvoumetrovou tyčí a vyhledávali místo mezi stromy. Před pár lety se jim zdálo pro mistrovství světa v biatlonu sedm metrů málo,“ porovnával.
Vladimír Novotný byl také trenérem úspěšného reprezentanta Lubomíra Buchty. „Kdo byl dobrý, dostal se do vrcholového střediska a do reprezentace. Luboš jel svoje první mistrovství světa v Lahti 1989,“ přidal další vzpomínku.
Lubomír Buchta sice na čtvrteční vernisáž nedorazil, ale jeho figurínu a kombinézu tu mají. „V téhle startoval právě na šampionátu v Lahti. A dali k ní startovní číslo z olympiády v Albertville. Na dresu jsou podpisy kompletního mančaftu mužů i žen,“ ukazoval Novotný.
Jen jedna věc neseděla. Buchtova figurína byla minimálně o hlavu menší, než je ve skutečnosti tento dvoumetrový horal původem z Fryšavy, který byl vlajkonošem české výpravy na olympiádě v Naganu.
Hymna lyžařů Nového MěstaMy jsme hoši z Novoměstska, na nás je to znát. My se sněhu nebojíme, že se umažem, když přijedem na závody, dobře namažem. Kdo si na nás dělá zuby, dáme mu je ven. Novoměšťáky všude dobře znají. Ví, že do cíle vždycky pospíchají. Pospíchat budem v Banské Bystrici, abychom si uchovali starou tradici. |
Při vernisáži zazněla také hymna novoměstských lyžařů v podání operního pěvce Pavla Haluzy s doprovodem žáků místní základní umělecké školy.
„Vznikla v roce 1946, když jeli místní závodníci na mistrovství do Banské Bystrice. Pochodovou skladbu Česká muzika si předělali na svoji bojovou píseň,“ vysvětluje Kateřina Kučerová.
Výstava v Horáckém muzeu bude otevřená až do konce února 2018. „Lidí, kteří nám něco půjčili, je přibližně devadesát. Byli jsme velice překvapeni, jak velká byla odezva na naši výzvu,“ děkovala autorka výstavy. „Věci z osmdesátých a devadesátých let minulého století už také patří do muzea,“ glosovala.
