Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dukovany mají nové chladící věže. Stojí miliardu a jsou sedmkrát nižší

  16:07aktualizováno  16:07
V Jaderné elektrárně Dukovany energetici testují část nových chladicích věží. Proti dosavadním 125 metrů vysokým věžím s přirozeným prouděním vzduchu jsou novostavby sedmkrát nižší a k chlazení vody používají mohutné ventilátory. Dokážou lépe odolávat zemětřesení, vichru a jiným extrémům počasí.

„Tato stavba výrazně posiluje bezpečnostní systém jaderné elektrárny,“ uvedl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Jde o jedno z nejnáročnějších opatření, která pro Dukovany vyplynula ze zátěžových testů uskutečněných po havárii japonské elektrárny Fukušima. A také z nejdražších. Stálo přes miliardu korun.

Fotogalerie

K chlazení zařízení Dukovan zatím sloužilo osm mohutných železobetonových chladicích věží. Poškodit by je ale mohl vítr s rychlostí přes 150 kilometrů v hodině.

V minulých dvou letech proto byly v jejich sousedství postaveny dvě podstatně nižší budovy, z nichž každá obsahuje šest velkých ventilátorů. Ty by měly fungovat při vichru do 250 kilometrů v hodině, odolat by měly také zemětřesení o síle kolem 5,5, extrémnímu horku a srážkám. Elektrárna bude nadále používat oba způsoby chlazení.

Zkušebně je zatím provozována první budova s šesti ventilátory určená pro chlazení bezpečnostních systémů prvního a druhého výrobního bloku Dukovan. Do ostrého provozu budou tyto věže uvedeny 1. dubna.

Rozstřikovací bazény jako v Temelíně by se do areálu nevešly

Dostavěna je už i stejná druhá část věží s ventilátory pro zbývající dva jaderné bloky elektrárny. Pracovníci teď pracují na propojení technologií, zkušební provoz bude u druhé části věží zahájen v létě.

V železobetonové konstrukci jsou ventilátory s lopatkami dlouhými čtyři metry umístěny odděleně. Každý ventilátor dokáže zajistit chlazení celého bloku. „Čili pro každý blok je tady dvěstěprocentní rezerva,“ uvedl Karel Ženíšek z projekčního útvaru elektrárny. Jedna budova s ventilátory zabírá plochu skoro 40 krát 27 metrů. Stovky metrů přívodního potrubí o průměru jeden metr zasahují šest až deset metrů pod zem.

Stejný systém chlazení podle Ženíška používají i jiné jaderné elektrárny v zahraničí. Elektrárna Temelín má rozstřikovací bazény. ČEZ je zvažoval i pro Dukovany, ale bazény by musely být rozsáhlé a do areálu už by se nevešly. „Takže jsme zvolili tohle kompaktnější řešení,“ řekl Ženíšek.

Elektrárna Dukovany má instalovaný výkon 2040 megawattů. Vloni její roční výroba elektřiny v důsledku neplánovaných odstávek způsobených opakovanými kontrolami svarů klesla o 18 procent na 12,6 terawatthodiny (TWh). Nyní dodávají elektřinu do sítě tři bloky, čtvrtý je odstaven.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Klára Černá v krámku Černý bez, kde prodává sypané potraviny do obalů, které si...
Černý bez. Sestry otevřely v Jihlavě krámek bez obalu, nabízí i kartáčky

První „bezobalový“ obchůdek v krajském městě Vysočiny otevřely před nedávnem v ulici Matky Boží sestry Klára a Tereza Černých. Jihlavskému obchůdku daly název,...  celý článek

Na humpolecké autobusové nádraží budou lidé ještě nějaký čas chodit. Výstavba...
Integrovaný dopravní systém naplánovaný krajem budí ve městech nevoli

Zatím v bolestech se rodí integrovaný dopravní systém Vysočiny. Proti jeho návrhu, jak jej hejtmanství prezentovalo, se ozývá řada kritických hlasů. „V tak...  celý článek

Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, nestraník kandidující za ČSSD, sice...
Lékař Běhounek měl dosud patent na vítězství, teď prohrál s Piráty i SPD

Vysočinský hejtman Jiří Běhounek měl dosud v kraji patent na vítězství ve „velkých“ volbách. Jako lídr ČSSD vyhrál tento nestraník troje krajské volby v řadě a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.