Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tváře obětí z Budínky ukazuje kniha Jihlavsko ve stínu orlice

  11:03aktualizováno  11:03
Policie stále ještě neuzavřela vyšetřování případu poválečného násilí na louce Budínka. Přitom oběti jsou již pohřbeny na jihlavském hřbitově a fotografie mužů, kteří zemřeli ve druhé polovině května 1945 u Dobronína, zveřejnil ve své knize Jihlavsko ve stínu říšské orlice Jiří Vybíhal.

Na kříži je celkem 17 jmen. Někteří muži však zemřeli na jiných místech než na louce Budínka u Dobronína. Dvanáct mužů se podařilo identifikovat pomocí DNA. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Případ hromadného násilí na louce Budínka ze druhé poloviny května 1945 policie zatím ještě zcela neuzavřela, byť pohřeb obětí se uskutečnil už letos v září v Jihlavě.

"Právo poskytovat informace k případu si vyhradila dozorující státní zástupkyně z Brna. Případ stále prověřujeme," sdělila krajská policejní mluvčí Dana Čírtková. Policie už spíše řeší jen administrativní náležitosti spojené s kauzou.

Fotogalerie

O případu píše i Jiří Vybíhal v nové knize Jihlavsko ve stínu říšské orlice. "Budínka je poslední kapitolou. Je tam hodně svědectví potomků německých obětí a také výsledky bádání v archivu," řekl.

Vztahy mezi Čechy a Němci se podle něho přiostřily v roce 1938. Josef Michelfeit (jedna z obětí poválečného násilí u Dobronína) si měl nechat z Německa dovážet jako správce obilného skladiště bedny se zbraněmi. Zásilky byly přitom opatřeny označením: oleje - maziva. Zbraně pak Michelfeit rozděloval mezi spolehlivé Němce.

"V té době se konaly četné schůze, kde se agitovalo proti Čechům. Němci byli dále vyzýváni, aby nemluvili se svými sousedy česky," uvedl v knize Jiří Vybíhal. K otevřeným roztržkám však nedocházelo. Co se dělo později, 30. ledna 1939, když bylo poprvé povoleno oficiálně vyvěsit vlajku s hákovým křížem?

"Vedle ní musela viset i vlajka československá. Ne všude se to ale dodržovalo. V Dobroníně tehdy viselo samostatně 34 říšských vlajek, v Šicndorfu (Střelecká) šestnáct, v Nových Dvorech sedmnáct, v Pozovicích osmnáct a v Kamenné dvacet," uvedl Vybíhal. Četníci však zasáhli a všechny neoprávněně visící říšské vlajky byly následujícího dne po obědě staženy.

Vlajka s hákovým křížem

Němci si dělali zálusk na tehdejší českou dobronínskou školu. Podle poznatků Jiřího Vybíhala vtrhli do budovy 15. března 1939 místní Němci Mathias Kreisel a Josef Michelfeit. Chtěli po řídícím učiteli zbraně, i když žádné neměl.

Na budovu pak pověsili vlajku s hákovým křížem. Česká škola se i tak nestala německou. Pokračovala ve výuce bez přestávky minimálně do roku 1940.

Řídící učitel Karel Pravda zemřel za války ve vězení. "Za celé trvání protektorátu bylo zatčeno celkem čtrnáct osob z Dobronína a okolí. Jeden muž zemřel v Osvětimi, druhý na týrání gestapa v Německém Brodě a další dva zemřeli krátce po propuštění z vězení doma," shrnul Jiří Vybíhal.

Poválečné revoluční výbory

5. května 1945 v Dobroníně a okolí už Němci utíkali před postupující frontou a Češi utvářeli revoluční národní výbor.

Rozruch způsobily dvě vraždy, Franze Polzera, který byl zastřelen jako zběh z německé armády, a Františka Bártla, jenž utekl z nucených prací v Říši.

Němci čekali na evakuaci, ale příkaz odjet stále nepřicházel. V obci zavládla nervozita.

Po válce se i slavilo v hostinci a opilí revolucionáři si odtud šli vyřídit účty s německými obyvateli, muži vězněnými v hasičské zbrojnici. Pak se stala tragická hromadná vražda na louce, které se později začalo říkat Budínka.

Němce tam měli Češi podle svědectví příbuzných obětí umlátit rýči a krumpáči či dorazit ranou z pistole nebo pušky. Zemřeli tam sedláci i policista, ředitel školy, kovář a hostinský. Někteří byli členové SS, SA a Volkssturmu. Za to by je podle Vybíhala soud po válce trestal nanejvýš pár lety ve vězení.

Možní svědci násilí už nežijí. "Hlavním přáním německé strany bylo dostat ostatky z nedůstojného prostředí na hřbitov. Ani nečekali, že by to policie objasnila úplně celé. Po těch letech to ani nejde," sdělil Jiří Vybíhal.

Klíč, podle kterého byli muži zatčeni a pak odvlečeni na louku, zůstane neobjasněn. Třeba vysoký funkcionář NSDAP Josef Schütz zůstal bez trestu. Mezi pamětníky se však traduje, že spolupracoval s revolučními gardami.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Místní referendum se konalo v oddělených místnostech oproti volbám. „Zabloudil“...
Referendum platí, závazné není. O Náměstí v Meziříčí rozhodnou politici

Většina lidí, kteří ve Velkém Meziříčí hlasovali v místním referendu o budoucí podobě Náměstí, si přeje, aby zastupitelstvo postupovalo podle výsledků...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Opilý řidič ve vsi na Jihlavsku narazil do domu, spolujezdec zemřel

Dvaadvacetiletý mladík se smrtelně zranil při dopravní nehodě, která se stala v sobotu večer v Jindřichovicích na Jihlavsku. Řidič v obci nezvládl zatáčku a...  celý článek

Šestadvacetiletý muzikant a student medicíny spáchal v Jihlavě dvojnásobnou...
Vrchní soud snížil trest muži za ubodání matky a bratra v Jihlavě

Olomoucký vrchní soud snížil trest šestadvacetiletému muži za vraždu jeho matky a mentálně postiženého bratra v Jihlavě o dva roky na 18 let. Odvolací senát...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.