Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nová bioplynová stanice vytopí ve Žďáře stovky bytů

  12:19aktualizováno  12:19
Slupky z brambor nebo z banánů, zbytky od oběda, posekaná tráva i plevel ze zahrádky. Tím vším bude možné "krmit" novou bioplynovou stanici ve Žďáru nad Sázavou, která právě zkouší svůj provoz. Až bude stanice v plném provozu vytopí až sedm set bytů.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: shutterstock.com

Pokud během zkušebního provozu provozovatele a majitele firmy Odas Miloslava Odvárku nepotká v souvislosti s technologií nějaké překvapení, začne stanice produkovat teplo ještě před začátkem letních prázdnin.

Teplo z bioodpadu bude ze stanice v podobě plynu proudit nejprve do společnosti Žďas, kde z něj kogenerační jednotka vyrobí elektrickou energii. Tu pak bude vykupovat a dál distribuovat společnost Sat.

"Stanice by měla v plném provozu vyrobit ročně teplo okolo 12 tisíc gigajoulů, tedy pro dvanáct až patnáct velkých činžovních domů. Odhadujeme, že by mohla vytopit kolem sedmi stovek bytů," sdělil Odvárka, který je také městským zastupitelem. Přes 500 kilowatů chce Odas prodat do sítě.

Biokontejnery budou dostupné všem lidem ve Žďáře

Žďárská bioplynová stanice je v republice jediná, která takzvanou suchou cestou zpracovává bioodpad včetně posekané trávy.

Většina "bioplynek" u nás totiž funguje mokrou cestou a využívá k výrobě tepla přebytky ze zemědělské výroby, kejdu nebo plodinu speciálně vypěstovanou právě k tomuto účelu.

"Přijde mi nesmyslné zplynovat přebytečné suroviny, když je ve třetím světě hlad. A bioodpad přitom končí na skládkách, kde se z něj metan uvolňuje přímo do ovzduší," vysvětluje Odvárka.

Biokontejnery mají být do září dostupné všem obyvatelům Žďáru. Lidé by jim měli dát přednost i před drtičkami, které zbytky posílají do kanalizace, kde se pak množí potkani.

Hejtmanství fandí víc zemědělským bioplynkám

Odbyt nepotřebných zbytků nebo prošlých potravin se nabízí i jídelnám a obchodům. Dlouholetý problém, kam s posekanou trávou, snad vyřeší také Sdružení krajina, které kosí podmáčené louky v CHKO Žďárské vrchy.

Podle radního kraje Josefa Matějka kraj bioplynovým stanicím fandí a dává jim přednost i před větrníky nebo solárními panely.

"Přednost ale dáváme malým zemědělským bioplynovým stanicím. Ne molochům, kam se musí surovina svážet z širokého okolí. A kvůli kterým vyrostou další lány kukuřice. Lepší pro tento účel je žito," uvedl Matějek.

Bioplynových stanic tohoto druhu je nyní v kraji kolem dvaceti.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Větrnému mlýnu v Třebíči dnes chybí tolik charakteristické vrtule či lopaty. Po...
Unikátní mlýn na dřevní kůru má novou střechu, lopaty ale stále chybí

Novou šindelovou střechou svítí do dálky unikátní větrný mlýn v Třebíči. Ten už je několik generací neodmyslitelnou součástí třebíčské části Kanciborek a...  celý článek

Výzkum rajčat v laboratoři
Chemie, biologie, laboratoř. Škola zavádí nový obor Analýza potravin

Kdo z žáků miluje práci v laboratoři, zkoumání pod mikroskopem a má zálibu v biologii a chemických vzorečcích, ten bude mít možnost v Jihlavě studovat nový...  celý článek

Režisér a rodák z Humpolce Jindřich Honzl (vlevo) na snímku z roku 1934 s...
Před 90 lety začala éra Voskovce, Wericha a humpoleckého rodáka Honzla

Letos je to 90 let, co začali spolupracovat a společně se proslavili Jiří Voskovec a Jan Werich s režisérem a humpoleckým rodákem Jindřichem Honzlem. Přímo ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.