Německá historie Jihlavy pomalu mizí už i ze hřbitovů

Necelých sedmdesát let po válce je zrušena většina německých hrobů, které vznikly do května roku 1945. Hroby, které nemají zaplaceny poplatky, postupně mizí. "Jihlavskému postupu rozumím," říká odsunutý jihlavský Němec Johann Niebler.

Čestných občanů se to sice netýká, ale jinak se z jihlavských hřbitovů pozvolna vytrácí specifická historie města spojená s německým obyvatelstvem.

V Jihlavě sice stále ještě stojí hodně náhrobků s německými nápisy. Na první pohled je však zřejmé, že už k nim roky nikdo nejezdí a tím pádem ani neplatí poplatky. "Jsou úředně zrušeny, ale některé ještě nejsou fyzicky odstraněny," popsal Václav Kodet, ředitel správy městských lesů.

Pokud jsou staré náhrobky s německými nápisy staticky stabilní, zůstávají na místě. "A to dokud někdo o toto hrobové místo neprojeví zájem. Jinak je mobiliář z každého rušeného hrobu odklizen na skládku těchto věcí v blízkosti hřbitova," doplnil ředitel.

V poslední době ale podle něj nedošlo k odstranění náhrobku v souvislosti s bývalými nájemci z Německa či Rakouska.

"O zrušení hrobového místa rozhodují jejich pronajímatelé buď aktivním, nebo pasivním přístupem," doplnil Václav Kodet. Buď tedy nájem vypovědí, nebo přestanou chodit platby.

Roční nájemné za metr čtvereční hrobového místa se účtuje řádově v desítkách korun.

V Německu to chápou

Jihlavský jazykový ostrov

• Býval to souvislý pás území na pomezí Čech a Moravy v okolí Jihlavy, který měl až do roku 1945 převážně německé osídlení a kde převládala němčina.
• Oblast, protáhlá v severojižním směru přibližně o velikosti 43 x 18 kilometrů, se skládala ze 79 německých obcí a města Jihlavy, které bylo přirozeným centrem regionu.
• Menšími německými centry Vysočiny pak byly Stonařov a Štoky.

Johann Niebler, muž, který byl z Čech odsunut v roce 1946, jihlavskému postupu rozumí.

"Pokud nájemce hrobu zemře a není nikdo další, kdo by se o hrob staral, co by s tím město mělo dělat?" uvedl Niebler. Není příznivcem vzniku speciálního fondu na údržbu hrobů na hřbitově, o něž se už nikdo nestará nebo starat nemůže.

"Podobné je to i v Německu. Tam, kde bydlím, platíme poplatek za hrob na dvacet let. A za dvacet let nás obešlou dopisem, zda chceme hrob mít. Pokud ne, tak je to hrobové místo zrušeno. Jde jen o to, aby se město ptalo, zda se o ty hroby někdo stará, a nerušilo je bez tohoto dotazu. To je důležité," zdůraznil Niebler, který se narodil mezi dvěma světovými válkami v Dobroníně na Jihlavsku.

Nový domov našla celá jeho rodina v Mertingenu v Německu. Niebler je nyní v penzi. Podle něho žije již jen malá část Němců, kteří mají hrob v Jihlavě a uvažují o tom, že se tam ještě někdy bude pochovávat. "Podle mne tady už takový případ nebude," odhaduje Niebler a dodává: "Je to pochopitelné." Stále víc lidí i u západních sousedů využívá kremace a uložení ostatků do uren.

"Plochy na hřbitovech jsou i zde v Německu stále méně využívány. To je vývoj, který je zčásti i k politování. Obce vybudovaly nové hřbitovy a teď stojí před skutečností, že vyhrazené plochy nejsou využívány. To je někde v Německu problém," řekl muž, jenž v mládí zažil odsun z jihlavského jazykového ostrova do Německa.

V Jihlavě nemají žádný speciální přístup k běžným německým hrobům, jež vznikly do května 1945. "Je vytvořeno společné pietní místo obětem násilí na konci války, které zafinancovala německá strana," poznamenal ředitel Kodet.

Podle něho už není mnoho Němců, kteří pravidelně platí za místa, kde byli pochování jejich předci v Jihlavě.

Obecně se dá platit pronájem až na deset let dopředu.

V poslední době se podle Kodeta nestalo, aby si některý z odsunutých Němců přál pochovat v rodné Jihlavě.

Kapacita ústředního hřbitova v Jihlavě je více než dostatečná a do budoucna není potřeba ji zvyšovat. "Hřbitov má i takzvanou rezervní plochu, na které se v současné době vůbec nepohřbívá," poznamenal ředitel správy městských lesů.