"Referendum by se pak mohlo uskutečnit koncem března," řekl Vlach. Vedení obce poslal žádost o zřízení pomníku německý občan Johann Niebler. Vyplývá z ní, jak by měl žulový kříž vypadat i jaké bude mít nápisy.
"Popis obsahuje také jména, a to nejen lidí, kteří byli údajně zmasakrováni v Dobroníně, ale také v širokém okolí. Navrhují umístit zhruba jedenapůlmetrový kříž na místním hřbitově a ve společném hrobě umístit kosterní pozůstatky lidí nalezené v lokalitě Budínka," popsal Vlach.
Kdo je žadatel?
Podle starosty je nutné vědět, kdo konkrétně za žádostí stojí. "Já nevím, koho pan Niebler zastupuje. Z velmi slušné žádosti nevyplývá, zda je jedním z pozůstalých, nebo stojí za nějakým spolkem. Musíme zjistit, zda má mandát k takové žádosti," uvedl starosta.
Novinkou je podle Vlacha také požadavek, aby byly ostatky uloženy na hřbitově ve společném hrobě. Původně se totiž počítalo, že si příbuzní kosterní pozůstatky odvezou.
Zastupitelé se v Dobroníně sejdou už v polovině prosince, podle Vlacha však ještě nebude k dispozici odezva z německé strany ani další potřebné informace.
Vztyčený kříž
V Dobroníně už jeden pomník spontánně vznikl několik hodin po prvním nálezu kosterních ostatků v místní lokalitě Budínka (čtěte více).
Místní občané vztyčili dřevěný kříž jako určitý symbol utrpení, které se v místě stalo. V masovém hrobu, kde se údajně nacházejí ostatky Němců zavražděných po druhé světové válce, bylo nejméně 13 lidí, s největší pravděpodobností mužů.
Příčinu jejich smrti ani nynější průzkum expertů z brněnské Masarykovy univerzity neobjasnil.
