Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nová naučná stezka v Křižánkách připomíná zašlou slávu tamních skláren

  8:07aktualizováno  8:07
Nejvýznamnější sklárna na Vysočině stála v 19. století v oblasti Českých Milov u obce Křižánky. Tato oblast byla před 150 lety plná lidí, s úpadkem sklářské výroby se však většina obyvatel odstěhovala a nyní jich v obci žije dvanáct. Na slavnou minulost dnes opuštěné krajiny poukazuje nová naučná trasa.

Starosta Křižánek Jan Sedláček ukazuje novou téměř pětikilometrovou naučnou stezku. Ta připomíná slavné doby, kdy v obci fungovala sklárna. | foto: Jaroslav Šnajdr, MF DNES

Ještě před nedávnem by nepoučený návštěvník malebné lokality pod skalním útvarem Čtyři palice na Žďársku zřejmě vůbec netušil, že tato oblast kolem řeky Svratky - kde je dnes jen pár chalup, vesměs rekreačních - byla kdysi plná života.

Fotogalerie

V 19. zde století fungovala světoznámá sklárna a brusírna skla, stálo tu množství domů, v nichž bydlely stovky sklářů a dalších řemeslníků s rodinami. Nechyběla hospoda, obchod ani škola, kterou mimochodem navštěvovalo přes sto dětí. Zdejší výrobky navíc bodovaly na světové výstavě ve Vídni.

Dnes mají České Milovy pouze 12 obyvatel a turisté tam přicházejí hlavně kvůli krásné přírodě a klidu. O bouřlivých změnách, kterými prošla krajina za posledních 200 let, vypráví teď naučná milovská stezka, kterou lidé z křižáneckého obecního úřadu slavnostně otevřeli uplynulý víkend.

Starosta shromažďoval informace od podzimu

Sice v dešti, větru a zimě, přesto se asi dvacítka lidí v čele se starostou Janem Sedláčkem vydala v sobotu po stopách zmizelých sklářů. "O tom, že by bylo dobré tuto část historie turistům i místním připomenout, jsem přemýšlel už dřív," vypráví starosta.

Informace o sklářských rodech, továrně a jejích výrobcích i o všech stavbách pod Čtyřmi palicemi shromažďoval spolu s kolegyní z kronik, muzeí a archivů od minulého podzimu. Zjistili, že v Milovech vznikalo nejen užitné a broušené sklo, ale například i takzvané uranové sklo, které prý světélkovalo.

Výsledkem několikaměsíční práce je 4,5 kilometru dlouhý okruh s 21 zastaveními. Na nich jsou jak fotky zdejšího skla, tak i popis různých sklářských technologií, ukázky toho, jak osada vypadala před lety, ale také informace o přírodních zajímavostech. Louky, kterým se od nepaměti říkalo Rychtářky, se před nedávnem staly přírodní rezervací.

Turista se na dřevěných tabulích a prostřednictvím takzvaného QR kódu z internetu dozví například to, že ve druhé půli 18. století postihlo lesy pod skalou několik rozsáhlých polomů. Právě ty pak vedly zdejší vrchnost k rozhodnutí zužitkovat dřevo v nově vystavěných sklářských hutích. Díky hutím pak České Milovy zažily obrovský rozmach a sklárny byly v 19. století považovány za nejvýznamnější na Vysočině.

U stezky bude muzeum sklářství

"Původně smíšené lesy ale postupně mizely a staly se z nich pastviny. Dřevo totiž bylo potřeba nejen v huti, ale taky na výrobu takzvané potaše, která se přidávala do sklářské směsi. Čtyři palice se tak staly na dlouho dominantou kraje," popisuje prvním návštěvníkům stezky Sedláček.

Sláva skláren ale netrvala věčně. Když koncem 19. století došlo palivové dřevo, musela výroba skla skončit. Vrchnost se nakonec rozhodla sklárny rozebrat a po částech prodat. Skláři z Milov odešli za prací jinam a osada se postupně zase vylidnila.

"Některé zjištěné údaje mě hodně překvapily. Například ta škola se 107 žáky, to je těžko představitelné," říká se smíchem Sedláček. V obci je už roky malotřídka, kterou se daří udržet díky projektům.

Taky sklářská stezka, stejně jako loni otevřená pilníkářská stezka, vznikla s přispěním evropských peněz. A do dvou let má ještě vzniknout muzeum sklářství.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vyhlášený havlíčkobrodský klub Vagon musel před dvanácti lety ustoupit nově...
Ve Vagonu začala sláva mnoha kapel. Dnes na místě klubu jezdí autobusy

Před dvanácti lety musel ustoupit novému autobusovému nádraží kultovní havlíčkobrodský klub Vagon. Zlatou éru zažil v letech 1999 až 2005. Začínala tam celá...  celý článek

Pokusné pole u Křelovic na Pelhřimovsku. Rozdíl při využívání postřiků je na...
Bez chemie pěstovat brambory nelze, tvrdí ústav po pokusech na poli

Pěstovat v dnešní době brambory bez chemického ošetření nejde. Po pokusech na třech polích na Pelhřimovsku to konstatovali zemědělci a odborníci z Výzkumného...  celý článek

Porota pozitivně hodnotila citlivý přístup vítězného návrhu k centru města....
O podobě Náměstí v Meziříčí rozhodnou lidé v referendu. Nařídil ho soud

Nejen poslance budou 20. a 21. října volit obyvatelé Velkého Meziříčí. Rozhodovat budou také o budoucí podobě Náměstí. Krajský soud v Brně potvrdil nárok...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.