Knihu o pelhřimovském rodáku, psychiatrovi Zdeňku Myslivečkovi napsala zástupkyně šéfredaktora MF DNES Martina Riebauerová. Pojmenovala ji Podivuhodné osobnosti české psychiatrie.
"V polovině minulého století chodil po chodbách pražské psychiatrické kliniky podivuhodný pár. Přednosta profesor Zdeněk Mysliveček se svými sto šedesáti centimetry a po jeho boku jeho pozdější nástupce, dvoumetrový Vladimír Vondráček," píše autorka.
V Pelhřimově pobyl jen několik měsíců
Zdeněk Mysliveček se narodil 13. září 1881 v Pelhřimově, kde však prožil pouze několik měsíců, ani ne jeden rok. "Jeho otec, Alois Mysliveček, byl okresní komisař a v Pelhřimově působil pouze do roku 1882, poté byl ustanoven komisařem v Mladé Boleslavi. Dále tady máme o Myslivečkovi už jen to, že v roce 1900 v Praze maturoval," uvedl archivář státního okresního archivu v Pelhřimově Zdeněk Martínek.
Slavní psychiatřiHned dvě města na Vysočině se mohou chlubit tím, že z jejich obyvatel vzešli uznávaní psychiatři. Ve Velkém Meziříčí své dětství prožil Arnold Pick. A v Pelhřimově se narodil Zdeněk Mysliveček. Ten zemřel v 93 letech - 11. března 1974 - na "své" klinice v Praze. |
Poté se stal Mysliveček uznávaným psychiatrem, který vybudoval kliniku jak v Praze, tak na Slovensku. Podle knihy Martiny Riebauerové to byl poměrně plachý člověk, který však miloval lov a horolezecké výstupy.
Často si z něho kvůli jeho příjmení tak trochu utahovali jeho kolegové, když mu na oslavách a při různých příležitostech zpívali Na tý louce zelený.
Jinak to byl prý hubený blondýn, který nosil skřipec a poté brýle.
Prozkoumal i nemoc Josefa Dobrovského
Co se psychiatrie týče, šlápl podle knihy Riebauerové Mysliveček na plyn. "Oživil výzkum, který předtím komplikovaná osobnost Karla Kuffnera potlačila, sršel nadšením pro nové metody. Když dostal z Vídně informace o prvních zkušenostech s léčbou inzulinovými šoky, nechal je na svém pracovišti také vyzkoušet. Stejně jako elektrošoky - u toho vůbec prvního osobně asistoval.
V laboratoři se Mysliveček cítil jako doma. Vyšetřoval zde mozky zemřelých a zkoumal postižené tkáně. Dělal to, čemu se dnes říká biologická psychiatrie. Kráčel tak důsledně ve stopách Kuffnerovy biologické školy, jež zkoumala čistě anatomickou podstatu duševních chorob," popsala autorka.
Jako jediný z českých psychiatrů Mysliveček prozkoumal také duševní nemoc národního buditele Josefa Dobrovského.
"Ten ve vypjatých stavech ničil své rukopisy, a to i dost bizarním způsobem. Dokumenty namočenými ve vodě například drhnul podlahu, jindy zase rukopisy lužickosrbské mluvnice vyložil vanu v koupelně. Mysliveček jeho stavy důkladně probádal a stanovil diagnózu: manickomelancholická psychóza. Je uznávána dodnes," popsala Riebauerová ve své knize.
