Obec Studnice u Nového Města na Moravě je střechou Vysočiny. Leží v nadmořské výšce 784 metrů a počasí tady má podhorský charakter - prudce se mění, je tu chladněji než jinde. Rajčata mimo skleník místní ani nepěstují. Vědí, že to zde nemá smysl.
A také se tu v zimě pravidelně a opakovaně tvoří intenzivní námrazy. Proto si návrší u obce už v roce 1929 vybrali vědci, aby postavili první a největší námrazoměrnou stanici v zemi. Původně se zde měřila námraza na dřevěných tyčích, později vyrostl padesátimetrový ocelový stožár s množstvím ramen s přístroji.
V roce 1974 především Vysočinu postihly ničivé námrazy, a tak se jejich výzkum stal státem podporovaným oborem. V roce 1980 byly proto u Studnic vztyčeny další tři stožáry se zavěšenými ocelovými vodiči a opatřené měřidly.
Zařízení se používá dodnes, a i když správa Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy žádá jeho odstranění, podle odborníků z brněnského výzkumného pracoviště EGÚ je stanice nenahraditelná.
„Stěží by dnes někdo financoval vznik jiného podobného zařízení někde jinde. Zde využíváme místního klimatu. Bez získávání dat z tohoto zařízení se neobejdeme. Využívá se při navrhování nových technologií či ochranných prvků v elektrických sítích,“ řekl Petr Lehký z EGÚ.
