Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Na žďárském sídlišti pomáhá terénní pracovník, změny ale nebudou hned

  • 2
V městské svobodárně na žďárském sídlišti Stalingrad žijí lidé sociálně nepřizpůsobiví. Většinou jsou dlouhodobě nezaměstnaní a pobírají dávky. Jejich sousedé si na ně na radnici často stěžují, vadí jim nepořádek, hluk, výtržnosti, vandalismus a záškoláctví.

"Stížnosti sousedů jsou asi oprávněné. Přes noc je budí hlasitý mejdan, kolem kontejnerů jsou rozsypané odpadky, ve kterých se probírala tlupa dětí, v domě i kolem něj je to poničené," přiblížila realitu na sídlišti starostka Žďáru nad Sázavou a senátorka Dagmar Zvěřinová. Radnice se proto letos rozhodla vstoupit do dění na Stalingradě aktivněji.

S obyvateli svobodárny tak začal před dvěma měsíci pracovat terénní sociální pracovník a do úpravy svobodárny a okolí město postupně investuje zhruba tři miliony korun.

"Nevíme, jaké to přinese výsledky a jestli je to ta nejlepší cesta. V podobných situacích je ale každá rada drahá a nejhorší varianta je nedělat nic," vysvětlila Zvěřinová, která si nedělá iluze, že se život na sídlišti změní k lepšímu ze dne na den.

Podobně to vidí i nový terénní pracovník Igor Krhovský, který má jako speciální pedagog a etoped zkušenosti s prací s nepřizpůsobivými nebo asociálními lidmi.

"Bude to dlouhodobá intenzivní práce na tom, aby tamní obyvatelé postupně začali měnit některé návyky, ale především aby přijali větší odpovědnost za sebe, za rodinu i za místo, kde žijí. Po dvou měsících jsem ale zatím ve fázi získávání jejich důvěry, což může trvat třeba ještě rok nebo dva," řekl Krhovský.

Na úpravách domu by se měli podílet sami obyvatelé

Důvěru buduje například pomocí při vyřizování záležitostí na úřadech. "Pochopit, co vlastně po vás úředník chce, porozumět tomu jazyku, který je v každé instituci jiný, je někdy těžké i pro mě," vysvětlil Krhovský. Současně ale dodal, že smyslem jeho práce není obcházet za někoho úřady, ale pomoci neznalým a závislým lidem k samostatnosti. Možností pomoci je ale podle něj mnohem víc.

Začíná u dětí, kterým se evidentně rodiče příliš nevěnují a které se v partách poflakují po ulici. "Spolupracuji se školou, se zdejším denním centrem, s centry prevence Ponorka a Spektrum, s výchovným ústavem pro mládež, s pedagogickopsychologickou poradnou i s etopedickou poradnou," vyjmenoval Krhovský. Kromě této pomoci, která by měla být dlouhodobá a zřejmě nebude hned vidět, jsou ale v plánu i změny viditelné.

"S přispěním místních obyvatel se už povedlo opravit zdejší pískoviště. Město dodalo nový písek," uvedl příklad pracovník. V domě z jeho podnětu vznikla i samospráva a z ní se rekrutoval Krhovského kolega.

"Teď jsou na řadě opravy interiéru, zbudování nových vchodů a zvonků a další úpravy domu. Na nich by se také měli podílet sami obyvatelé," řekla Zvěřinová. Probudit lidi ze svobodárny k aktivitě má i nabídka práce ve veřejné službě. Kdo se zapojí, má nárok na vyšší sociální dávku. Přestože starostka ani terénní pracovník nečekají výsledky okamžitě, ředitel městských strážníků Martin Kunc už změnu zaznamenal. "Výjezdů na Stalingrad je poslední měsíc o poznání méně," sdělil Kunc.