Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dřív se tam koupal personál, teď na zdech zámku objevili vzácné fresky

  17:43aktualizováno  17:43
Oprava zámku ve Velkém Meziříčí odhalila zhruba 750 let staré vyobrazení příběhu svaté Markéty. Jde o svého druhu unikát v rámci České republiky. Předlohou pro fresky byl výjev v některé dobové knize. Historici budou pátrat, ve které.

„Bývala tu v dobách dědečka hraběte Františka Harracha obyčejná koupelna pro personál,“ říká spolumajitel zámku Velké Meziříčí Jan Podstatzký - Lichtenstein. Na zdejších v restitucích navrácených majetcích hospodaří se sestrou Marií. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Nejdřív se objevilo kopýtko koně. O kus výš královská koruna. A pak postupně freska přes celou stěnu. Být spolumajitelem zámku, v jehož základech spí zbytky starého hradu, může být občas dobrodružství.

„Zvlášť, když se rozhodnete, že konečně něco uděláte s hroutící se gotickou místností v přízemí, kde před sto lety, za dob dědečka hraběte Františka Harracha, míval personál koupelnu. To se pak můžete dočkat velkého překvapení,“ usmívá se Jan Podstatzký-Lichtenstein, který se sestrou Marií hospodaří na rodinném majetku ve Velkém Meziříčí. Tamní zámek je jeho součástí.

Fotogalerie

Z obyčejné rekonstrukce gotických prostor se totiž vyklubalo možná největší překvapení po zrestituování zámku: nález na české poměry unikátních fresek.

Na jedné z nich je vyobrazený příběh svaté Markéty včetně latinského textu, který vypráví prastarou legendu o sličné statečné dívce. Freska vznikla okolo roku 1260 a je z ní na první pohled patrné, že autor byl zručný kreslíř.

Další rozměrná freska znázorňuje svatého Kryštofa a na protější stěně pak restaurátoři objevili fragment vyobrazení rytířů. Vedle nich je část Krista, ta je podle všeho o dvě stě let mladší, než ostatní fresky v místnosti.

Zakázka od pánů z Tasova

„Fresky, které jsme s naším týmem ve Velkém Meziříčí odkryli, jsou v zeměpanské rovině podle dosud zjištěných faktů nejstarší na území České republiky. Samozřejmě v královských objektech jsou fresky ještě starší, jako příklad mohu uvést rotundu svaté Kateřiny ve Znojmě,“ vysvětlil Jan Knor, brněnský restaurátor, malíř a kantor na Vyšší odborné škole restaurátorské Brno.

Co znamená zeměpanská rovina? Ve středověku se tvořila významná společenská vrstva panských rodů, které budovaly majetky. Ve Velkém Meziříčí si pánové z Tasova roku 1260 začali stavět hrad. Dnes jsou jeho zbytky jádrem velkomeziříčského zámku.

„Datování je podloženo výzkumem. Nechali jsme dělat dendrochronologickou analýzu stáří nalezeného trámu v konstrukci nejstarší časti současného zámku, právě v oblasti, kde jsou fresky. Analýza prokázala rok 1264. Že jsou z té doby i nalezené fresky, dokládá technika, jakou jsou provedeny a taky vyobrazení rytířů,“ popsal Knorr.

Štít s erbem

Z vyobrazení rytířů se naštěstí zachovala ta část, kde je vidět štít s erbem pánů z Tasova. Podle Knorra je taky dobře patrné, že stěny čerstvě postaveného sálu byly rovnou připraveny na freskovou výzdobu.

„Úroveň zpracování fresek v žádném případě nemá provinční charakter. Jméno autora sice neznáme, ale rozhodně to byl zdatný umělec, který měl zralý uměřený projev. Což není pro tu dobu vždy obvyklé,“ vysvětlil restaurátor Knorr.

Důležitá je podle něj také stylizace. Nejde v pojetí plochy čistě o nástěnnou malbu, ale předlohou byla kresba příběhu svaté Markéty v některé knize.

„Historici budou knižní předlohu hledat. A taky zkoumat použité barvy,“ řekl restaurátor.

Zároveň dodal, že v současnosti probíhá podobný výzkum ještě v Kunštátu, kde byly loni odhaleny velmi staré a cenné fresky. „Tam je ovšem zatím datování po roce 1300,“ doplnil.

Podstatzký je z nálezu hodně překvapený. „Jsme zvyklí, že nenacházíme cennosti z doby před rokem 1730, kdy zámek úplně vyhořel. Když si ale uvědomím, že v rytířském sále bývala docela obyčejná koupelna, pak skladiště, dědeček tam ukládal do depozitu sbírku kamenů z Afriky a dělaly se tam z nevědomosti nešetrné stavební zásahy, musím se trochu pousmát. Takový je život. Plný překvapení.“

Rekonstrukce se chýlí ke konci. Zbývá dodělat především podlahy ze speciálních, ručně vyráběných dlaždic, doplnit vhodné osvětlení.

„Od léta se sál stane součástí prohlídkové trasy muzea, které u nás sídlí. Rekonstrukce vyjde asi na tři miliony, stavební část zaplatila naše rodina, samotné restaurování fresek z větší části ministerstvo kultury, přispělo i město,“ doplnil Jan Podstatzký-Lichtenstein.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vyhlášený havlíčkobrodský klub Vagon musel před dvanácti lety ustoupit nově...
Ve Vagonu začala sláva mnoha kapel. Dnes na místě klubu jezdí autobusy

Před dvanácti lety musel ustoupit novému autobusovému nádraží kultovní havlíčkobrodský klub Vagon. Zlatou éru zažil v letech 1999 až 2005. Začínala tam celá...  celý článek

Pokusné pole u Křelovic na Pelhřimovsku. Rozdíl při využívání postřiků je na...
Bez chemie pěstovat brambory nelze, tvrdí ústav po pokusech na poli

Pěstovat v dnešní době brambory bez chemického ošetření nejde. Po pokusech na třech polích na Pelhřimovsku to konstatovali zemědělci a odborníci z Výzkumného...  celý článek

Jiří Pecha (vpravo) si zahrál s kamarádem Bolkem Polívkou třeba v Beckettově...
Úraz mu sebral sport, tak se Pecha stal hercem. Nyní získá cenu Třebíče

Herec Jiří Pecha obdrží Cenu města Třebíče. Převezme ji na slavnostním večeru v Divadle Pasáž. Třebíčský rodák Pecha je už čtvrtým hercem, který prestižní cenu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.