Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Vysočině vyjde závěrečná kniha o mlýnech na Oslavě

  7:51aktualizováno  7:51
Náměšťský okrašlovací spolek (NOS) ve spolupráci s městským muzeem finišuje s přípravou knihy Karla Stejskala s názvem Mlýny v povodí (dolní) Oslavy. Unikátní pětidílná série knih se tak na konci dubna dočká závěrečného dílu. Knihy zachycují historii i současnost mlýnů na řece Oslavě od pramene až po soutok s řekou Jihlavou v Ivančicích.

V knížce se píše také o Skřipinském mlýně majitele Lubomíra Theimera. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Historii mlýnů na horním a středním toku řeky Oslavy sepsal Vladimír Makovský a v pěti dílech ji vydala Vlastivědná a genealogická společnost ve Velkém Meziříčí. "Autor mě v roce 2006 požádal o pokračování, tedy napsání historie vodních mlýnů na dolním toku řeky Oslavy a jejích přítocích. Jeho práce končila Stejskalovým mlýnem v Tasově, na hranici historických soudních okresů Velké Meziříčí a Náměšť nad Oslavou," popsal Karel Stejskal. Poslední díl mlýnského seriálu začíná ve Vanči a postupuje dolů po řece Oslavě.

Mlynářský cech

Mlynáři na Náměšťsku byli organizováni v cechu, jehož artikule vydal v roce 1710 hrabě Jan Filip z Werdenbergu.

Samy artikule mají 41 článků a obsahují nařízení o organizaci cechu či ceny za mletí. Dočteme se v nich například, že do čela byli ustanoveni dva cechmistři. Profesní spory musely být řešeny prostřednictvím cechu, jinak se viník vystavoval pokutě dvou zlatých a vyloučení z cechu.

Jistá pravidla platila i ve vztahu mezi mistry, tovaryši a učedníky. Mistr přijímal učedníka do učení za přítomnosti dalších dvou mistrů na dobu tří let. Chtěl-li od mistra tovaryš či mládek odejít, musel to dát týden dopředu vědět.

"V knize připomínám nejen mlýny na samotné Oslavě, ale také mlýny na potoce Jasince a Pucovském, Rathanské strouze, říčce Chvojnici a Neslovickém potoce," řekl autor. Na konci v Ivančicích popis končí v bývalém mlýně, který byl poháněn vodou z Oslavy, vracel ji ale už do řeky Jihlavy.

Práce na shromažďování materiálů trvala pět let. Karel Stejskal prolistoval vodní knihy i matriky. Probíral se zemskými deskami, starými mapami a údaje hledal i v Tereziánském a Josefském katastru. V mnohém mu pomohly i kroniky, které se ve mlýnech vedly.

Nabídne záběry z rogala

Na knížce je poznat i vztah autora k mlynářskému řemeslu. Pochází totiž z rodu Stejskalů, který vybudoval například mlýn na Skřipině, který najdeme na cestě mezi Mohelnem a obcí Kuroslepy.

Některé mlýny budou v knize zachyceny i z ptačí perspektivy. Tyto záběry byly pořízené z rogala. V archivech i šuplících mlýnů se zase našly unikátní historické snímky. Na dolním toku Oslavy nasbíral Karel Stejskal údaje o 24 mlýnech. Některé zanikaly a po čase byly obnovovány, jiné jsou už spíš jen zralé pro archeology.

A jak to vypadá s mlýny na Oslavě dnes? Mnohé jejich majitelé opravili a využívají pro svou rekreaci, někde je malý penzion, jiné chátrají. Některé si oblíbily i známé osobnosti. Třeba mlýn ve Vanči několikrát navštívil Karel Gott. Na pamětní stěně VIP osobností najdeme jeho věnování z roku 2010.

Místo s nápisem zůstalo původní nepřemalované, a tak má barva jiný odstín, než zbytek stěny, kde je například věnování Ivany Gottové z roku 2011 nebo přání Romana Horkého ze skupiny Kamelot. Ostatně v rovině "jedna paní povídala" se dokonce v okolí nedávno šířilo, že Karel Gott chce tento mlýn koupit.

Mouka se nemele nikde, ve čtyřech se ale vyrábí elektřina

Z mlýnů na dolním toku Oslavy se mouka nemele v žádném. Jen osm z nich přežilo období, kdy se v první polovině minulého století nahrazovala vodní kola turbínami, ale i ty vzaly politickým rozhodnutím v letech 1951-1953 za své a mlýny se zastavily.

Nejdéle byl s řemeslem aspoň trochu propojený mlýn na Skřipině, který sloužil jako sklad krmných směsí do doby, než vznikl skladovací komplex v Krahulově. Nebylo se čemu divit, mlýn byl v roce 1930 pečlivě opravený a třeba most, který se tehdy vybudoval, slouží dodnes a jeho oprava se chystá na letošní léto, tedy po více než 80 letech jeho fungování.

Do některých mlýnů se mohou zájemci podívat, některé (třeba trampy a výletníky oblíbený Vydrův mlýn pod Ketkovákem) se díky majetkovým tahanicím stal téměř nepřístupnou pevností. Život ve mlýnech se ale ani v dnešní době zcela nezastavil a v současnosti se ve čtyřech z nich točí turbíny, vyrábějící elektřinu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výlovy rybníků patří i na Vysočině mezi oblíbené a hojně navštěvované podzimní...
Rybáři na Vysočině kapra příliš zdražovat nemohou, klesl by jim prodej

Rybáři na Vysočině už zahájili tradiční podzimní výlovy. Největší rybníky však své bohatství teprve vydají. Zatímco velká jihočeská rybářství kvůli velké...  celý článek

Už rok a půl pletou ženy z Nového Veselí s cílem podpořit stavbu obchvatu....
V Novém Veselí roste naděje na obchvat, stavět by se mohlo už za rok

Nové Veselí na Žďársku je blíž k obchvatu za více než 200 milionů korun. Kraj vybral, kdo zpracuje projekt. Lidé v městysi o novou silnici, která by z centra...  celý článek

Nehoda motocyklisty na babetě a cyklisty v Českém Brodě (21. března 2014)
Při práci zemědělského stroje na jihu Jihlavska zemřelo malé dítě

Poblíž osady Stranná na Jihlavsku zemřelo v pondělí večer v souvislosti s prací zemědělského stroje malé dítě. Co přesně se stalo, policie zveřejnit nechce....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.