Na Vysočině ordinuje přes dvacet lékařů, kterým už bylo osmdesát let. Ilustrační

Na Vysočině ordinuje přes dvacet lékařů, kterým už bylo osmdesát let. Ilustrační | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Je jim přes osmdesát a stále ordinují. Vysočina má takových lékařů dvacet

  • 11
Na Vysočině je celkem dvacet lékařů, kterým je přes osmdesát let a stále ordinují. Některým už se blíží dokonce devadesátka a jejich čekárny jsou plné. Jsou mezi nimi zubař, psychiatr, gynekolog, internista nebo dětský lékař.

Někteří z nich začínali ve své profesi už v padesátých letech. Dodnes nepřestávají a oblékají bílý oděv. „Lékařů, kteří na Vysočině přesahují hranici 80 let, je asi jedno procento ze všech, se kterými máme v tomto kraji uzavřenou smlouvu,“ uvedla Eva Brožíková ze Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Lékaři nad 80 let v Kraji Vysočina

  • Dukovany -  2 lékaři
  • Havlíčkův Brod - 1 lékař
  • Humpolec - 1 lékař
  • Jihlava - 7 lékařů
  • Pelhřimov - 3 lékaři
  • Třebíč - 7 lékařů
  • Velká Bíteš - 3 lékaři

Poznámka: 4 lékaři ordinují ve dvou odbornostech.

Zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna

Hejtman Jiří Běhounek - sám taky lékař, pro ně má pochopení. „Většinou nemají za sebe náhradu,“ tvrdí. A dodává, že lékaře by jen kvůli věku do důchodu neposlal.

„Věkové omezení by mohlo být vnímáno jako diskriminace, což v dnešním světě není neobvyklý argument. Je jistě zcela individuální výkonnost a schopnost ordinovat i ve věku osmdesáti let,“ dodal hejtman, kterému je dvaašedesát.

Sám o své lékařské budoucnosti přemýšlí. Nyní stále ordinuje, i když stojí v čele hejtmanství a zároveň je poslancem. „Moje případné další angažmá v ambulanci bude záviset na fyzickém a duševním zdraví. Nemyslím však, že přesáhne moji sedmdesátku,“ uvažuje Jiří Běhounek.

Lékaři nad osmdesát let už většinou působí mimo nemocnice. „Mají v sobě vnitřní medicínský motor odpovědnosti, který je žene. A stále mají svým pacientům co dát, to je samozřejmé,“ popsal Jiří Havránek, krajský předseda Sdružení praktických lékařů.

Mají strach, že přijdou o podstatnou část života

Podle něj je to jako u jiných profesí, které člověk dělá naplno a se zápalem. „Lékaři asi mají pocit, že když vypadnou z dění v medicíně, tak přijdou o podstatnou část svého života.“ Havránek téměř nezná kolegy, kteří by s důchodovým věkem automaticky odcházeli do penze s tím, že definitivně uzamknou dveře ordinace.

„Jsou s tou profesí, která je spíše posláním, srostlí. Neustále je něco pudí starat se o pacienty,“ dodává. U nás tato oblast podle něj není limitovaná, zato v Německu ano. Tam lékař může „podnikat“ do pětašedesáti. Potom může pracovat formou jakýchsi brigád.

„Mám obavu, že ten fonendoskop budu jednou taky nerad opouštět. Člověk si v hlavě drží pocit, jak je funkční, akční, jak sleduje moderní věci. A přitom se mu blíží důchodový věk. Věřím, že moje žena mě včas zarazí a řekne: Teď už to není tak, že pomáháš lidem,“ zauvažoval lékař.

Svaz pacientů z doktorů seniorů příliš radost nemá

Vedení Svazu pacientů není příliš nadšené z lékařů, kterým je nad osmdesát let. „V tomto věku už někdy sám lékař potřebuje pomoc jiného lékaře. A to samozřejmě nevzbuzuje důvěru pacientů,“ podotkl prezident svazu Luboš Olejár.

Sám už třeba zaznamenal případy, kdy bylo ordinujícím psychiatrům kolem osmdesáti let, a pro jejich pacienty už to nebylo to pravé. „Máme trochu obavy u této věkové hranice lékařů, aby byla poskytována tak kvalitní péče, jakou bychom si představovali,“ dodal Luboš Olejár.

Třeba v pelhřimovské nemocnici jsou nyní na zkrácené úvazky ale čtyři lékaři, kteří už mají za sebou sedmdesátku. „Ve všech případech využíváme jejich vysokých znalostí v oboru. Jejich působení v nemocnici je pro nás stále přínosem z hlediska konzultací a jejich působení na ambulancích i odděleních,“ shrnula Petra Černo, mluvčí pelhřimovské nemocnice.

Jihlavská nemocnice má také jednoho lékaře nad osmdesát let. Je jím patolog Karel Khun, ročník 1931.

„Tady, čím déle to člověk dělá, tím víc nashromáždí zkušeností. Nic mi tu neschází, co bych dělal doma,“ řekl kdysi v jednom z rozhovorů.