Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Vysočině chybí pěstouni pro děti z ústavů, kraj je láká v kampani

  18:41aktualizováno  18:41
„Pojďte se stát pěstounem Kraje Vysočina!“ To je slogan, který mohou v těchto dnech zaslechnout lidé v regionu. Kraj se potýká s nedostatkem pěstounů. Přitom dětí, které by mohly do náhradních rodin, je celá řada. I když Vysočina patří k regionům s nejnižším počtem dětí s nařízenou ústavní výchovou.

Rozhodnutí stát se pěstounem nelituje paní Lenka. Společně s rodinou se starají již o sedmé dítě. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Trend náhradní rodinné péče dostává v posledních letech přednost právě před ústavní péčí.

Fotogalerie

Na Vysočině chybí zejména náhradní rodiny pro děti zdravotně znevýhodněné, děti z menšinového etnika či pro sourozenecké skupiny. A pro děti starší šesti let. Věřím, že je mezi námi dostatek lidí, kteří by byli pro tyto děti milujícími rodiči, jen o této možnosti nevědí,“ komentuje aktuální stav Pavel Franěk (ANO), krajský radní pro oblast sociálních věcí.

V loňském roce působilo v regionu 376 pěstounských rodin, kde vyrůstalo 519 dětí. „Z toho aktuálně je na Vysočině také 12 rodin pěstounů na přechodnou dobu,“ uvedla mluvčí kraje Jitka Svatošová.

Přitom v jiných krajích evidují pěstounů až dvojnásobný počet. Například v Libereckém kraji mají 33 pěstounských rodin pro krátkodobou, a 577 rodin pro dlouhodobou péči o děti.

Nutné jsou psychologické testy i přípravné kurzy

Kraj se proto snaží okruh pěstounů rozšířit i prostřednictvím kampaně. „Neustále hledáme pěstouny jak na dlouhodobou, tak krátkodobou péči. Aktuálně jsme rozjeli kampaň v médiích, na niž navazují různé besedy a motivační odpoledne. Tam se mohou zájemci, kteří mají dost sil na to, aby výchovný prvek rozšířili i na děti, které možnost vyrůstat v rodinách zatím neměly, dozvědět informace o pěstounství,“ dodala Svatošová.

Lidé, kteří se chtějí stát pěstouny, musejí projít náročným systémem výběru, který zahrnuje mimo jiné zdravotní posudek a poměrně náročné psychologické testy. Absolvovat musejí i přípravné kurzy. Celý proces trvá přibližně rok, a ne každý žadatel uspěje.

V loňském roce přijali na Vysočině dvanáct nových žádostí o výkon pěstounské péče. „Do dnešního dne jsme zařadili do evidence dva žadatele. Z počtu dvanácti žádostí byli jedni žadatelé zamítnuti. Ostatní se nachází v různých fázích procesu odborného posouzení, nebo je řízení o jejich žádosti přerušeno,“ upozornila mluvčí.

O pěstounství musí stát celá rodina. Dítě nelze reklamovat

Pěstouny se mohou stát lidé prakticky každého věku, nemusí to být jen manželé, ale i partnerské páry nebo jednotlivci. Pěstounskou péči finančně podporuje stát. Na jedno dítě dostává pěstoun až 6 600 korun měsíčně podle věku. Vyšší příspěvek je pro postižené děti. Odměna pěstounovi se pohybuje od osmi do dvaceti tisíc korun. Záleží, o kolik dětí se stará.

Rozhodnutí stát se pěstounem nelituje paní Lenka z Třebíčska. „Pěstounství vnímám jako pomoc dětem. Nechci, aby ležely v kojeneckém ústavu a střídaly se tam u nich tři tety během jednoho dne. Takhle mají jednoho človíčka pro sebe. Myslím, že to je pro ně strašně důležité,“ vysvětluje pěstounka na přechodnou dobu.

Společně s manželem se starají již o sedmé dítě. Pro pěstounství na přechodnou dobu se rozhodli v roce 2013. První děťátko jim bylo svěřeno v roce 2014.

A co by lidem, kteří o pěstounské péči uvažují, vzkázala?

„Určitě by si vše měli pořádně rozmyslet a zvážit, zda o pěstounství stojí opravdu celá rodina. Přijmout nové dítě znamená velký zásah do rodiny. A dítě není věc, aby se dalo reklamovat nebo vrátit,“ připomíná pěstounka.

Jsme srdcaři, pro banky sociálně slabí

Společně s manželkou vychovali za dvacet tři let čtyři vlastní děti a deset dětí přijatých do pěstounské péče. Do rodiny přijímali děti různých etnik, zdravé i mentálně handicapované, ale rovněž sourozenecké skupiny a děti různého stáří - od miminka až po teenagery. „Dětí, které se dostanou do situace, že nemohou být ve vlastní rodině, je stále hodně a pěstounů je potřeba,“ říká Aleš Dietrich, pěstoun a zároveň ředitel organizace Pěstounské rodiny kraje Vysočina.

Proč je málo pěstounů?
Jde také o finanční stránku. V normálním zaměstnání si vyděláte rozhodně víc. Pěstounství nelze brát jako rovnocenné zaměstnání, jak si myslí většina společnosti. Podle nich je pěstounství hrozně dobrý byznys. Ale ve skutečnosti je to hlavně veliká starost. Hlavní úskalí vidím osobně spíš ve společenské nedoceněnosti. A když je něco špatně placené a ještě společensky nedoceněné, rozhodne se pro tuto práci velmi málo lidí. Lidé, co se na to dali, jsou hlavně srdcaři.

Říkáte, že prestiž pěstounství je nízko. Jak se to projevuje?
Například banky se na nás dívaly skrz prsty, protože většina našich příjmů se skládala ze sociálních dávek. Nechtěli nám dát v bankách například ani úvěr, protože nás kvůli těm dávkám brali jako sociálně slabé. Odměna pěstouna, kterou pobíráte v podstatě jako plat, je totiž sociální dávka.

Kolika dětem jste dali domov?
Máme čtyři vlastní děti a dalších deset jsme postupně přijali do pěstounské péče. Vychovali jsme je jako naše vlastní děti. Několik z nich je již dospělých, většina studuje, jsme s nimi stále v kontaktu. Když mají nějaký problém, volají nám. Říkají nám mámo, táto, jak se tohle řeší, co s tím? Pěstounství je u nás spíš o rodičovství než o placené práci.

Co je náplň práce organizace Pěstounské rodiny Kraje Vysočina?
Byli jsme zakládající členové této organizace a jsme v ní už dvanáct let. Začínali jsme s různými volnočasovými aktivitami pro náhradní rodiny, setkávali jsme se, radili jsme se, sdíleli svoje starosti. Postupně se to rozrůstalo. Děláme vodácké soustředění, v zimě jezdíme na hory. Od roku 2013 máme povolení pro uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče s pečujícími osobami. Staráme se asi o dvacet rodin, které mají děti v pěstounské péči. Navštěvujeme je a poskytujeme jim poradenství.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hotel U Modré hvězdy na náměstí v Počátkách je bez lešení zatím jen krátkou...
Hotel známý z Postřižin má konečně novou fasádu a chystá se otevřít

Palackého náměstí v Počátkách má novou ozdobu. Hotel U Modré hvězdy, který znají díky filmařům lidé v celé republice, získal po mnoha letech hezkou fasádu. A...  celý článek

Režisér a rodák z Humpolce Jindřich Honzl (vlevo) na snímku z roku 1934 s...
Před 90 lety začala éra Voskovce, Wericha a humpoleckého rodáka Honzla

Letos je to 90 let, co začali spolupracovat a společně se proslavili Jiří Voskovec a Jan Werich s režisérem a humpoleckým rodákem Jindřichem Honzlem. Přímo ve...  celý článek

Dnešní podoba zimního stadionu v Třebíči je ze 70. let. Průměrně tu chodí na...
Zimní stadiony v Třebíči i v Brodě se připravují na velké rekonstrukce

Nejen jihlavský Horácký zimní stadion. Investovat je třeba i do dalších zimních stadionů na Vysočině. Příští rok v únoru oslaví hokejisté a fanoušci Horácké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.