Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Vysočině chybí pěstouni pro děti z ústavů, kraj je láká v kampani

  18:41aktualizováno  18:41
„Pojďte se stát pěstounem Kraje Vysočina!“ To je slogan, který mohou v těchto dnech zaslechnout lidé v regionu. Kraj se potýká s nedostatkem pěstounů. Přitom dětí, které by mohly do náhradních rodin, je celá řada. I když Vysočina patří k regionům s nejnižším počtem dětí s nařízenou ústavní výchovou.

Rozhodnutí stát se pěstounem nelituje paní Lenka. Společně s rodinou se starají již o sedmé dítě. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Trend náhradní rodinné péče dostává v posledních letech přednost právě před ústavní péčí.

Fotogalerie

Na Vysočině chybí zejména náhradní rodiny pro děti zdravotně znevýhodněné, děti z menšinového etnika či pro sourozenecké skupiny. A pro děti starší šesti let. Věřím, že je mezi námi dostatek lidí, kteří by byli pro tyto děti milujícími rodiči, jen o této možnosti nevědí,“ komentuje aktuální stav Pavel Franěk (ANO), krajský radní pro oblast sociálních věcí.

V loňském roce působilo v regionu 376 pěstounských rodin, kde vyrůstalo 519 dětí. „Z toho aktuálně je na Vysočině také 12 rodin pěstounů na přechodnou dobu,“ uvedla mluvčí kraje Jitka Svatošová.

Přitom v jiných krajích evidují pěstounů až dvojnásobný počet. Například v Libereckém kraji mají 33 pěstounských rodin pro krátkodobou, a 577 rodin pro dlouhodobou péči o děti.

Nutné jsou psychologické testy i přípravné kurzy

Kraj se proto snaží okruh pěstounů rozšířit i prostřednictvím kampaně. „Neustále hledáme pěstouny jak na dlouhodobou, tak krátkodobou péči. Aktuálně jsme rozjeli kampaň v médiích, na niž navazují různé besedy a motivační odpoledne. Tam se mohou zájemci, kteří mají dost sil na to, aby výchovný prvek rozšířili i na děti, které možnost vyrůstat v rodinách zatím neměly, dozvědět informace o pěstounství,“ dodala Svatošová.

Lidé, kteří se chtějí stát pěstouny, musejí projít náročným systémem výběru, který zahrnuje mimo jiné zdravotní posudek a poměrně náročné psychologické testy. Absolvovat musejí i přípravné kurzy. Celý proces trvá přibližně rok, a ne každý žadatel uspěje.

V loňském roce přijali na Vysočině dvanáct nových žádostí o výkon pěstounské péče. „Do dnešního dne jsme zařadili do evidence dva žadatele. Z počtu dvanácti žádostí byli jedni žadatelé zamítnuti. Ostatní se nachází v různých fázích procesu odborného posouzení, nebo je řízení o jejich žádosti přerušeno,“ upozornila mluvčí.

O pěstounství musí stát celá rodina. Dítě nelze reklamovat

Pěstouny se mohou stát lidé prakticky každého věku, nemusí to být jen manželé, ale i partnerské páry nebo jednotlivci. Pěstounskou péči finančně podporuje stát. Na jedno dítě dostává pěstoun až 6 600 korun měsíčně podle věku. Vyšší příspěvek je pro postižené děti. Odměna pěstounovi se pohybuje od osmi do dvaceti tisíc korun. Záleží, o kolik dětí se stará.

Rozhodnutí stát se pěstounem nelituje paní Lenka z Třebíčska. „Pěstounství vnímám jako pomoc dětem. Nechci, aby ležely v kojeneckém ústavu a střídaly se tam u nich tři tety během jednoho dne. Takhle mají jednoho človíčka pro sebe. Myslím, že to je pro ně strašně důležité,“ vysvětluje pěstounka na přechodnou dobu.

Společně s manželem se starají již o sedmé dítě. Pro pěstounství na přechodnou dobu se rozhodli v roce 2013. První děťátko jim bylo svěřeno v roce 2014.

A co by lidem, kteří o pěstounské péči uvažují, vzkázala?

„Určitě by si vše měli pořádně rozmyslet a zvážit, zda o pěstounství stojí opravdu celá rodina. Přijmout nové dítě znamená velký zásah do rodiny. A dítě není věc, aby se dalo reklamovat nebo vrátit,“ připomíná pěstounka.

Jsme srdcaři, pro banky sociálně slabí

Společně s manželkou vychovali za dvacet tři let čtyři vlastní děti a deset dětí přijatých do pěstounské péče. Do rodiny přijímali děti různých etnik, zdravé i mentálně handicapované, ale rovněž sourozenecké skupiny a děti různého stáří - od miminka až po teenagery. „Dětí, které se dostanou do situace, že nemohou být ve vlastní rodině, je stále hodně a pěstounů je potřeba,“ říká Aleš Dietrich, pěstoun a zároveň ředitel organizace Pěstounské rodiny kraje Vysočina.

Proč je málo pěstounů?
Jde také o finanční stránku. V normálním zaměstnání si vyděláte rozhodně víc. Pěstounství nelze brát jako rovnocenné zaměstnání, jak si myslí většina společnosti. Podle nich je pěstounství hrozně dobrý byznys. Ale ve skutečnosti je to hlavně veliká starost. Hlavní úskalí vidím osobně spíš ve společenské nedoceněnosti. A když je něco špatně placené a ještě společensky nedoceněné, rozhodne se pro tuto práci velmi málo lidí. Lidé, co se na to dali, jsou hlavně srdcaři.

Říkáte, že prestiž pěstounství je nízko. Jak se to projevuje?
Například banky se na nás dívaly skrz prsty, protože většina našich příjmů se skládala ze sociálních dávek. Nechtěli nám dát v bankách například ani úvěr, protože nás kvůli těm dávkám brali jako sociálně slabé. Odměna pěstouna, kterou pobíráte v podstatě jako plat, je totiž sociální dávka.

Kolika dětem jste dali domov?
Máme čtyři vlastní děti a dalších deset jsme postupně přijali do pěstounské péče. Vychovali jsme je jako naše vlastní děti. Několik z nich je již dospělých, většina studuje, jsme s nimi stále v kontaktu. Když mají nějaký problém, volají nám. Říkají nám mámo, táto, jak se tohle řeší, co s tím? Pěstounství je u nás spíš o rodičovství než o placené práci.

Co je náplň práce organizace Pěstounské rodiny Kraje Vysočina?
Byli jsme zakládající členové této organizace a jsme v ní už dvanáct let. Začínali jsme s různými volnočasovými aktivitami pro náhradní rodiny, setkávali jsme se, radili jsme se, sdíleli svoje starosti. Postupně se to rozrůstalo. Děláme vodácké soustředění, v zimě jezdíme na hory. Od roku 2013 máme povolení pro uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče s pečujícími osobami. Staráme se asi o dvacet rodin, které mají děti v pěstounské péči. Navštěvujeme je a poskytujeme jim poradenství.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Seznamy kandidátů do zastupitelstev jednotlivých obcí Kraje Vysočina dle okresů:

Volby do Senátu

Senátní volby pro Kraj Vysočina proběhnou v obvodu č.53 - Třebíč. Kandidují: Naděžda Dobešová, Marie Dudíková, Vladimír Kotek, Miroslav Michálek, Marek Nevoral, Petr Paul, Michal Šalomoun, Stanislav Zíma a Hana Žáková. Případné druhé kolo senátních voleb se bude konat 12. a 13. října.



Nejčtenější

Přijeli jako uhlobaroni, říká o uprchlících z Iráku lídr jihlavské SPD

Jedničkou kandidátky SPD v Jihlavě je Petr Paul. U policie pracoval i jako šéf...

Před čtyřmi lety se na kandidátce Úsvitu přímé demokracie do jihlavského zastupitelstva nedostal. Letos jde do...

V Polné už třetí den vyzvání telefon. Všichni chtějí na Spartu

Smutný hrdina I přes deset inkasovaných gólů trenér Slavoje Polná Michal...

Od pátku, kdy skončilo losování 3. kola fotbalového MOL Cupu, je Polná na nohou. Domácímu Slavoji totiž los určil za...



Hokejistu Jihlavy zbila na severu Moravy přesila, měl otřes mozku

Michal Hlinka po napadení skupinou výtržníků.

Jihlavský útočník Michal Hlinka se bude nějakou dobu léčit z návštěvy severní Moravy, odkud pochází. Hokejistu a jeho...

Bývalý starosta kandiduje na radnici přímo z vězení, věří v propuštění

Ladislav Horký stál v čele Lipnice nad Sázavou v letech 2002 až 2010. Podle...

Bývalý starosta Lipnice nad Sázavou Ladislav Horký kandiduje do komunálních voleb jako nezávislý a ve svém volebním...

Vnučka lorda Runcimana ve Žďáře pátrala, proč potopil Československo

Anna Shukmanová, britská lingvistka a jedna z prvních žen vysvěcených v...

Byla to neobvyklá návštěva, když se na žďárském zámku setkaly dvě dámy. Francouzka gruzínského původu Thamara Kinská a...

Další z rubriky

Opilec bušil policistům na dveře, místo zatčení se domohl záchytky

Ilustrační snímek

Zatčení a umístění do policejní cely se v noci na neděli domáhal muž v Bystřici nad Pernštejnem na Žďársku. Krátce po...

Zavřené stánky, nedodělané parkoviště. Jihlava pocítila potíže firmy PSJ

Firma PSJ kvůli insolvenci už nedokončí výstavbu záchytného parkoviště pro 110...

Co bude dál s vrcholovým fotbalem v Jihlavě? Co s nedokončenými stavbami? A jak se vše dotkne hotelu Gustav Mahler v...

Při nehodách na Vysočině zemřeli čtyři lidé, včetně chodce na D1

Nehoda z 83. kilometru dálnice D1 skončila tragicky. Osobní vůz narazil zezadu...

Na dálnici D1 zemřel časně ráno chodec. Srazilo ho auto na 150,5 kilometru ve směru na Prahu. Kvůli vyšetřování nehody...

Najdete na iDNES.cz