Nové Město na Moravě patří v posledních letech především světovému biatlonu.

Nové Město na Moravě patří v posledních letech především světovému biatlonu. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Nové Město chce nalákat olympioniky, na výstavbu centra už si šetří

  • 2
Nové Město na Moravě dalo bokem 10 milionů korun na případný vznik olympijského centra a rozvoj Vysočina Areny. Na podzim bude v současném areálu navíc vybudován zásobník na sníh.

Bude v sousedství novoměstské Vysočina Areny rychlobruslařská hala nebo třeba lyžařský tunel? Tak tato otázka zatím nebyla zodpovězena. O něco jistější už však je, že v budoucnu vznikne v České republice šest olympijských center.

Jedním z míst, kde se bude soustřeďovat skupina sportů, má být Nové Město na Moravě, které již má areál na biatlon, běžecké lyžování i závody horských kol.

Podle Jiřího Hamzy, jenž stojí jako šéf za organizací několika mezinárodních akcí v Novém Městě, by současný stav areálu teoreticky už pro olympijské centrum mohl stačit. V posledních letech se ale mluví o dalším rozvoji stadionu. Například o stavbě haly pro lední sporty či běžkařském tunelu, který nyní čeští lyžaři musí využívat během léta v německém Oberhofu.

Olympijské centrum

V České republice má vzniknout šest Národních olympijských center, jejichž cílem je zásadně zefektivnit přípravu reprezentantů zimních i letních sportů. Zároveň mají sloužit široké veřejnosti. Kromě toho má projekt, který funguje například v sousedním Rakousku, ušetřit finanční prostředky, které v nemalé výši vynakládají reprezentace na zimní i letní soustředění stovky kilometrů v zahraničí. Nové Město na Moravě by mělo být centrem biatlonu, klasického lyžování, horských kol a v případě vybudování haly by Vysočina Areně patřilo i rychlobruslení.

S ohledem na budoucí „olympijské“ plány se rozhodli na radnici v Novém Městě, že uloží 10 milionů korun na rozvoj. „Rezervovali jsme peníze,“ potvrdil starosta Michal Šmarda.

Český olympijský výbor (ČOV) iniciativu ze strany města vítá. „Je klíčové, aby vznik centra byl v souladu s investičními a územními záměry rozvoje města,“ tvrdí generální sekretář ČOV Petr Graclík.

Kdy by šest olympijských center mohlo vzniknout, se zatím nedá přesně určit. Vše bude záviset na zákoně o hazardních hrách.

Není to však jen o tomto předpisu. Podle olympijského výboru je stejně důležitý například i připravovaný zákon o sportu a celkový legislativní rámec. „Věříme, že vláda projekty olympijských center podpoří nejpozději v roce 2016. Pak by mohla začít stavba,“ uvedl generální sekretář Graclík.

Kraj chce vědět, kdo bude platit provoz

Financování provozu center je plánované z více zdrojů. „Jednalo by se o kombinaci veřejných a soukromých peněz,“ naznačil Graclík. „Centrum vzniká nejen kvůli efektivní přípravě reprezentantů, ale také aby zpřístupnilo sport mládeži a nejširší veřejnosti,“ pokračoval.

Na kolik by samotný provoz centra v Novém Městě vyšel, zatím olympijský výbor uvést nemůže. „Náklady na roční provoz budeme schopni přesně určit poté, až budou vypracované studie proveditelnosti a udržitelnosti,“ řekl Graclík.

Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek upozorňuje na to, že výstavba centra je jedna věc a jeho následné provozní náklady záležitost druhá. „Jako kraj jsme připraveni centrum podpořit, ale máme podmínku: chceme znát, jaké bude financování a udržitelnost provozu,“ řekl.

„Postavit tu halu asi dokážeme, ale když uvidíte, jak je složitý provoz ve Vysočina Areně, a že ta se alespoň částečně zaplatí, tak tato další záležitost může znamenat 5 až 15 milionů korun na provoz ročně a zde je třeba, aby někdo řekl, že to bude hradit,“ upozornil hejtman.

Zástupci Vysočiny již jednali s představiteli olympijského výboru. „A ten neřekl, že to zaplatí. Jednali jsme i s městem, které to taky nechce platit. My jako kraj asi taky těžko a ministerstvo školství rovněž ne. Je otázka, jak se to dá dohromady,“ pravil Jiří Běhounek.

Ačkoliv stavba rychlobruslařské haly či lyžařského tunelu je zatím v nedohlednu, bagry i tak budou ve Vysočina Areně brzy jezdit.

Komplikace přinesla změna lokality

Na podzim by měl vzniknout v areálu, v němž se konalo například mistrovství světa v biatlonu nebo světové poháry v bězích na lyžích, zásobník na sníh.

Pojmout má až 60 tisíc kubíků bílé hmoty, která by sloužila jako rezerva pro případ, že v prosinci nenasněží. V takové situaci se ocitli v Novém Městě vloni, kdy se zrušily tradiční Štěpánské závody.

„V tuto chvíli jsme ve fázi, kdy soutěžíme dodavatele,“ informuje Jiří Hamza z organizačního týmu, který v Novém Městě již pravidelně pořádá špičkové mezinárodní podniky. „Předpokládáme, že by se to mělo do poloviny září vyřešit, pak to musíme za tři měsíce postavit. Takový je zatím plán,“ uvedl mimo jiné Hamza.

Výstavbu trochu zkomplikovala změna lokality. „Na žádost města jsme museli zvolit jiné místo, z toho důvodu jsme začínali znovu, ale já myslím, že by se to mělo včas zvládnout,“ řekl Hamza a dodal: „Nově zvolené místo přišlo městu smysluplnější a pro nás to bylo akceptovatelné, proto jsme se dohodli takhle.“

Kompletní výstavba obřího zásobníku sněhu by se měla vyšplhat na 25 až 30 milionů korun. Stavbu zafinancuje více zdrojů. „Něco dá Český svaz biatlonu, jednáme i s ministerstvem školství a podílet se budou i další,“ uvedl Hamza.

Nové Město na Moravě musí zásobník postavit letos, protože bude příští rok hostit v prosinci Světový pohár v biatlonu. V případě, že by nenapadl dostatek sněhu jako třeba v loňském roce, pak by měly zachránit pořádání velice prestižní akce, na niž pokaždé přišly tisíce lidí, právě uložené zásoby sněhu.

,