Byl pátek, kolem šesté hodiny ráno. Ivo Kvítek jel přes Havlíčkův Brod domů do Heřmanova Městce. Vezl svou dvanáctiletou dceru. A u Habrů oba málem přišli o život. Jejich vůz najel na nerovnost na vozovce, poskočil, dostal smyk a třikrát se přetočil přes střechu. Dceři se skoro nic nestalo, Ivo Kvítek strávil několik měsíců po nemocnicích a na neschopence s těžkým zraněním zad.
Nehodu ale jen tak neodbyl a podal žalobu. Za havárii podle něho mohl stav silnice. "Pevně si stojím za tím, že normální jízda může člověka na českých silnicích zabít. Nechtěl jsem, aby se něco podobného stalo i dalším," vysvětluje.
Nehoda se stala už v srpnu 2006. Silnici i most mezitím Ředitelství silnic a dálnic opravilo. Soudy si ale jeho případ přehazují. Minulý týden se do sporu vložil Nejvyšší soud, vrátil věc k novému projednání s tím, že ŘSD je zodpovědné za stav státních silnic a má platit za nehody, jež se na nich stanou.
"Není to ještě konec, ale částečný úspěch to je. V Americe by takový správce silnice zkrachoval, kolik by na něm bourající řidiči vysoudili. Všude ve světě platí, že co je státní, bývá nejlepší. Jen ve východním bloku je to naopak," tvrdí sochař, restaurátor a podnikatel, který stopem procestoval celý svět.
Soud už se táhne roky, do žaloby by ale šel znovu
Znalecké posudky doložily, že za nehodu Ivo Kvítek nemohl. Stala se na silnici číslo 38 na kraji mostu u Habrů, jen kousek od odbočky na Světlou nad Sázavou. Silnice tu byla před šesti lety ve velmi špatném stavu. Na vozovce byly vyježděné hluboké koleje. Most začínal kovovou spárou, před kterou těžké kamiony natlačily rozehřátý asfalt. "Vytvořil se tam 22 centimetrů vysoký kopeček, přes který jsem skočil," vypráví Kvítek.
V osudný pátek jel slabě přes devadesát. Ale i rychlost kolem 110 kilometrů v hodině, kterou cestuje každý druhý řidič, by neměla nadělat s autem takovou paseku. Mercedes Sprinter za jeden a čtvrt milionu byl po nehodě na odpis.
Řidič se soudí jen o 320 tisíc. Takovou hodnotu přiřkl vozu odhadce. Za čtyři roky, po jakou soud trvá, naskákaly k této sumě úroky. Újmu na zdraví a další náklady Kvítek nepožaduje. "Spolu s ušlým ziskem kvůli zranění a posudky se má ztráta vyšplhala na jeden a půl milionu," říká. Dokud soud definitivně nerozhodne, od případného viníka neuvidí ani korunu.
Přesto zdůrazňuje, že do podobné žaloby by šel za všech okolností znovu. "Apeluji na národ, aby se sebou nenechal zametat," radí postupovat stejně každému, komu by se podobná nepříjemnost stala.
Naštvaný na správce silnic může být oprávněně. Byla to totiž už jeho druhá nehoda, kterou přičítá nesprávné údržbě komunikací. Před léty si vůz poničil na špatně značené stavbě. "Práce na silnici byly špatně označené. Značky, které na ní upozorňovaly, byly zablácené a já před vyfrézovanou dírou nestihl včas zabrzdit," popisuje.
ŘSD se zodpovědnosti nebrání, důležité jsou ale posudky
Počet nehod způsobených špatným stavem vozovky podle policejních statistik v České republice v posledních letech roste. V roce 2010 se takových stalo 448. Oproti předchozímu roku je to nárůst bezmála o polovinu. Počet těchto nehod se zvýšil i loni.
A přibývá i sporů o to, kdo má platit škodu na autech způsobenou nekvalitními silnicemi. "Řidiči se na nás obrací každou chvíli," přiznává ředitelka jihlavské správy ŘSD Marie Tesařová. Jak dodává, odpovědnosti se nebrání. Důležitý je ale výsledek policejního šetření a znalecké posudky.
"Taková nehoda se může stát, prohlídky děláme jen dvakrát týdně," dodává. Případ Ivo Kvítka je pro ni ale jasný. "Za to nemůžeme, před úsekem určitě byly značky," tvrdí.
Soud, který by dal vinu za nehodu stavu vozovky, krajského náměstka pro dopravu Libora Joukla neděsí. Kraj je majitelem silnic druhé a třetí třídy na Vysočině. "Procento takových nehod je velmi malé. A i u nich má málokdo odvahu dotlačit případ až k soudu," tvrdí. "V takových případech by musel řidič splnit obrovské množství podmínek a dokázat by to musely posudky," dodává.
Na Kraj Vysočina, potažmo krajskou správu a údržbu silnic, se v posledních letech obrací desítka řidičů ročně s žádostí o náhradu škody. I když kraj pro tyto případy vydal rady, jak postupovat, peněz se dočká jen minimum z nich. A ani ti organizaci citelně neublíží, na podobné případy jsou silničáři i kraj pojištěni.
