Kasteláni Zdena a Karel Vaníčkovi po 19 letech na hradě Roštejně končí. „Už...

Kasteláni Zdena a Karel Vaníčkovi po 19 letech na hradě Roštejně končí. „Už cítíme, že je tady toho na nás fyzicky moc,“ říkají. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Rány ze skály zprvu kastelánku děsily. Po 19 letech na Roštejně končí

  • 0
Bydlení na hradě Roštejn v lesích u Telče na Jihlavsku není příliš odlišné od bydlení v běžném bytě. Ale nastálo s sebou přece jen nese jistá negativa. To pocítili kasteláni z Roštejna Zdena a Karel Vaníčkovi, kteří odtud letos na konci října odcházejí. Po dlouhých devatenácti sezonách.

Vaníčkovi se stěhují do domku v Telči. „Už cítíme, že je tady toho na nás fyzicky moc. Skoro dvacet let na hradě zaleze do kloubů: zlobí mě kolena, lokty, záda. Tak jsme se rozhodli odejít,“ přiznala kastelánka Zdena, jejíž manžel Karel na hradě dělal zahradníka a údržbáře.

Nejvíc prý správce na hradu promrzne, když na konci zimy začnou v nevytápěných interiérech předsezonní úklidy.

„Na konci března tam ještě mrzne, na konci května je tam pořád ještě opravdu chladno. Už je sluníčko, návštěvníci chodí nalehko, ale mně se diví, že jsem kolikrát v rukavicích,“ směje se Zdena Vaníčková.

Zima na hrádku Roštejn sice za nehty zalézá, ale jinak tady přes nejchladnější roční období prý přece jen nejde o ztracenou vartu na způsob horských samot. „Nejvíc to tady zapadalo sněhem v zimě 2005/2006, ale tehdy asi zimu pocítili všichni v republice. Tady napadly místy až dva metry sněhu,“ připomněla Vaníčková.

Hrad má ale dohodu se starostou Růžené. „Prohrnují nám tady cestu. Ano, někdy tady jsme odříznutí, ale třeba jenom na dva tři dny, než cestu prohrnou. Musíme s tím počítat a koupit zásoby na sedm až deset dnů dopředu,“ dodala.

Roštejn vypadá dnes lépe než za původních majitelů

Roštejn jako jedna z mála tuzemských památek vypadá dnes podstatně lépe než za éry původních majitelů z telčské větve rodu Podstatzky-Lichtenstein.

V roce 1915 totiž hrádek vyhořel a až do roku 1945, kdy jim byl majetek zabaven státem, se telčským šlechticům nepodařilo opravit víc než sedmibokou hradní věž.

Na nové kastelány čeká například oprava střech nad Botanickým sálem a Velkým ochozem. „V plánu také je obložit beton studny na nádvoří přírodním kamenem a položit na ni kovanou mříž. Bude vypadat lépe než dnes,“ míní Vaníčková.

Na Roštejně kasteláni zažili strach, když hrádek vykradli zloději, i napětí z neznáma. To když se v zimě za dvacetistupňových mrazů ze žulového masivu pod hradem začaly ozývat strašidelné údery. „Logicky jsem si vysvětlila, že mráz trhá skálu pod hradem. Ale žula je stabilní, takže i když tam vznikne puklina, tak hrad nespadne,“ míní kastelánka.

Drama pod věží. Zkolaboval turista a přilétal vrtulník

Drama zde zažili před sedmi lety, kdy přímo pod věží hrádku zkolaboval cyklista. „Volali jsme záchranku, helikoptéra přistála v lesní školce pod hradem, jinde to nešlo. Ale zachránili ho,“ usmívá se kastelánka při vzpomínce.

Celkem 103 schodů do věže hradu vyšla Vaníčková za 19 let asi tisíckrát. A třicet schodů do prvního patra v sezoně každý den vyběhla desetkrát. „Ducha jsme v hradě nezažili, asi na to nejsme ty správné typy. Ale máme rádi pověsti a rádi děláme tajemno pro návštěvníky, i když na něj sami až tak moc nevěříme,“ smějí se kasteláni, kteří se s hradem rozloučí 10. a 11. října slavností Jablkobraní.

Nový kastelánský manželský pár na Roštejn přijde od začátku listopadu - ze západočeského hradu Bečova. Správu Roštejna už si vyzkoušeli na tři týdny během srpna.