Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krasohled v muzeu ukáže Nudu v čekárně i Jihlavu v plamenech

  14:07aktualizováno  14:07
Jihlava v plamenech, Dlouhý návrat domů, Souboj Titánů nebo sochy z Velikonočního ostrova. To vše je nyní k vidění v Muzeu Vysočiny. Netradičně nejde o malované obrazy, ale díla tvořená klikáním myší na počítači.

Tento obraz patří mezi autorovy oblíbené. „Mám ho velmi rád. Tou nudou v čekárně to na mne úplně dýchá. A vidím tam i ty neosobní pohledy,“ říká Pavel Bezděčka. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Procházka krasohledem aneb Barvy, sny a fantazie. Tak zní název výstavy obrazů netradičně tištěných na plátna z počítače. Ta láká k návštěvě v Muzeu Vysočiny v krajském městě. Autorem je Pavel Bezděčka, který se původně věnoval ilustracím a fotografiím. Před rokem však přešel k této, skoro by se dalo říci, počítačové grafice.

V muzeu je k vidění přes šedesát děl. Znázorňují autorovy zážitky z cest, optické klamy, vesmírná témata nebo sny. „Náměty vymýšlím většinou v noci, když se mi nechce spát. Často mne inspirují sny, historie nebo návštěva cizí země, je to různé,“ vysvětlil Bezděčka, který v muzeu pracuje jako kurátor zoologických sbírek.

Na výstavě lze vidět například obraz pojící se ke krajskému městu - Jihlava v plamenech. „Jihlava v historii mnohokrát vyhořela, byly tu zásadní veliké požáry. Jednou jsem byl v Heulose, odkud se mi rozprostíral výhled na kostel svatého Jakuba a další památky. Říkal jsem si, jak to asi při těch požárech vypadalo. A že tu muselo být hodně plamenů. Pak jsem sedl k počítači a panoramaticky to zpracoval,“ vysvětlil vznik díla Bezděčka.

Fotogalerie

Ten odvodil název výstavy od svého prvního uměleckého kusu, který se jmenuje Procházka krasohledem. „Jako dítě jsem miloval krasohled a jeho barevná sklíčka. Vždycky jsem si přál, aby byl svět kolem stejně tak pestrý. On tedy v podstatě je, když to člověk chce vidět. Hlavní myšlenka výstavy byla, aby návštěvník s její pomocí vstoupil do krasohledu. Jsem přesvědčen, že to splňuje,“ podotýká autor, který sám váhá, jak by styl své tvorby nazval.

„Neznám nikoho, kdo by dělal něco podobného. Našel jsem si k tomu jediný pojem, a to počítačová grafika. Ale to se mi moc nelíbí, protože spousta lidí v tom výrazu vidí něco jiného. Podle mne je to spíše malování na počítači. Pouze mám v ruce místo štětce myš a na monitoru se mi pohybuje kurzor,“ usmál se Bezděčka.

„Už se hodně lidí přiznalo, že si pod tou prezentací, že jde o počítačovou grafiku, představovali změť čar, chaotično a spíše abstraktní věci. Kdežto tohle je úplně jiná tvorba. Sám to nedokážu definovat, to by měli dělat výtvarníci, což já nejsem,“ doplnil.

Dvě díla vycházejí z fotek, na jednom z nich jsou květiny se žlutými květy na louce. Je zde také Měsíc se žebříkem s popiskem Dlouhý návrat domů. „Zaujala mne situace, kdy kosmonauti na Měsíci nevěděli, jestli se kvůli chybě vrátí domů. Tak jsem jim dal k planetě žebřík, který symbolizuje návrat,“ vysvětlil Bezděčka.

Inspirací pro tajuplný obraz byl Výkřik od Edwarda Muncha

Zaujme také tajuplný „trojobraz“ muže - ten drží v ruce další obrázek totožný s tím velkým a stejný motiv je zde pak ještě jednou. „Inspiroval jsem se dílem Edwarda Muncha Výkřik. Zkomponoval jsem z toho vlastní myšlenku a pojmenoval to Křik. Jde o tři totožné obrazy v jednom. To by bylo ještě lépe vidět, když by se to na počítači nazvětšovalo,“ vysvětlil autor.

K vidění je také cyklus pěti obrázků znázorňujících řecké legendy, s názvy Souboj Titánů, Theseus a Minotaurus, Eurydiké, Orfeus a Hádés v podsvětí, Daidalos a Ikaros nebo Trojský kůň.

Nechybí ani optické klamy, jeden z nich nese název Přílet Trianglů. „Využil jsem známého optického klamu, trojúhelníku a jeho obrysu,“ vysvětlil autor „Krasohledu“. Stejný typ tvorby - optický klam - pak dominuje v části pop art, jež je umístěna na chodbě muzea.

„U obrazu vpravo získáte dojem, že je to prohnuté proti vám. A ten uprostřed naopak od vás. Záleží na oku jednotlivého diváka. Tyhle věci jsou nejpracnější a trvají ze všeho nejdéle,“ vysvětluje Bezděčka, který při tvorbě nezapomněl ani na humornou nadsázku. Barevně přepsal Einsteinovu teorii relativity E= mc². Vedle v obraze pak anglicky vysvětluje, že E rovná se mléko a kafe dvakrát (E = milk + coffee 2x).

A jak by autor sám výstavu charakterizoval? „Je zde hodně humoru, optické klamy, a hlavně mnoho barev. Divák tu najde od abstraktních krajin až po zátiší, naši planetu, jiné světy rozličné barvy, sny a fantazie. Do obrazů jsem vložil také spoustu zážitků z přírody, namaloval jsem třeba vzpomínku na Amazonii, kde jsem byl v roce 2012 nebo saharskou noc. Tam jsem kdysi poušť pozoroval po celou noc a pak svůj dojem z ní vnesl do počítače.“

Výstava končí 6. dubna.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Letiště Henčov u Jihlavy hostí o víkendu Horácký letecký den.
Pozemky pro modernizaci letiště u Jihlavy zařídí armáda

Ministerstvo obrany vstoupilo do dění kolem letiště v Henčově, do jehož modernizace chce Jihlava investovat. Musela by ho ale nejdřív koupit od státu, což by...  celý článek

Už rok a půl pletou ženy z Nového Veselí s cílem podpořit stavbu obchvatu....
V Novém Veselí roste naděje na obchvat, stavět by se mohlo už za rok

Nové Veselí na Žďársku je blíž k obchvatu za více než 200 milionů korun. Kraj vybral, kdo zpracuje projekt. Lidé v městysi o novou silnici, která by z centra...  celý článek

Jihlava do konce listopadu prodlouží trolejbusové tratě o 1,5 kilometru. Práce...
Jihlava připravuje revoluci v linkách MHD, řidiči jí ale chybí už teď

Konec linky BI, návrat trolejbusu D a nová trasa F. Jihlava chystá největší změnu v městské hromadné dopravě za posledních více než dvacet let. Začátkem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.